Íránské revoluční gardy jsou teroristé, tvrdí europoslanci. Z Čechů jen tři

Od smrti 22leté Kurdky Mahsy Amíníové už uplynuly čtyři měsíce a Íránem stále zmítají protesty. Bezpečnostní složky na ně reagují se stupňujícím se násilím, několik lidí už bylo za účast na demonstracích i popraveno. Hlavní roli v potlačování protestů hrají Íránské revoluční gardy, konkrétně jejich složky zvané Basídž.

Evropské státy proto zvažují, že by mocnou íránskou organizaci zapsaly na seznam teroristických organizací, což by omezilo její možnosti zejména v zahraničí.

„Pokračujeme v tlaku na Írán, zvláště na Íránské revoluční gardy. Od října jsme uvalili osobní sankce na desítky jejich vůdců – lidi odpovědné za vraždy, mučení a diktaturu,“ tweetovala nedávno šéfka německé diplomacie Annalena Baerbocková.

Volání po tomto kroku roste i v dalších členských státech. Před úterním zasedáním Evropského parlamentu ve Štrasburku sepsala více než stovka europoslanců otevřený dopis šéfovi evropské diplomacie Josepu Borrellovi, v němž žádají tvrdou reakci na íránské potlačování protestů.

Kromě zařazení Íránských revolučních gard na seznam teroristů jsou to i sankce proti nejvyšším představitelům Islámské republiky, tedy ajatolláhovi Alímu Chameneímu a prezidentovi Ebrahímu Raisímu. Dopis volá také po společných opatřeních na zajištění bezpečnosti íránské diaspory (režim v minulosti sáhl po cílené likvidaci svých odpůrců i na půdě EU) a po dalších ekonomických sankcích v případě, že by neustaly současné protiprávní popravy.

Z českých europoslanců podepsaly dopis pouze Markéta Gregorová (Piráti), Martina Dlabajová a Dita Charanzová (obě hnutí ANO).

„Moji pirátští kolegové podpoří rezoluci a souzní s obsahem dopisu, ale buď si ho nevšimli včas, či jejich týmy vyhodnotily, že podepíšou jiný nebo budou věnovat pozornost pouze rezoluci,“ napsala Seznam Zprávám Gregorová. O rezoluci, která bude žádat o to samé, co dopis, budou europoslanci rozhodovat ve čtvrtek.

Ve Štrasburku se v pondělí před sídlem europarlamentu sešla demonstrace íránské komunity, na níž zavítala i předsedkyně sněmu Roberta Metsolaová. „Jsme s vámi a váš výkřik ‚Ženy, život, svoboda‘ byl slyšet v každém koutu světa. Jste na správné straně historie,“ podpořila Metsolaová protestující, kterých se sešlo na pět tisíc.

„Jako Evropský parlament máme limitované možnosti zásahu… Zároveň se snažíme takto jednotlivě oslovit ty hlavní aktéry, kteří mohou jednat, jako je právě pan Borrell. Domnívám se, že to není jen symbolický, ale skutečně důležitý nátlak, který může zařazení Íránských revolučních gard na seznam způsobit,“ myslí si europoslankyně Gregorová.

Na otázku, proč už EU dávno nenásledovala Spojené státy a k tomuto kroku nepřistoupila, zmiňuje kombinaci více faktorů: „Jedním z nich je JCPOA (mezinárodní dohoda o kontrole íránského jaderného programu, pozn. red.). Dalším je fakt, že je Irán třetí největší držitel rezerv ropy, a EU kvůli závislosti na Rusku, ale i USA stále doufá v normální ekonomické vztahy s Iránem i dalšími problematickými zeměmi, jako je Ázerbájdžán,“ vysvětluje Gregorová.

K volání některých evropských států po silnější reakci vůči Íránu podle ní přispěl fakt, že Írán dodává Rusku drony ve válce s Ukrajinou. Po výměně třetiny europoslanců v roce 2019 také podle ní v parlamentu přibylo politiků, kteří víc dbají na lidskoprávní agendu.

Příští pondělí se v Bruselu sejdou ministři zahraničí sedmadvacítky. Jednat budou mimo jiné i o čtvrtém kole protiíránských sankcí kvůli porušování lidských práv. O zařazení Íránských revolučních gard na teroristický seznam ale nejspíš nerozhodnou.

Server Politico informoval o plánu sankcionovat dalších 17 íránských představitelů, kterým by EU měla zmrazit majetky a zakázat cesty na své území. Je mezi nimi poslanec, ministr i několik guvernérů íránských provincií.

Po vytvoření širokého sankčního seznamu volá i europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL), který se k dopisu Borrellovi nepřipojil: „Jsem pro tvrdý postup proti Íránu, ale myslím, že evropské státy nemohou na jednu stranu s íránskými milicemi v některých zemích spolupracovat při potlačování Islámského státu a na druhou stranu je dávat na sankční seznam. Daleko účinnější by bylo vytvořit tvrdý seznam a zmrazit majetek prominentům íránského režimu. Je neskutečné, že mohou stále cestovat do zemí EU, i když jsou zodpovědní na šest stovek poprav protivládních demonstrantů,“ vysvětluje.

Lidskoprávní aktivisté upozorňují na to, že se zločiny Íránských revolučních gard zdaleka neomezují jen na právě probíhající revoluci. Gardisté byli pověření zachováním režimu ajatolláhů za každou cenu už v době vzniku Islámské republiky v roce 1979.

Spáchali například masakry íránských Kurdů v osmdesátých letech, podíleli se na rozmístění stovek tisíc dětí, jež měly na irácko-íránské hranici vyhledávat miny, nebo na teroristických útocích v sousedním Iráku. Při poslední velké vlně protirežimních protestů pak gardisté pozabíjeli na 1500 lidí.

Poslední popravy v Íránu a násilné zásahy proti demonstrantům opakovaně kritizuje i francouzské ministerstvo zahraničí, které před týdnem oznámilo, že nevylučuje zařazení Revolučních gard na seznam teroristických organizací. K tomuto kroku už dříve přistoupily Spojené státy a v řádu několika týdnů by je měla následovat i Velká Británie.