Článek
Úřady v sobotu v obavě z erupce a vývěru magmatu na povrch evakuovaly městečko Grindavík na jihozápadě Islandu. Poloostrovem Reykjanes, kde město vyhlášené geotermálními lázněmi a rybolovem leží, v předešlých dnech otřásla série několika tisíc zemětřesení.
Město po jednom z nich rozpůlila místy výrazná puklina v zemi. Místní nejprve museli v rychlosti odejít a následně jim bylo umožněno se na krátký čas vrátit pod dozorem úřadů do svých domovů pro cennosti nebo zvířata.
Neznámo jak dlouho teď musí místní čekat, jestli se vulkanická činnost uklidní, nebo naopak přijde erupce.
„Pokud se ale příroda usmyslí, že se puklina má objevit blízko města, erupce bude explozivní, či příliš nebezpečná s množstvím jedovatých plynů, bude se muset majetek nechat napospas,“ říká v rozhovoru pro Seznam Zprávy seismoložka Jana Doubravová, která se mimo jiné podílela i na údržbě seismické sítě REYKJANET, jež se rozprostírá přímo na poloostrově Reykjanes. Provozují ji čeští vědci z Geofyzikálního ústavu spolu a Ústavu struktury a mechaniky hornin AV ČR.
Co vlastně hrozí? Existuje reálné riziko, že by se v Grindavíku stalo něco podobného jako na ostrově Heimaey v roce 1973, kde byly zničeny nebo poničeny stovky domů?
Na Heimaey byla situace složitější tím, že se jedná o ostrov a kdyby láva odřízla přístaviště, lidé by nemohli ostrov opustit. To se naštěstí nestalo a bylo dost času na evakuaci všech obyvatel. Láva, tefra (* pyroklastický sediment) a popel tam ale pohřbily mnoho staveb, což se může stát i v Grindavíku.
Zažil od té doby Island nějakou podobnou situaci se srovnatelným rizikem jako nyní?
Na Islandu jsou sopečné erupce sice časté, ale díky řídkému osídlení většiny ostrova k žádným větším opatřením obvykle není potřeba sáhnout. Většinou se případné ohrožení týká pár farem, kterým běžně hrozí povodně z tajících ledových pokrývek sopek, které láva roztaví. Největší manévry byly, pokud vím, právě kolem Vestmanských ostrovů roku 1973. I tam bylo postižených obyvatel mnohem méně.
Jak funguje sledování toku lávy v takové hloubce? Uvádí se, že momentálně by měla být asi pět kilometrů pod povrchem…
Kde se láva nachází, se samozřejmě jen „odhaduje“ a to na základě měření GPS stanic, InSAR (satelitní laserové interferometrie) snímků a rozložení ohnisek zemětřesení. GPS stanice a InSAR ukazují deformaci povrchu, tedy vzedmutí v místech, kam se pod povrchem dere láva, velké množství malých zemětřesení doprovází pohyby magmatu, resp. okraje magmatických žil. Uvnitř magmatu, kde je materiál horký a natavený, už totiž naopak zemětřesení vznikat nemohou, ta se vyskytují v okolní hornině, která je vystavena namáhání díky přítomnosti magmatu.
Jak rychle se situace může změnit? Nebo jinými slovy - jak rychlé a nepředvídatelné to případné vystoupání lávy na povrch může být?
Situace se může změnit velmi rychle. Hloubka magmatu pod povrchem se jen odhaduje a ani hnací síly neznáme. Mnoho sopek vybuchuje bez varovných průvodních signálů, někdy naopak i po pozorovaném výzdvihu povrch zpátky klesne bez výlevu na povrch.
Mapa vulkanologů z Islandské univerzity ukazuje, jak puklina protnula celé město Grindavík:
Jsou místní v otázce, jestli přijdou o své domy, odkázáni jen na vůli přírody? Existují nějaká efektivní opatření, která dokáží případné škody minimalizovat?
Záleží na konkrétní situaci, kde se láva začne vylévat, jak rychle, jaké budou povětrnostní podmínky a celkově počasí. Už u předchozí erupce v této oblasti postavili Islanďané několik valů, aby přehradili či usměrnili tok lávy a ochránili tak důležitou infrastrukturu (v roce 2021 šlo především o hlavní silnici).
Jestli tedy výlev nastane mimo Grindavík, určitě se pokusí lávu svést někam na volné prostranství, pokud to bude jen trochu možné. Na Heimaey tenkrát dokonce hasičskou technikou ochlazovali čelo lávového proudu a nakonec skutečně uspěli a uchránili přístav.
Jana Doubravová
V Seismickém oddělení Geofyzikálního ústavu AV ČR pracuje ve skupině, která se zabývá zemětřesnými roji. Věnuje se především primárnímu zpracování naměřených dat pomocí automatických algoritmů. Spolupodílela se na vývoji programu pro interaktivní manuální zpracování dat ze seismických sítí a stále jej vylepšuje a rozšiřuje o nové funkce. Mimo to se podílí na údržbě seismických sítí WEBNET a REYKJANET.
Pokud si ale příroda usmyslí, že se puklina má objevit blízko města, erupce bude explozivní, či příliš nebezpečná s množstvím jedovatých plynů, bude se muset majetek nechat napospas.
Místní vědci se údajně obávají i toho, že by magma mohlo dotéct až do moře. Proč to může být nebezpečné?
Já myslím, že byla i varianta, že by erupce vznikla mimo pobřeží v moři a potom kvůli té reakci horké lávy s vodou je výsledek velmi explozivní a produkuje toxické plyny, podobně to vypadá, když horká láva stéká do moře. Lidé jsou již snad evakuovaní, ale možná by v blízkém okolí zahynuly ryby a i přístav by to mohlo poničit. Grindavík je největší rybářské město Islandu, čili by to pro místní mohlo být hodně problematické.
Současná prasklina se objevila v totožných místech jako prasklina v roce 1957:
This is interesting: “An old map of Grindavík from 1957 on the web https://t.co/UADOccmPRL shows an old crack (…) that goes through the whole town.
— Benjamin Hennig (@geoviews) November 14, 2023
We compared this to a drone video (…) of the same area (today). The damage on (Austurvegur street) is on top of the old crack.” https://t.co/mZEfzFh9hT
Jak dlouho ta současná nejistota a evakuace může trvat?
To opravdu těžko říct. To si vůbec netroufám odhadovat. V úterý byla v Grindavíku naměřena vysoká koncentrace SO2 (oxidu siřičitého) a riziko erupce je stále vysoké.
Dá se to magma cestující pod městem Grindavík vůbec připsat nějaké konkrétní sopce?
Na poloostrově Reykjanes spíše mluvíme o vulkanických komplexech, kterými je přímo protkaný. Od východu na západ se tu rozprostírá šest vulkanických komplexů, které k sobě těsně nasedají a vzájemně se ovlivňují. Jsou to soubory menších sopek, kráterů a puklin. Vytváří se celé řady kráterů, podobně jako při erupci v roce 2021, kdy se vytvořilo myslím sedm menších kráterů v řadě. Poslední výlevné erupce zde (v roce 2021 a 2022) byly v systému Fagradalsfjall, nyní je to ten sousední směrem na západ Eldvörp-Svartsengi.