Článek
Před 15 lety se zhroutila nafouknutá bublina bydlení a Irsko si muselo půjčit desítky miliard dolarů. Nyní čelí opačnému problému, kdy neví, co s obrovskými přebytky peněz.
Díky rostoucím příjmům z korporátních daní, především od amerických technologických a farmaceutických korporací, očekává irská vláda v letošním roce rekordní rozpočtový přebytek ve výši 10 miliard eur. V příštím roce by měl být dokonce ještě vyšší a dosáhnout 16 miliard eur, jak píše deník the New York Times.
Nízká sazba daně z příjmu právnických osob, která je v Irsku již léta, láká nadnárodní firmy, aby tam zakládaly dceřiné společnosti. Jejich daňové odvody vytvářejí pro vládu finanční polštář. To ale pobuřuje mnoho jiných zemí.
Spojené státy a další země pomalu prosazují plány na zavedení celosvětové sazby daně z příjmů právnických osob. Pokud se vize uskuteční, může to oslabit irskou pozici coby ráje s nízkými daněmi. Nicméně prozatím se dublinské příjmy stále zvyšují.
Kam s nimi?
Irští zákonodárci se ale nyní ocitli ve svízelné situaci. Až bude vláda v říjnu připravovat své výroční rozpočtové prohlášení, musí vyřešit složitou otázku – co s balíkem peněz udělat?
Mezi hlavní možnosti patří: ušetřit je pro budoucnost, splatit dluhy, investovat do nezbytně nutné bytové výstavby nebo jiné infrastruktury, jako jsou nemocnice, školy a metro v Dublinu. Žádná z těchto možností není ale sama o sobě jednoduchá.
„Ať už udělají cokoli, někteří lidé se budou cítit velmi nevrle,“ poznamenal Cliff Taylor, podnikatelský sloupkař listu The Irish Times. Podle něj se mluví o tom, že by se peníze měly uložit do státního investičního fondu, který by pomohl podpořit rostoucí náklady na důchody s tím, jak populace stárne.
„Ale pokud to udělají, jiní lidé řeknou, že dnes potřebujeme naléhavě dát peníze na bydlení, dopravu a zdravotnictví. Dalším místem pro útratu je změna místního energetického systému kvůli klimatickým změnám,“ pokračoval Taylor.
Ve veřejné debatě zaznívají varování, že tento každoroční neočekávaný příjem je nepředvídatelný, a proto se na něm nesmí stát země závislou.
Doba Keltského tygra
Irská infrastruktura, zejména bydlení, je podle všeobecného mínění v zoufalém stavu. Nová výstavba v době Keltského tygra (publicistický termín popisující rozmach irské ekonomiky od poloviny 90. let 20. století do roku 2008, pozn. red.) produkovala nadbytek domů. V roce 2008 se ale bublina zhroutila. Vláda si musela půjčit 77 miliard dolarů od mezinárodních věřitelů, aby se udržela nad vodou.
Je nutné zmínit, že Irsko má jednu z nejrychleji rostoucích populací v Evropě. Zároveň ale má vážný nedostatek domů a bytů. Kvůli vysokým nájmům se mnoho mladých lidí potýká s problémy při hledání bydlení. A počet lidí bez domova neustále stoupá, informuje stanice BBC.
Podle irské Konfederace podniků a zaměstnavatelů, lobbistické skupiny zastupující domácí i nadnárodní podniky, se nedostatek bytů a další infrastruktury stává vážnou překážkou hospodářského růstu. Jedním z návrhů, který získal podporu v průzkumech veřejného mínění, by bylo vyčlenit část nebo všechny přebytečné peníze na dlouhodobé projekty na základě národního plánu.
Nedávný průzkum Irish Times naznačil, že 40 procent veřejnosti dává přednost tomu, aby byly peníze navíc vynaloženy na „veřejnou dopravu, bydlení, nemocnice a školy“. Dalších 25 procent upřednostňuje výdaje na veřejné služby.
Pouze devět procent respondentů zvolilo jako první možnost snížení daní. Pět nebo méně procent preferovalo splácení státního dluhu nebo spoření na budoucí náklady na důchody.
Podle Eoina Reevese, profesora ekonomie na univerzitě v Limericku, je však jednou z překážek utrácení peněz za velké projekty skutečnost, že irská vláda není efektivní ve vynakládání velkých částek do podobných investic.
V dobrých časech vláda vložila peníze na megaprojekty. „Ale jakmile se situace zhorší, přestanou. V ideálním případě byste měli vyčlenit prostředky předem, abyste udrželi výdaje a stimulovali ekonomiku, když dojde k poklesu, avšak to se nám nikdy nepodaří. Nikdy nepřemýšlíme v dlouhodobém horizontu,“ míní profesor Reeves.
Dokonce i podle světových standardů bývají velké infrastrukturní projekty v Irsku dokončovány se zpožděním a daleko nad rámec rozpočtu.
Kupříkladu v roce 2015 se předpokládalo, že nová národní dětská nemocnice v Dublinu s kapacitou tří tisíc lůžek bude otevřena do roku 2020 a její náklady dosáhnou 650 milionů eur. Její otevření bylo nyní odloženo na příští rok. Náklady na ni dosáhnou téměř 2,2 miliardy eur, což by z ní údajně mohlo učinit nejdražší nemocnici na světě.
Peníze do metra
Další možností je stavba metra. Dublin je jedním z mála evropských hlavních měst, které ho nemá. Přesto byly plány na výstavbu linky na rušné letiště opakovaně odloženy nebo upraveny. „Kdybyste napsali knihu případových studií, které by ukázaly, jak špatně mohou dopadnout megaprojekty, určitě bychom mohli nabídnout několik nešťastných příkladů,“ dodal Reeves.
Rory Hearne, přednášející problematiku bydlení na Maynooth University, v debatě vidí také generační propast. „Lidé, kteří o těchto věcech rozhodují ve vládě a státní správě, jsou relativně privilegovaní padesátníci. Jde o lidi, kteří říkají, že bychom měli odkládat peníze do takzvaného fondu pro horší časy, zatímco lidé ve věku 30 let říkají, že se topí právě teď,“ říká Hearne.
V následujících dvou letech čekají Irsko volby a středolevicová strana Sinn Fein si v průzkumech vede dobře díky slibům, že využije veřejné peníze na výstavbu dostupného bydlení.
To může přimět současnou vládu, kterou společně vedou premiér Leo Varadkar ze středopravicové strany Fine Gael a místopředseda vlády Micheal Martin ze středopravicové strany Fianna Fail, aby se pokusila získat krátkodobou popularitu snížením daní a rozdáváním. Poslední hádankou pro irské politiky je to, že nikdo s jistotou neví, jak dlouho budou tyto dobré časy trvat.
