Íránci v šoku. Prezident zemřel po pádu vrtulníku. Na vině je asi mlha

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Po několikahodinovém pátrání přišla z Íránu tragická zpráva: Prezident Ebrahím Raísí je mrtev. Nepřežil pád vrtulníku v hornaté oblasti na severu země.

K havárii došlo ve chvíli, kdy se během nevlídného počasí vracel z oblasti na hranici Íránu s Ázerbájdžánem, kde se dopoledne zúčastnil slavnostního otevření přehrady s ázerbájdžánským prezidentem Ilhamem Alijevem. Podle íránských státních médií vrtulník havaroval v provincii Východní Ázerbájdžán na severu Íránu, kde panovaly složité povětrnostní podmínky se silným deštěm, mlhou a větrem.

Ebrahím Raísí se narodil v roce 1960 v druhém největším městě v zemi Mašhadu. Pocházel z nábožensky konzervativní rodiny.

V 15 letech se vydal ve stopách svého zesnulého otce a začal navštěvovat seminář ve svatém městě Kom, informuje britská BBC. Jako student se účastnil protestů proti Západem podporovanému šáhovi Muhammadovi Rezá Pahlavímu, který byl nakonec v roce 1979 svržen islámskou revolucí vedenou ajatolláhem Rúholláhem Chomejním.

Po revoluci nastoupil Raísí do soudnictví a působil jako prokurátor v několika městech, přičemž byl školen ajatolláhem Alím Chameneím, který se v roce 1981 stal íránským prezidentem a později nahradil Chomejního ve funkci nejvyššího vůdce, což je politicky nejvýznamnější post v zemi.

Ve 25 letech se sám stal státním zástupcem v Teheránu. Tehdy usedl mimo jiné v tajných tribunálech zřízených v roce 1988 a známých jako „výbor smrti“. Jimi procházeli především političtí vězni. Přestože přesný počet popravených osob v důsledku působení těchto komisí není známý, podle lidskoprávních organizací přišlo o život asi pět tisíc mužů a žen, kteří byli pohřbeni v neoznačených masových hrobech.

Raísí ale opakovaně popřel, že by se na rozsudcích smrti podílel. „Je skutečně politováníhodné, že někdo, kdo by měl být souzen za zločiny proti lidskosti, měl na starosti právní systém, který by měl vykonávat spravedlnost,“ vyjádřila se před časem Raha Bahrainiová ze společnosti Amnesty International.

Íránského lídra za tuto roli zařadily Spojené státy i EU na sankční seznam osob. 

Než dosáhl do nejvyšších pater politiky, působil Raísí také jako šéf státní inspekce a první náměstek šéfa justice, než byl v roce 2014 jmenován generálním prokurátorem Íránu.

O dva roky později ho ajatolláh Chameneí jmenoval správcem jedné z nejdůležitějších a nejbohatších íránských náboženských nadací.

O prezidentský post se poprvé ucházel k překvapení veřejnosti jako kandidát, který bude bojovat proti korupci, v roce 2017. Tehdy ale neuspěl.

V roce 2019 ho nicméně ajatolláh Chameneí jmenoval do mocné funkce šéfa soudnictví. Následně byl také zvolen místopředsedou Shromáždění expertů, 88členného duchovního orgánu odpovědného za volbu příštího nejvyššího vůdce.

Jako šéf justice provedl Raísí reformy, které vedly ke snížení počtu osob odsouzených k trestu smrti a popravených za drogové trestné činy v zemi. Írán však nadále popravoval více lidí než kterákoli jiná země kromě Číny. Soudy také nadále spolupracovaly s  bezpečnostními službami při potlačování disentu.

Když íránský lídr oznámil kandidaturu v prezidentských volbách v roce 2021, prohlásil, že „přichází na scénu jako nezávislý, aby provedl změny ve výkonné správě země a bojoval proti chudobě, korupci, ponižování a diskriminaci“.

Tentokrát již uspěl. V prvním kole získal 62 procent hlasů. Účast ve volbách byla nicméně rekordně nízká, necelých 49 procent.

Země si několikrát zažila větší vlnu protestů. Naposledy po úmrtí dvaadvacetileté Kurdky Mahsá Amíníové v roce 2022. Ta zemřela poté, co ji zadržela íránská mravnostní policie kvůli tomu, že měla údajně příliš volně nasazený hidžáb. Její smrt vyvolala odpor proti potlačování práv žen v Íránu a spolu s nespokojeností kvůli špatnému stavu ekonomiky vedla k rozsáhlým celospolečenským protestům.