Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Jednou z hlavních priorit vlády italské premiérky Giorgie Meloniové bylo snížit počet migrantů mířících do země. Po zveřejnění letošních statistik se zdá, že se jí tento úkol daří – počet příchozích se oproti stejnému období v loňském roce snížil o 65 procent.
Od začátku ledna do 27. srpna přistálo u italských břehů celkem 40 138 běženců, zatímco loni to bylo ke stejnému datu 113 469, oznámilo ministerstvo vnitra.
Loňský rok byl poznamenán masivním přílivem běženců zejména z tuniských pláží, pokles ale letošek ukazuje i oproti roku 2022, kdy k italským břehům připlulo přes 55 tisíc lidí.
Značnou část pasažérů lodí s migranty tvoří nezletilí bez doprovodu – letos jich zatím bylo 5044, loni 18 820.
Nejvíc přichází Bangladéšanů
Ještě loni v prosinci ministr vnitra Matteo Piantedosi v rozhovoru pro deník La Stampa přiznal, že „čísla neodpovídají cílům, které si vláda stanovila“.
Nyní si už ale politik, který dříve býval poradcem ministra z krajně pravicové Ligy Mattea Salviniho, opatření současné vlády pochvaluje. Polovinu z nechtěných příjezdů migrantů se podle něj podařilo zablokovat díky spolupráci s tuniskými a libyjskými úřady.
Kritici ale poukazují i na odvrácenou tvář těchto dohod – ve válkou sužované Libyi neovládá vláda celé území, takže je třeba jednat i s šéfy tamních milic, kteří na dodržování lidských práv rozhodně nehledí. V Tunisku pak vloni lidskoprávní organizace upozorňovaly na nelidské zacházení s uprchlíky ze subsaharských zemí, kteří byli v mnoha případech odvezeni do pouště bez jídla, pití i přístřeší.
Španělsko a migrace
ANALÝZA. Zatímco v řadě zemí přispěl rostoucí počet přistěhovalců k vyostřené protiimigrační rétorice, ve Španělsku zatím podobné slogany volby nevyhrávají.
Počet migrantů, kteří se na chatrných loďkách vydávají vstříc španělským břehům, zejména pak Kanárským ostrovům, však v posledních měsících dramaticky roste a španělský vřelý vztah k migraci zřejmě čeká tvrdá zkouška.
Spolupráce začala fungovat i v otázce repatriací – Itálie letos vrátila více než 9000 příchozích, z toho 5000 do Libye a 4000 do Tuniska. V Itálii jsou mezi příchozími migranty nejpočetněji zastoupeni Bangladéšané (7615), dále Syřané (5725) a Tunisané (4747), napsal list Il Giornale.
Velkou pozornost nyní Řím věnuje uprchlické trase, která vede z Bangladéše do Egypta (tam se lidé přepravují letecky) a poté přes Středozemní moře. Bangladéš má 150 milionů obyvatel a je jednou z nejhustěji obydlených zemí světa. Italské úřady se obávají, že nynější politická krize – po svržení premiérky Šajch Hasíny Vadžídové – by mohla migrační toky podstatně zvýšit.
Konzervativní list Il Giornale vidí i další důvody poklesu příchozích, kterými jsou dekrety vydané vládou Giorgie Meloniové. K novým opatřením patří tvrdší tresty pro pašeráky a kapitány lodí, omezení práva na práci pro osoby požívající zvláštního azylového režimu a dohled nad činností nevládních organizací na záchranu migrantů.
Azylová centra v Albánii
Velkou pozornost vyvolal v Evropě i italský plán na „outsourcování“ azylového řízení – o osudu uchazečů o azyl by se v budoucnu mělo rozhodovat ne na italské půdě, ale v nově zřízených azylových centrech v Albánii. Jak se ale toto opatření projeví, není zatím jasné – italská vláda se je chystá otevřít během příštích dní.
Fakt, že migrantů vyloďujících se v Itálii ubylo, nicméně neznamená pokles příchozích do Evropské unie. Mnozí z nich jen zvolili jiné migrační trasy a na pokles v Itálii doplácejí sousední země. V Řecku se počet příchozích za letošek zvýšil oproti stejnému období vloni o 222 procent, ve Španělsku pak o 155 procent, informoval deník Le Figaro.
Španělský premiér Pedro Sánchez se už proto v úterý vydal na cestu po západní Africe. V plánu má jednání v Mauritánii, Senegalu a Gambii. Právě z těchto zemí připlouvají na lodích běženci na Kanárské ostrovy.