Článek
Italská vláda čelí kritice opozičních stran a nevládních humanitárních organizací poté, co Řím propustil šéfa libyjské justiční policie, který byl zatčen na základě zatykače Mezinárodního trestního soudu (ICC) kvůli obvinění ze zločinů proti lidskosti.
Usáma Nadžím, přezdívaný Al-Masrí, je ředitelem nechvalně známého vězeňského střediska v Mitize nedaleko Tripolisu, hlavního města Libye, které je podle Amnesty International dějištěm „strašného porušování zákonů, k němuž dochází zcela beztrestně“.
Nadžím byl zatčen v sobotu v Turíně, když navštívil fotbalový zápas Juventusu s Milánem. Italská média s odvoláním na zdroje z ministerstva vnitra uvádí, že jej Itálie propustila na svobodu díky právnímu formalismu. V úterý večer byl italským vládním letem přepraven zpět do Libye, kde na něj čekal jásající dav, který ho podle snímků místních médií vítal ohňostrojem.
Už krátce po jeho zatčení se interní zdroje ICC obávaly, že by ho Itálie mohla propustit, uvedl deník Avvenire, který s touto zprávou přišel jako první. Nejen italské opoziční strany vyjádřily rozhořčení nad propuštěním, Řím zatím nic nekomentoval.
Matteo Renzi, bývalý premiér a vůdce středové opoziční strany, požádal současného ministra spravedlnosti Carla Nordia, aby se „ze svého rozhodnutí zodpovídal před poslanci“, zatímco Arturo Scotto z Demokratické strany (PD) uvedl, že Nadžím je „libyjský mafiánský boss“ a že Itálie jako signatář ICC musí dodržovat mezinárodní smlouvy.
Libyjský spisovatel a novinář Khalil Elhassi řekl, že Itálie by měla libyjskému lidu vysvětlit, proč propustila „extrémně nebezpečného zločince“, který je podle něj „známý tím, že se podílel na mučení Libyjců a migrantů“.
Dvě nevládní organizace pracující s migranty, Mediterranea Saving Humans a Refugees in Libya uvedly, že je zpráva o Nadžímově propuštění „ohromila“. „Někteří z nás byli v táboře Mitiga mučeni,“ uvedly organizace v prohlášení a dodaly, že „jakýkoli zločin spáchaný na zadržených teď padne na svědomí těm, kteří chránili a osvobodili zločince, jako je Nadžím“‘.
Libye je od svržení Muammara Kaddáfího v roce 2011 rozštěpená, v současnosti je rozdělena mezi dvě soupeřící vlády a mezi milice. Italská pravicová premiérka Giorgia Meloniová podniká časté cesty do Libye a podepisuje s Tripolisem dohody. V říjnu uvedla, že obě země pojí „hluboká spolupráce“ a spolupracují v boji proti nelegálnímu přistěhovalectví.
Italské vlády všech směrů však s libyjskými úřady a milicemi spolupracují již léta a v rámci kontroverzních dohod jim poskytují finanční a technickou podporu v boji proti nelegálnímu přistěhovalectví, včetně výcviku a financování libyjské pobřežní stráže, která zadržuje lodě s migranty.
Očekává se, že Libye v rámci této dohody pomůže snížit počet migrantů, kteří projíždějí zemí a připlouvají do Itálie. Lidé, kteří jsou zachyceni pobřežní stráží a dopraveni zpět na pobřeží, jsou často vězněni v záchytných táborech, kde jsou vystaveni nelidskému zacházení a hrozivým podmínkám.
Začátkem tohoto měsíce už Itálie propustila také íránského inženýra Mohammada Abediniho, který byl zadržen pro podezření z dodání technologie dronů, jež vedla ke smrti amerických vojáků. Předpokládá se, že Abediniho propuštění souviselo s případem italské novinářky Cecilie Saly, která byla několik dní předtím propuštěna z teheránského vězení.
