Islámský stát sílí, ukazují data. Západ to podle expertů znovu nechce vidět

Koncem března obdržel dvaatřicetiletý Qasim telefonát. Jeho bratr, zaměstnanec afghánské tálibánské vlády, byl vážně zraněn při sebevražedném bombovém útoku na ministerstvu zahraničních věcí v Kábulu. Než Quasim stihl dorazit do nemocnice, jeho bratr zemřel.

K útoku na budovu, ve které od srpna 2021 sídlí administrativa Tálibánu, se později přihlásil Islámský stát-Khorasan (ISIS-K), přidružená teroristická skupina militantního Islámského státu.

Šlo už o druhý úder této skupiny na ministerstvo v letošním roce.

ISIS-K zaměřuje svou palebnou sílu na vysoce postavené cíle tak, aby podkopal vládu Tálibánu a narušil důvěru veřejnosti v bezpečnostní záruky, které administrativa slibovala.

„Tálibán říká, že nás chrání, ale ve skutečnosti to nezvládá. Pořád tady v Afghánistánu čelíme hrozbám od různých skupin,“ svěřil se Quasim stanici CNN. Z bezpečnostních důvodů neprozradil příjmení. „V současné době není v Afghánistánu vůbec bezpečno. Když jdeme ven, nevíme, jestli se vrátíme domů živí, nebo ne,“ myslí si.

Největší hrozbu teď pro afghánské občany představuje právě teroristický Islámský stát. Během téměř dvou let od doby, co Tálibán převzal vládu v zemi, ISIS-K zvýšil objem i složitost útoků po celém státě. Ačkoli je totiž – stejně jako Tálibán – sunnitskou islamistickou extremistickou skupinou, má odlišnou ideologii a současnou administrativu vnímá jako nepřítele, se kterým bojuje nejen o jednotlivá území, ale taky o nové rekruty.

Otázkou pak zůstává, nakolik je Tálibán schopný ISIS-K čelit. „Islámský stát představuje rostoucí hrozbu a nejsme si jistí, že se s tím Tálibán dokáže vyrovnat,“ uvedla v březnovém projevu k Radě bezpečnosti šéfka Asistenční mise OSN v Afghánistánu Roza Otunbajevová.

Současné afghánské vedení však veškeré obavy odmítá a tvrdí, že má situaci pod kontrolou.

Čísla však mluví jinak. Ve svém zpravodaji ISIS-K zveřejnil statistiky, které tvrdí, že od převzetí moci Tálibánem provedl v Afghánistánu 283 útoků, zabil nejméně 670 lidí a 1200 jich zranil. Jak ale upozorňuje CNN, tato čísla je vzhledem k omezení médií v zemi téměř nemožné ověřit.

S konkrétními čísly pak přicházejí také nezávislé zdroje. Projekt monitorující lidská práva v zemi, Afghan Witness, tento týden zveřejnil údaje o ověřeném zneužívání a násilných incidentech, ke kterým v Afghánistánu došlo od převzetí moci Tálibánem: hovoří o zhruba 70 útocích ISIS-K.

Ty se navíc vyvinuly od dílčích úderů zaměřených na hlídky a kontrolní stanoviště současné administrativy ve venkovských oblastech až po koncentraci úderů ve velkých městech, jako je třeba Kábul.

Údaje, které má organizace k dispozici, také ukazují, že skupina stále častěji cílí na civilisty: zejména na komunitu Hazara ve městech Kábul a Herát. „Z dostupných dat i propagandy je jasné, že se zaměřují na menšiny, šíří sektářství a jsou stále odvážnější při ničení významných a symbolických cílů v Afghánistánu,“ popsal vedoucí týmu Afghan Witness David Osborn.

„V poslední době se pak sice zdá, že Tálibán provedl řadu útoků proti Islámskému státu, které tuto teroristickou skupinu oslabily, je ale otázka, nakolik účinné to bude z dlouhodobého hlediska,“ pochybuje.

Také organizace Human Rights Watch začátkem května uvedla, že ačkoli má Tálibán povinnost chránit ohrožené komunity před opakovanými útoky ISIS-K, tak že selhává.

Podle zvláštního zpravodaje OSN pro lidská práva v Afghánistánu Richarda Bennetta pak například útoky na komunity Hazara, Shia nebo Sufi nesly znaky zločinů proti lidskosti.

Útoky ISIS-K ale vyvolávají obavy i na Západě. „Tato skupina bude schopna provést externí operaci proti zájmům USA nebo Západu za méně než šest měsíců,“ myslí si šéf amerického centrálního velení Michael Erik Kurilla. Podle něj by tyto útoky směřovaly pravděpodobně do Evropy nebo Asie, nikoli do Spojených států.

Protože ale USA neuznávají Tálibán jako vládu Afghánistánu, ani narůstající obavy nevedou k tomu, že by mu v boji proti Islámskému státu pomohly. Hnutí proto proti svému největšímu protivníkovi bojuje úplně samo: podle Human Rights Watch ne tím správným způsobem.

„Tálibán se často zaměřuje na civilisty, kteří ISIS-K napomáhají, napadá je a zadržuje bez řádného procesu,“ popsala zástupkyně ředitele asijské divize Human Rights Watch Patricia Grossmanová. „Využívá způsoby, které jsou ve skutečnosti kontraproduktivní. Rozdmýchává nelibost v místních komunitách, což povede k tomu, že se více lidí bude chtít připojit k ISIS-K,“ dodala.

Ještě v roce 2021 přitom budoucnost Islámského státu nevypadala vůbec dobře. ISIS-K byl zredukován jen na několik malých buněk rozmístěných po zemi.

„Po převzetí moci ale Tálibán otevřel věznice, a to byla chyba. Podcenili situaci a nechali z vězení jen tak odejít tisíce členů ISIS-K,“ popsal pro CNN vrchní ředitel Projektu boje proti extremismu Hans-Jakob Schindler, jak se organizace dokázala znovu etablovat.

Počet rekrutů se pak mezi lety 2021 a 2022 podle generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese zdvojnásobil.

Skupina navíc těží i z velkého počtu nezávislých džihádistů, kteří mají po unáhleném odchodu Spojených států z Afghánistánu lepší přístup ke zdrojům než kdykoli předtím.

„Nyní mají neomezený přístup na černý trh, kde mohou nakupovat lehké zbraně, menší komerční drony nebo třeba výbušniny. Mají přístup k sofistikovanému komunikačnímu zařízení. Kupují laserem naváděné odstřelovací zbraně a brýle pro noční vidění,“ popsal bývalý afghánský velvyslanec ve Spojených státech Javid Ahmad.

Jak Ahmad, tak Schindler pak tvrdí, že bombardování ministerstva zahraničí, které ISIS-K nedávno předvedl, odráží rostoucí přístup skupiny ke zpravodajským informacím a její schopnost provádět útoky i mimo Afghánistán.

„Chystáme se udělat tu samou chybu jako v 90. letech, věříce, že Afghánistán s námi má jen velmi málo společného. Přestali jsme si dávat pozor,“ uzavírá Schindler s tím, že ISIS-K rozhodně má ambice útočit i jinde po světě a představuje hrozbu nejen pro středoasijský emirát.