Íránci ostřelují irácký Kurdistán. Trestají Kurdy za to, že demonstrují

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

„Odpověď na ďábelskou podporu antirevolučních živlů.“ Tak popsala íránská tisková agentura Fars News dvoudenní ostřelování iráckého Kurdistánu. Iránské dělostřelectvo ostřelovalo v sobotu a v neděli irácký region Sidakan, který leží v horách na hranicích Íránu a iráckého Kurdistánu. Terčem palby měly být kurdské opoziční skupiny, upřesnila agentura, která je spojená s Íránskými revolučními gardami.

Protesty vyvolané vraždou 22leté Kurdky Mahsy Aminiové zachvátily v minulém týdnu velkou část Íránu a procházejí napříč sociálními i etnickými skupinami. Zvláště silné jsou ale v regionech obydlených právě íránskými Kurdy na severozápadě země.

„To není o hidžábu, Kurdové chtějí svobodu,“ citoval list The New York Times Hanu Jazdanpanovou, mluvčí Strany pro svobodu íránského Kurdistánu (KDPI), íránské ozbrojené skupiny sídlící v Iráku.

Podle velitele pešmergů, kurdských milic, z oblasti Sidakanu se ale Íránu ohrozit jeho bojovníky nepodařilo. „Způsobili hodně škody na zemědělské půdě, naše síly ale zůstaly nepoškozené,“ řekl serveru Rudaw s tím, že dělostřelecká palba začala v sobotu ve tři hodiny odpoledne a nepřetržitě pokračovala do neděle. V pondělí Íránci bombardování obnovili.

V neděli íránské síly znovu ovládly kurdské město Ošnavija, které krátce ovládli demonstranti. Ti protestují nejen kvůli vraždě Aminiové, kterou měli členové náboženské policie bít obušky do hlavy, ale i kvůli nelehké ekonomické situaci. Írán je v hluboké krizi způsobené dopadem mezinárodních sankcí, k nimž se ještě přidaly následky nezvládnuté pandemie koronaviru. Kurdské obyvatelstvo navíc v Íránu čelí i dlouhodobé diskriminaci.

V nedalekém městě Balo zapálili demonstranti domy členů Íránských revolučních gard, které se stáhly z části města. Při srážkách zabili nejméně dva demonstranty, oznámil Rebin Rahmani, ředitel organizace Kurdistan Human Rights Network.

Obyvatel města, který se po telefonu představil jen křestním jménem Jusuf, serveru Rudaw řekl, že kromě dvou obětí byla i řada mladých mužů vážně zraněna. Ve městě poté provedli zátah členové jednotek Basídž, které spadají pod velení Íránských revolučních gard.

Masivní protesty propukly v Íránu v den, kdy byla Aminiová pohřbena. Úřady sice tvrdí, že zemřela po srdeční příhodě, tomu ale věří jen málokdo – okolí mladé ženy informovalo, že v době zatčení byla naprosto zdravá, policie navíc odmítla zveřejnit výsledky pitvy.

Tisíce Íránců proto vyšly do ulic a skandovaly hesla jako „Ženy, život, svobodu“ nebo „Smrt diktátorovi“. Bezpečnostní složky, které protesty násilně rozhánějí, už zabily okolo padesát lidí. Nynější nepokoje jsou největšími od roku 2019, kdy teokratický režim krvavě potlačil povstání po zmanipulovaných prezidentských volbách.

„Vrácení těl je v mnoha případech podmíněno tajnými pohřby,“ řekl výše zmíněný aktivista Rahmani. Poukázal i na vypínání internetu ve většině země, k němuž íránský režim přistoupil i v minulosti ve snaze zakrýt zvěrstva páchaná na vlastním obyvatelstvu. Zároveň tak demonstrantům komplikuje možnost se svolávat k dalším protestním akcím.

Vražda 22leté kurdské ženy měla ohlas i v sousedním Iráku. Prezident autonomního iráckého Kurdistánu Masúd Barzání rodině Aminiové zavolal, aby ji vyjádřil účast a volal po spravedlivém vyšetření události. Demonstrace proti íránskému režimu se ale v minulém týdnu sešly i v mnoha vzdálených městech světa – v Berlíně, Paříži, Washingtonu, Bejrútu nebo Los Angeles.

Nezdá se ale, že by režim ajatolláha Alího Chameneího chtěl tlaku veřejnosti nějak ustupovat, jeho jedinou taktikou zůstávají další represe a násilí: „Jsme svědky toho, že se nyní všichni nepřátelé revoluce se všemi rozdíly, které mezi sebou mají, spojili, aby bojovali proti našemu drahému Íránu a Islámské republice,“ řekl v sobotu předseda íránského parlamentu Mohammad Baqer Ghalibaf.