Islámský stát ožívá. Útokem na věznici v Hasaká se vrací ke svým kořenům

Není to žádné velké překvapení ani průlom, spíš logický vývoj. Tak hodnotí řada analytiků největší útok teroristické organizace Islámský stát od pádu samozvaného chalífátu v roce 2019. „Vojensky řečeno: území, které jedna strana neovládá ani nad ním nedrží dohled, je otevřené pro využití druhou stranou,“ řekl televizi Al-Džazíra Martin Reardon, viceprezident thinktanku Soufan Group. Měnící se a chaotické prostředí Sýrie je podle něj pro ozbrojené skupiny jako IS ideálním působištěm.

Útok na vězení v syrském městě Hasaká začal ve čtvrtek večer, kdy před bránou do komplexu vybuchlo auto naplněné výbušninami. Poté následovalo několik dalších výbuchů a dírou ve zdi vnikli do areálu věznice stoupenci IS. Podle kurdských zdrojů jich byla nejméně stovka, další desítky bojovníků střežily okolí věznice.

Následující den pokračovali stoupenci někdejšího chalífátu v útocích i jinde – například ve městě Bákubá, své někdejší baště v irácké provincii Dijála. Islamisté tam pronikli v noci do kasáren a zabili jedenáct spících vojáků. Pak uprchli, aniž by přišli o jediného muže. Další útoky podnikli v syrské provincii Dajr az-Zaur.

Syrské demokratické síly (SDF), které věznici v Hasaká spravují, brzy informovaly o třech desítkách zabitých teroristů i o jejich „neúspěšném“ pokusu o dobytí věznice. Jak se ale později ukázalo, pokus to byl alespoň částečně úspěšný. Ještě šestý den po útoku se v komplexu střílí a dodnes není jasné, kolika vězňům se podařilo uprchnout.

V Hasaká přitom drží bojovníci SDF vůbec největší koncentraci radikálních islamistů na světě – ve vězení je zhruba 3500 osob, několik stovek z nich tvoří zahraniční bojovníci. Asi sedm stovek ze zadržovaných pak tvoří nezletilí chlapci, obvykle potomci džihádistických bojovníků. Nejméně část z nich použili v posledních dnech bojů islamisté jako živý štít.

V pondělí oznámilo americké ministerstvo obrany, že se do bojů o areál vězení zapojili američtí vojáci. Američané v prvních dnech pomáhali pouze prostřednictvím úderů z helikoptér, v pondělí pak do areálu vězení vjely obrněnce Bradley.

Vedení SDF týž den oznámilo opětovné zajetí tří stovek vězňů, další džihádisté ale pokračovali v obléhání části areálu a hrozili zabitím všech výše zmíněných nezletilých. Organizace Save The Children oznámila, že to sice nemůže ověřit, má ale zprávy o zraněných a mrtvých dětech. Nejmladším zadržovaným chlapcům má být 12 let. Další neziskovka Human Rights Watch dostala v neděli hlasovou zprávu, jejíž autor byl 17letý Australan. Mladík v ní řekl, že byl zraněn po jednom z náletů, na místě ale není lékařská péče.

Ředitelka organizace Save the Children Sonia Khushová deníku The New York Times řekla, že odpovědnost za bezpečnost dětí nesou jejich věznitelé, ale také zahraniční vlády: „Odpovědnost za vše, co se těmto dětem stane, leží také na zahraničních vládách, které si myslely, že mohou jednoduše opustit své občany a nechat je v Sýrii.“ Narážela tím na fakt, že evropské státy outsourcovaly péči o rodiny „svých“ džihádistů a odmítají je repatriovat.

Ženy s mladšími dětmi, které se narodily pod vládou zločinného chalífátu, pobývají v táboře al-Húl. Ten je známý otřesnými bezpečnostními i hygienickými podmínkami, stejně jako džihádistickou ideologií, která v tamní bídě nachází živnou půdu.

V úterý sice už kurdské jednotky, které vedou SDF, kontrolovaly většinu areálu, v jedné nebo dvou budovách se ale stále drželi bojovníci IS. Až ve středu oznámil tiskový odbor SDF konečné vítězství s tím, že počet bojovníků a vězňů, kteří se vzdali, přesáhl tisícovku.

Kolik džihádistů z věznice skutečně uprchlo, nicméně v tuto chvíli nikdo neví. Boje nepřežily minimálně dvě stovky lidí, z toho desítky obětí hlásí SDF.

Jak ve svém blogu připomíná novinář a analytik zabývající se Sýrií Kyle Orton, taktika osvobozování vězňů provází organizaci Islámský stát už od jejích počátků. Už v roce 2011 její tehdejší mluvčí Muhammad Adnání v projevu řekl, že „lvi leží za mřížemi“ a že je povinností každého muslima vězně osvobodit. O rok později pak emír abú Bakr Bagdádí (později samozvaný chalífa) vyhlásil začátek operace na osvobození vězňů.

Jak ukazuje poslední akce v Hasaká, islamisté jsou takovýchto operací stále schopni, a to s relativně malým počtem bojovníků. Syrské demokratické síly nyní budou vyšetřovat, zda džihádisté neměli mezi ostrahou věznice komplice, nebo zda se jim nepodařilo některé strážce uplatit. Jisté je, že minimálně část vězňů má v zařízení mobilní telefon, protože jsou schopní si volat se svými manželkami žijícími v táboře al-Húl.

Islámský stát se tak v poslední době nepochybně staví v Sýrii a Iráku opět na nohy: „Jsou daleko od toho, aby byli schopní ovládnout, zabezpečit a udržet kontrolu nad územím, ale útok, k němuž došlo v Hasaká, je velmi významný,“ myslí si Charles Lister, ředitel syrského protiteroristického programu na Blízkovýchodním institutu ve Washingtonu.