Článek
Izraelský ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir uvedl, že Izrael omezí počet muslimů, kteří se budou moci během ramadánu účastnit hlavních modliteb na Chrámové hoře v Jeruzalémě. Uvedla to agentura Reuters. Opatření zdůvodnil obavami, že by se toto klíčové posvátné místo mohlo stát dějištěm demonstrací proti válce v Pásmu Gazy. Chrámová hora, kterou spravuje arabská nadace, byla totiž i v minulosti častým místem izraelsko-palestinských střetů.
Krajně pravicový ministr Ben Gvir ve vysílání stanice Army Radio řekl, že jeho návrh, aby byly během ramadánu zakázány páteční modlitby na Chrámové hoře většině muslimských občanů, premiér Benjamin Netanjahu zamítl. Na místo bude mít nicméně přístup maximálně 40 až 50 tisíc osob, uvedl Gvir a dodal, že se mu podařilo přesvědčit jiné, kteří chtěli na místo naráz pouštět 120 až 150 tisíc lidí.
„Můj postoj v zásadě převážil nad těmi, kteří se domnívali, že by tam měla být pouštěna celá promenáda izraelských Arabů,“ řekl Gvir. Současně vyjádřil zklamání nad tím, že Netanjahu nepřijal ani jeho návrh, aby mohla do komplexu budov na Chrámové hoře vstupovat policie a strhávat případné vlajky a transparenty sympatizující s palestinským hnutím Hamás, proti němž vede Izrael válku v Gaze.
Omezení přístupu na Chrámovou horu, kterou muslimové nazývají Haram aš-Šaríf (Vznešená svatyně) a kam se chodí modlit k mešitě Al-Aksá a svatyni Skalní dóm, během svatého měsíce ramadánu odsuzují arabští politici v Izraeli. Jeden z jejich čelných představitelů, opoziční člen parlamentu Ahmad Tíbí prohlásil, že Ben Gvir je sice známý „žhář, ale má někoho zodpovědného nad sebou, kdo mu podává kanystr s benzínem“.
Chrámová hora, jedno z nejposvátnějších míst islámu, se nachází ve východním Jeruzalémě, který Izrael obsadil ve válce v roce 1967 a který chtějí Palestinci za hlavní město svého budoucího státu. Místo ovšem uctívají i židé, kteří zde ve starověku měli dva chrámy.
