Izrael jde maďarskou cestou. Kromě justice cílí i na média

Izraelská veřejnoprávní televize si tento týden oddechla. Vláda Benjamina Netanjahua totiž odložila plán na zrušení kanálu Kan na neurčito s tím, že se musí soustředit na prosazení kontroverzní justiční reformy. Ještě v lednu přitom ministr pro komunikaci Šlomo Karhi soukromé televizi Channel 12 řekl, že v zemi „není místo pro veřejnoprávní vysílání“ a že chce televizní trh plně otevřít konkurenci.

V Izraeli vysílají tři veřejnoprávní kanály: Kan 11, arabský kanál Makan 33 a program pro mladé Kan Educational. Vedle nich pak existuje i řada rozhlasových stanic v různých jazycích. Právě Kan obstaral v loňském roce přes 40 procent původního televizního obsahu v zemi.

I proto začal po ministrově plánu intenzivní lobbing televizních odborů, producentských skupin, ale například i americké Demokratické strany, napsal server Deadline. Rozhodnutí vlády přivítala i Evropská vysílací unie (EBU), jejímž je stanice členem.

„Byli jsme extrémně znepokojeni prohlášeními izraelské vlády, která ohrožují budoucnost veřejnoprávního vysílání,“ píše se v prohlášení EBU. „Opatrně vítáme zprávy, že návrhy byly ‚odloženy na neurčito‘. Musíme chránit nezávislou žurnalistiku a budeme pozorně sledovat vývoj.“

Mnozí ale zůstávají i přes zastavení ministrova plánu skeptičtí. Svaz izraelských novinářů upozornil na to, že „v posledních týdnech jsme (v této věci) viděli obrat každý den“. Boj o osud veřejnoprávního vysílání proto bude pokračovat, řekli představitelé svazu deníku The Jerusalem Post.

Jak bude vypadat mediální reforma, by vláda měla oznámit příští týden.

Ministr Karhi každopádně omezování médií zcela nevzdal. Jak napsal vládě blízký deník Israel Hajom, zrušení čeká hned několik oddělení zpravodajské divize Kan, která se bude muset vyrovnat se značnými rozpočtovými škrty. Některé části stanice pak mají být privatizovány.

Změny pocítí i soukromé televize, kanály 12, 13 a 14. Těm by měly ubýt některé regulace včetně těch, které udržovaly jejich zpravodajské divize nezávislé na ostatních složkách. Jinými slovy by to mohlo znamenat, že se posílí míra kontroly vlastníků nad obsahem vysílaných zpráv.

Streamovací platformy, jako je Netflix nebo Disney+, pak budou muset více investovat do výroby vlastního izraelského obsahu, čímž chce vláda posílit tamní televizní a filmový průmysl.

Po nástupu nové Netanjahuovy vlády, v níž obsadili klíčové posty krajně pravicoví ministři, se kromě snahy podmanit si média mluví i o dalším jevu - autocenzuře.

„Každý izraelský novinář pociťuje autocenzuru. Všichni se bojí, že když řeknou něco ve vysílání, nebo napíšou něco o nějakém citlivém tématu, budou na ně všichni útočit. Kdokoliv říká něco jiného, lže. Všichni novináři cítí, že jsou jejich pracovní místa nebo klidná mysl v přímém, či nepřímém ohrožení,“ řekla deníku Haarec Nurit Canettiová, šéfka Svazu izraelských novinářů, která působí v armádním rozhlasu.

Ravid Druckler ze soukromé televize Channel 13 pak upozornil, že o některých věcech je nepopulární psát, nebo natáčet, protože panuje přesvědčení, že o nich nikdo nechce slyšet. Příkladem je okupace palestinských území, některé kanály pak ze stejného důvodu nezvou do diskuzních pořadů arabské hosty.

Mediální odborníci také tvrdí, že v posledních letech nastává v židovském státě soumrak investigativní žurnalistiky.

Profesor Cvi Reich, šéf odboru komunikačních studií na Ben Gurionově univerzitě, mluví v této souvislosti o „spirále mlčení“. „Zjistíte, že jste v menšině, tak zůstanete zticha. To znamená, že autocenzura bude silně dopadat na levici a na novináře,“ naráží na současnou politickou situaci, v níž vládne pravice a ještě tvrdší pravice.

Zdá se, že izraelská vláda se inspirovala kroky maďarského premiéra Viktora Orbána. Ten je dlouhodobě kritizován za cílené omezování plurality médií. Veřejnoprávní média se změnila na státní. A soukromá média, která byla k vládě kritická, kvůli státním regulacím a obavám inzerentů zbankrotovala, nebo byla nátlakem oslabena a nakonec nakoupena podnikateli spojenými s konzervativní stranou Fidesz.

Izrael je od této situace zatím daleko, krajně pravicový kabinet je ale teprve na začátku svého mandátu a v Knesetu disponuje spolehlivou většinou.