Italské podniky se zlobí. Nejhorší krizi století nemá kdo řešit

Itálie si po volbách, které se konají tento měsíc, nemůže dovolit týdny politické nečinnosti. Nebývale vysoké ceny energií již teď nutí stále více podniků omezovat výrobu. Alespoň to tvrdí řada podnikatelů, kteří kritizují parlamentní politiky za to, že premiéra Maria Draghiho sesadili uprostřed nebývalé energetické krize, která postihuje celou Evropu.

Draghi rezignoval v červenci a od té doby vládne v demisi, což znamená, že má jen omezené pravomoci. Podnikatelé se proto bojí, že reakce na prudký růst cen přijde příliš pozdě.

„Než se ministři nové vlády zorientují, budou Vánoce, ale my čelíme problémům, které je třeba řešit v řádu dnů, ne týdnů. Riskujeme, že budeme vyrábět něco, co za půl roku nebudeme moci prodat, protože nemůžeme navýšení nákladů promítnout do cen,“ uvedl pro agenturu Reuters Armando De Nigris, šéf stejnojmenné společnosti vyrábějící balzamikový ocet.

Itálie před začátkem ruské invaze na Ukrajinu dovážela z Ruska přibližně 40 procent plynu. Rychle ale začala hledat alternativní zdroje a svou závislost na Moskvě snižovat.

„Až se příští ministr hospodářství pustí do řešení našich problémů - a my můžeme jen doufat, že to bude ten nejlepší z ministrů - může být pozdě. Po velké chybě v podobě svržení vlády během nejhorší krize tohoto století… se politici budou muset opět obrátit na někoho, kdo je schopen vyřešit problémy země,“ řekl Romano Pezzotti, který vede společnost Fersovere, jež se zabývá recyklací kovů a působí nedaleko severoitalského města Bergamo.

„Draghi mohl pokračovat až do konce svého mandátu… ať už přijde kdokoli jiný, přijdeme o miliardy eur,“ řekl Riccardo Illy, předseda potravinářského holdingu Polo del Gusto, který vlastní francouzskou značku čaje Damman Freres nebo čokoládu Domori. Illy se také obává, že Itálie přijde o část slíbených peněz, které měla Evropská unie vyčlenit na ozdravení po pandemii onemocnění covid-19.

Ceny plynu a elektřiny v Evropě v posledních měsících prudce vzrostly a trh s energiemi zůstává nadále nestabilní. Náklady na energie rostou i v Itálii - ale jak vysoko mohou vystoupat? Italové v první polovině září dostali účty za spotřebu energie v posledních měsících - a jsou ještě vyšší, než mnozí očekávali.

Někteří dokonce hlásí, že se jejich účty za plyn a elektřinu za druhé čtvrtletí ve srovnání s loňským rokem zdvojnásobily nebo dokonce ztrojnásobily. „Naše ceny obvykle činí 90 eur za byt, jsme tři… v červenci to bylo 170 eur,“ řekl Ital Kav Kavanagh.

Panují obavy, že v zimě bude zdražování pokračovat. Podle svazu Confcommercio, který sdružuje maloobchodníky a podnikatele v cestovním ruchu a službách, je kvůli růstu cen energií a vysoké inflaci v ohrožení na 120 tisíc firem a 370 tisíc pracovních míst.

Podle deníku Corriere della Sera i mnoho menších firem uvažuje, že provoz zastaví. Federace malých a středních podniků (CGIA) odhaduje, že kvůli nadcházejícímu zdražování energií italské firmy letos zaplatí nejméně o 106 miliard eur (asi 2,6 bilionu korun) více než v předchozích letech.

Přípravy vládního plánu, který měl Italům kompenzovat rostoucí ceny energií a životní náklady, o několik týdnů zdržely neshody mezi politickými stranami. Kompromisu dosáhly na půdě italského Senátu až v úterý.

Plán počítá například se zkrácením topné sezony o 15 dní, vytápění bude během dne o hodinu kratší. Vláda také plánuje pokles průměrných teplot v domácnostech či podnicích o jeden stupeň. V bytových domech i veřejných budovách by se tak mělo topit na 19 stupňů Celsia, v průmyslových prostorách jen na 17.

Ministerstvo pro ekologický přechod, které plán připravilo, si od všech kroků slibuje úsporu přes osm miliard metrů krychlových plynu. Zároveň chce zajistit 25 miliard metrů krychlových nákupem z jiných zemí či zvýšením domácí těžby. Italská roční spotřeba činila v loňském roce zhruba 76 miliard metrů krychlových.

Nový balíček pomoci zahrnuje i tzv. superbonus, jehož schválení se stalo předmětem zdlouhavé politické debaty. Je to program pro energeticky úsporné renovace, z něhož se mělo financovat zateplení, solární panely nebo výměny zastaralých kotlů. Itálie měla u takových opatření hradit 110 procent nákladů.

Program běží již od července 2020, zatím skrze něj vlastníci budov na renovace využili 35 miliard eur. Nyní by na tyto účely mělo být vyčleněno dalších 17 miliard eur.

Spor se týkal zejména toho, že v minulosti byl „superbonus“ značně náchylný k podvodům, podle oficiálních údajů se k podvodníkům dostaly až 4,4 miliardy eur. Podle ministra energetiky Daniela Franca šlo o „jeden z největších podvodů v historii Itálie“.

Senát balíček v několika ohledech upravil. Jeden z těchto pozměňovacích návrhů přidělí 50 milionů eur amatérským klubům, které spravují sportovní zařízení. Prezident Italské fotbalové federace (FIGC) Gabriele Gravina nedávno uvedl, že v Itálii kvůli prudkému růstu cen energií hrozí uzavření přibližně 15 000 fotbalových hřišť.

Podle agentury S&P Global Ratings jsou v Evropě, co se týče dodávek plynu, nejvíce ohrožené dvě země, Německo a právě Itálie. Obě totiž zemní plyn využívají ve velké míře a jsou v tom značně závislé na Rusku. Itálie dováží 95 procent veškeré spotřeby, z toho již zmíněných 40 procent pochází z Ruska.

Do roku 2025 chce italská vláda ruský plyn úplně nahradit. Italské náklady na dovoz energií se letos ale více než zdvojnásobí na téměř 100 miliard eur. Uvedl to ministr hospodářství a varoval, že Řím nemůže kvůli zmírnění dopadů na ekonomiku utrácet donekonečna.

K italskému plánu na vyřešení energetické krize se nedávno provokativně vyjádřila mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová. Prohlásila, že plán, který sníží závislost Itálie na dovozu ruské ropy, Itálii „vnucuje Brusel“. Svá tvrzení nijak nedoložila.

Zacharovová rovněž kritizovala vztahy Itálie se Spojenými státy a uvedla, že Itálie je euroatlantickým „sankčním šílenstvím tlačena k ekonomické sebevraždě“. Mluvčí ruského ministerstva zahraničních věcí uvedla, že „až se těžce pracující italské podniky zhroutí, levně je koupí Amíci“.

Pohrozila, že pokud se Itálie připojí k sankcím, bude to mít pro její ekonomiku následky, zmínila třeba počet ruských turistů, kteří Apeninský poloostrov navštěvují, nebo obchod s luxusním zbožím.

EU tvrzení Zacharovové rychle odmítla jako „bláznivá prohlášení ruských osobností“. Trvá na tom, že s členskými státy spolupracuje a že národy dohromady pracují na tom, aby „reagovaly na výzvy vyvolané ruskými kroky“.

Italský ministr zahraničních věcí Luigi Di Maio označil ruské komentáře za „vměšování“ do italské suverenity a její volební kampaně a vyzval všechny italské politické síly, aby odmítly pokusy Ruska ovlivnit volby.