Hlavní obsah

Íránské úřady zadržely neteř ajatolláha, odpůrkyni trestu smrti

Foto: Profimedia.cz

Íránský duchovní vůdce Sajjid Alí Chameneí.

Íránskou aktivistku za lidská práva a neteř hlavy státu Farideh Moradchaníovou zadržely místní úřady. Podle jejího bratra je pětatřicetiletá žena aktuálně držena v nechvalně proslulé teheránské věznici Evin.

Článek

K zatčení lidskoprávní aktivistky Farideh Moradchaníové příslušníky íránských tajných služeb mělo dojít ve čtvrtek, oznámil její bratr Mahmúd Moradchaní v nedělním vysílání londýnské Iran International TV. Podle Moradchaního byla jeho sestra po zadržení převezena do věznice Evin v Teheránu, kde jsou drženi nejvýznamnější íránští političtí vězni.

„Jsme velmi znepokojeni, neměli jsme o ní žádné zprávy. Nyní víme, že je ve věznici Evin v Teheránu pod kontrolou ministerstva zpravodajských služeb,“ řekl Moradchaní ve vysílání.

Tisková agentura Human Rights Activists News Agency uvedla, že Moradchaníová byla zatčena během cesty domů. Bezpečnostní složky následně měly provést prohlídku jejího domu a zabavit několik jejích věci. Důvody, proč úřady zadržely dceru sestry ajatolláha Chameneího, ale oficiálně známé nejsou, uvádí britský deník The Times.

Deník The Times of Israel napsal, že podle příspěvků na sociálních sítích a stručných informací zpravodajských agentur však lze za zadržením Moradchaníhové vidět její účast na říjnových oslavách u příležitosti 83. narozenin bývalé íránské císařovny Farah Pahlaví. Vdova po šáhovi Muhammadovi Rezovi Pahlavím, jehož vládu ukončila v roce 1979 islámská revoluce, žije aktuálně ve Francii.

Podle deníku The Times of Israel Moradchaníová během videokonference bývalou císařovnu opakovaně chválila, titulovala ji „milou královnou“ a vyzvala ji, aby se vrátila do země a postavila se do čela „znovuzrození“ íránské kultury.

Šáh Muhammad Rezá Pahlaví zemřel v exilu v Káhiře rok po svém svržení. Jeho žena se v 80. letech 20. století pokusila postavit do role možného nástupce manžela, poté se ale stáhla do ústraní. Své služby znovu nabídla během protestů proti současnému íránskému režimu. Farah Pahlaví podle The Times uvedla, že nevolá po návratu monarchie a je ochotna „sloužit“ zemi v jakékoli funkci, kterou místní obyvatelé uznají za vhodnou.

Farideh Moradchaníová je v zemi známá jako aktivistka protestující proti trestu smrti, za jehož zrušení vedla v zemi opakovaně kampaň. Írán je po Číně zemí s druhým největším počtem udělených trestů smrti. Podle stanice Al Jazeera takto v zemi v roce 2020 zemřelo nejméně 246 lidí.

Žena je dcerou ajátolláhovy sestry Badri, která se v 80. letech minulého století rozhádala s mocnou rodinou a uprchla do sousedního Iráku, kde se setkala se svým manželem, disidentem a duchovním Alim Tehranim.

Strýc Farideh ajatolláh Sajjid Alí Chameneí je duchovním vůdcem Íránu od roku 1989, kdy tuto pozici zdědil po ajatolláhovi Rúholláhu Chomejním, tváři revoluce, která v roce 1979 svrhla posledního šáha.

Související témata:

Doporučované