Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Izrael podnikl v sobotu nálety na Írán, jako odvetu na raketové údery vůči židovskému ze začátku tohoto měsíce.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu poznamenal, že akce oslabila íránské vojenské objekty, oslabila obranu Íránu a jeho schopnost vyrábět rakety. Íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí pak v reakci na to vyzval Radu bezpečnosti OSN k naléhavému zasedání, na němž by izraelské útoky odsoudila.
Jedná se o poslední z řady eskalací mezi oběma zeměmi, které již několik měsíců vyvolávají obavy z vypuknutí války v regionu. Přestože Írán tvrdí, že při sobotních úderech na vojenské objekty byli zabiti čtyři vojáci, nynější důkazy naznačují, že útoky byly omezenější, než se původně zdálo. Přesto nyní panují obavy, jak na incidenty zareaguje Írán.
Co o odvetných útocích víme?
Izraelská armáda uvedla, že její „přesné a cílené údery“ zasáhly systémy protivzdušné obrany, vzdušné síly i zařízení na výrobu raket používaných k výrobě zbraní, které byly použity proti Izraeli.
Írán trval na tom, že údery způsobily pouze „omezené škody“. Při útoku nicméně podle Teheránu zemřeli také čtyři jeho vojáci. Konkrétně měly být cílem objekty v Teheránu a provinciích Chuzestán a Ilám.
Íránský útok na Izrael
Zatím nic nenasvědčuje tomu, že by íránský útok v Izraeli napáchal větší škody. Od prvního velkého dubnového útoku se v něčem přeci jen lišil - část raket tentokrát prošla skrz obranu, a to i v obydlených oblastech.
Satelitní snímky získané agenturou Reuters ukazují, že izraelské letectvo při sobotním útoku zasáhlo budovy, které Írán používá k míchání pevného paliva pro balistické rakety.
Íránský nejvyšší duchovní ajatolláh Alí Chameneí v reakci na to prohlásil, že by se útok neměl „zlehčovat, ale ani přeceňovat“.
Stanice BBC identifikovala škody na základně ministerstva obrany východně od Teheránu a na základně protivzdušné obrany na jihu.
Údery hlásily také syrské úřady, kde mělo izraelské ostřelování zasáhnout vojenské objekty. Tel Aviv nicméně údery na tuto zemi nepotvrdil.
Jaké jsou reakce ze zahraničí?
Bílý dům naznačil, že chce, aby údery ukončily přímé přestřelky mezi Izraelem a Íránem, a varoval Írán před reakcí. Britský premiér Keir Starmer řekl, že je „potřeba vyhnout se další regionální eskalaci“, a vyzval všechny strany, aby projevily zdrženlivost.
Reakce ze zemí v regionu měly důslednější tón. Saúdská Arábie, hlavní arabský rival Íránu, útok odsoudila a označila jej za hrozbu pro regionální bezpečnost a „porušení mezinárodních zákonů a norem“. Egyptské ministerstvo zahraničí se k těmto obavám připojilo a uvedlo, že je údery „vážně znepokojeno“.
Turecko obvinilo Izrael, že „přivedl náš region na pokraj větší války“, a prohlásilo, že „ukončení teroru, který Izrael v regionu vytvořil, se stalo historickou povinností“.
Hamás údery označil za „hrubé porušení íránské svrchovanosti a eskalaci, která je namířena proti bezpečnosti regionu a bezpečnosti jeho obyvatel“.
Proč dochází k eskalaci nyní?
Napětí mezi Izralem a Íránem zesílilo zejména poté, co začala válka v Pásmu Gazy v reakci na teroristický útok Hamásu 7. října. Teherán je hlavním podporovatelem řady skupin na Blízkém východě - často označovaných jako osa odporu, které jsou nepřátelské vůči Izraeli, včetně Hamásu a Hizballáhu, s nimiž Izrael v současnosti válčí.
V červenci Izrael při leteckém útoku na Bejrút zavraždil vrchního velitele Hizballáhu. Následující den zemřel při výbuchu v Teheránu politický vůdce Hamásu Ismáíl Haníja. Írán z toho obvinil Izrael, který se k tomu však dosud nevyjádřil.
Koncem září Izrael v Bejrútu zabil vůdce Hizballáhu Hasana Nasralláha. V reakci na to pak začátkem října Írán vypálil na Izrael asi 180 balistických raket, což označil za reakci na smrt těchto představitelů.
Izrael o zabití šéfa Hizballáhu
Benjamin Netanjahu označil zabitého šéfa Hizballáhu Hasana Nasralláha za teroristu a dodal, že Izrael je odhodlán pokračovat v úderech proti nepřátelům.
Jak může situace ještě eskalovat?
Íránské ministerstvo zahraničí uvedlo, že je „oprávněno a povinno se bránit“, a útok označilo za porušení mezinárodního práva. Zároveň však uvedlo, že Teherán uznává svou „odpovědnost vůči regionálnímu míru a bezpečnosti“.
Írán by se mohl pokusit o další přímé bombardování, i když tím riskuje vyprovokování dalšího přímého izraelského útoku na jeho území ve chvíli, kdy je jeho obrana oslabena, jak popsala agentura AP.
IDF ve svém prohlášení uvedlo, že „se soustředí na válečné cíle v Pásmu Gazy a Libanonu. Je to Írán, který nadále usiluje o širší regionální eskalaci.“
Podobné údery nicméně zvyšují pravděpodobnost zintenzivnění útoků militantních skupin, jako je Hamás a Hizballáh. Obě nicméně utrpěly vážné ztráty v probíhajících válkách s Izraelem.
