Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Izrael se v „nové fázi války“ bude soustředit na oblast u svých severních hranic, kde eskaluje konflikt se šíitským radikálním hnutím Hizballáh. Izraelská armáda oznámila, že přesouvá svou 98. divizi, která až dosud bojovala v Pásmu Gazy, na sever k libanonské hranici.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu, ministr obrany Joav Gallant a náčelník generálního štábu vydali ve středu večer prohlášení naznačující, že se země chystá k válce s Hizballáhem. Gallant přitom řekl, že Izrael má ještě „mnoho schopností“, které může nasadit.
Ve čtvrtek odpoledne pak Izrael spustil bombardování jižního Libanonu, podle reportéra BBC byly stíhačky slyšet i v hlavním městě Bejrútu. Exploze se začaly ozývat ve chvíli, kdy vystoupil se svým projevem vůdce Hizballáhu Hassan Nasralláh.
Cílem úderů je podle izraelské armády „degradace teroristických kapacit a infrastruktury“ Hizballáhu a také návrat normálního života do severního Izraele. Tamní města a vesnice jsou evakuované kvůli konfliktu s libanonským hnutím.
Nasralláh mezitím označil výbuchy pagerů a vysílaček z posledních dní za „masakr“ a faktické vyhlášení války ze strany Izraele, který se ale k sabotáži nevyjádřil. Při explozích elektronických zařízení v úterý a ve středu podle libanonských údajů zemřelo nejméně 37 lidí, tisíce byly zraněné.
Jsme připraveni udělat cokoliv, varoval Izrael
Napětí na izraelsko-libanonské hranici se stupňuje už od začátku války v Gaze před více než 11 měsíci. Izrael a Hizballáh se poblíž hranic každodenně ostřelují, konflikt se ale až dosud nevyvinul v regulérní válku.
Při útocích Hizballáhu bylo podle serveru Times of Israel zabito už 26 izraelských civilistů a 20 vojáků, na druhé straně přišlo o život na 450 členů Hizballáhu a více než stovka libanonských civilistů.
K požadavkům, které si klade Izrael na ukončení války v Gaze, přibylo vrácení obyvatel severního Izraele do svých domovů. Před raketovými a dronovými útoky Hizballáhu se totiž z oblasti musely evakuovat desítky tisíc lidí.
Výbuchy pagerů a vysílaček v Libanonu
Testování, certifikace a kontroly vylučují variantu, že se pagery mohly vznítit samy od sebe nebo je napadl hacker, říká pro Seznam Zprávy Vladimír Janíček z ČVUT. Za pravděpodobnou považuje fyzickou manipulaci s pagery.
„Jsme velmi odhodlaní vytvořit takové bezpečnostní podmínky, které umožní obyvatelům vrátit se do jejich domovů a jsme připraveni učinit, cokoliv bude potřeba, abychom to umožnili,“ avizoval před čtvrtečním bombardováním v prohlášení šéf izraelské armády Herzi Halevi.
V době, kdy doslova visí ve vzduchu další válka – a Hizballáh je považovaný za mnohem nebezpečnějšího a vyzbrojenějšího protivníka než palestinský Hamás – uvažuje premiér Netanjahu o odvolání ministra obrany. V posledních dnech o tom široce spekulovala izraelská média a přiznal to i jeden z členů vládní koalice.
Netanjahu by mohl do vlády vzít nyní opoziční stranu Nová naděje, kterou vede pravicový politik a bývalý člen Likudu Gideon Saar.
Bílý dům se snaží zabránit eskalaci
Možnou výměnou by Netanjahu vyřešil hned několik problémů – zbavil by se svého největšího kritika ve vládě, upevnil by postavení své koalice v Knesetu, a zároveň by získal podporu pro nekompromisní přístup k Palestincům.
Gallant se s ním v minulosti střetl nejdříve kvůli nesouhlasu s kontroverzní justiční reformou – kvůli tomu ho Netanjahu vyhodil z vlády, aby si to po pár dnech rozmyslel – poté tlačil premiéra k vytvoření poválečného plánu na správu Gazy, což Netanjahu opakovaně odmítl.
Naposledy se oba politici střetli kvůli izraelským požadavkům na příměří. Gallant také označil propuštění rukojmích za hlavní cíl izraelské válečné operace, což mu má část vlády za zlé. Radikálové v Netanjahuově kabinetu mluví především o zničení Hamásu, životy rukojmích jsou pro ně až na druhém místě.
Izraelský ministr obrany Joav Gallant má dlouhodobě spory s premiérem Netanjahuem (obličeje vojáků kvůli utajení rozostřila izraelská vláda).
Hrozící válka Izraele a Hizballáhu je velkým tématem i v Bílém domě. Mluvčí pro národní bezpečnost John Kirby v pátek řekl, že USA vyvíjejí diplomatické úsilí, aby další eskalaci zabránily. Kirby upřesnil, že USA nevidí řešení nynější krize v dalších vojenských operacích.
Na otázku, zda Izrael neporušil útokem na komunikační zařízení Hizballáhu mezinárodní právo, zopakoval Kirby dlouhodobý postoj USA, že Izrael má právo na sebeobranu.
Při úterních útocích na pagery používané členy Hizballáhu zemřelo podle libanonského ministra zdravotnictví 12 lidí včetně dvou dětí, na 3500 dalších pak bylo zraněno. Libanonská města hlásila přetížené nemocnice.
Podobný scénář se opakoval i ve středu, kdy začaly vybuchovat pro změnu vysílačky. Při explozích přišlo o život 25 lidí, 450 jich utrpělo zranění. Izraelská televize nicméně považuje tento počet za podhodnocený a očekává, že počet obětí ještě vzroste.
Hizballáh prý tají počet svých obětí
Server Ynetnews informoval, že se Hizballáh snaží utajit skutečný počet obětí a že zvláště tvrdě bylo zasaženo vedení jeho elitní jednotky Radvan. Obětí prý mohou být až vyšší desítky, nebo i více.
Izraelští bezpečnostní činitelé novinářům řekli, že cílem bylo odstrašení a že ještě nikdy v historii nezemřelo v jediné chvíli tolik teroristů najednou.
Na to, co překvapivé útoky přisuzované Mosadu skutečně přinesou, se názory liší. Zatímco jedni mluví o odstrašení, podle jiných to naopak zvyšuje riziko války.
„Pokud si lidé, kteří stáli za touto operací, mysleli, že to povede k odstrašení, opět se ukázalo, jak daleko jsou od skutečného pochopení myšlení Hizballáhu. Tato operace přiblížila o obrovský krok mnohem rozsáhlejší válku,“ napsal Geršon Baskin, bývalý dlouholetý vyjednavač s Hamásem.
Následky první vlny útoku proti elektronickým zařízením Hizballáhu. Upozorňujeme, že některé snímky zobrazují oběti násilí.
Stovky pagerů, osobních komunikačních zařízení, explodovaly podle Reuters v úterý kolem 15:30 místního času téměř ve stejný čas na jižním předměstí Bejrútu, které je baštou šíitského hnutí Hizballáh, a v údolí Bikáa východně od libanonské metropole. (Snímek z průmyslové kamery ukazuje okamžik výbuchu pageru v obchodě se zeleninou, 17. září.)
Agentura Reuters s odvoláním na svědky uvedla, že exploze byly slyšet v Bejrútu i hodinu poté. Na sociálních sítích se objevily záběry výbuchů v obchodech, na tržištích či na ulicích. (Bejrút, 17. září.)
Deník The New York Times s odvoláním na nejmenovaný zdroj napsal, že pagery vyzváněly několik sekund, než explodovaly. Zprávy o výbuších vyvolaly v částech Bejrútu chaos, lidé se chvíli báli používat elektronická zařízení, varovalo před nimi i ministerstvo zdravotnictví. (Na místo výbuchu přijíždí sanitky, 17. září.)
Zraněno při tom bylo téměř 3000 lidí a nejméně devět osob, včetně osmileté dívky, podle agentury AP zemřelo. Zdravotníci hlásili chaotické scény v nemocnicích, které byly kvůli neustálému příjezdu sanitek brzy přeplněny. (Bejrút, 17. září.)
Mezi zraněnými je i íránský velvyslanec v Libanonu, který při tom přišel o oko a druhé oko má vážně zraněné, napsal s odkazem na své zdroje server The Times of Israel. Podle íránských zdrojů ale jeho zranění nejsou tak vážná. (Snímek z Bejrútu, 17. září.)
Libanonské ministerstvo zahraničí i Hizballáh připsaly akci Izraeli, který to nekomentoval. Hizballáh je spojencem Íránu a je dlouhodobě v konfliktu s Izraelem. (Bejrút, 17. září.)
The New York Times s odkazem na nejmenované zdroje napsal, že výbušný materiál do pagerů ukryl Izrael. Pagery si před několika měsíci u tchajwanského výrobce Gold Apollo objednal Hizballáh. (Policista kontroluje auto, ve kterém explodoval pager, 17. září v libanonském Bejrútu.)
Tchajwanská společnost ale následně uvedla, že pagery nevyrobila, ale že je vyrobila firma BAC Consulting se sídlem v Budapešti, se kterou má Gold Apollo smlouvu. Maďarská firma tak smí používat její značku. BAC Consulting je podle svých internetových stránek poradenská firma. (Bejrút, 17. září.)
Vysoce postavený zdroj libanonských bezpečnostních složek agentuře Reuters řekl, že za explozemi stála izraelská tajná služba Mossad. (Muž na snímku dorazil do budovy Červeného kříže v Bejrútu darovat krev na výzvu libanonského ministerstva zdravotnictví, 17. září.)
Ekonom a blízkovýchodní analytik Timothy Ash pak na síti X poukázal na to, že klíč k riziku eskalace neleží v Teheránu či Bejrútu, ale v izraelské politice. „Bibi upřednostňuje scénář nepřetržité války, aby si zachránil politický život,“ píše s odkazem na soudní proces, jemuž izraelský premiér čelí.
Diplomatická jednání snažící se zabránit válce se vedou i v Evropě: v Paříži budou ve čtvrtek riziko války probírat diplomaté USA, Francie, Británie, Německa a Itálie. Přes telemost se k nim připojí i šéf americké diplomacie Antony Blinken, který je právě v Egyptě, kde se snaží urychlit jednání o příměří v Gaze. V tuto chvíli se ale nezdá, že by měl uspět – rozhovory jsou podle diplomatických zdrojů zhruba ve stejné fázi jako minulý týden.
