Článek
Írán žádá Rusko o pomoc se svým jaderným programem a chce po něm dodávky radioaktivního materiálu a technologií na výrobu jaderného paliva. Informovala o tom v pátek americká stanice CNN s odkazem na zdroje z amerických tajných služeb. Ruské dodávky by Íránu mohly pomoci v civilním jaderném programu a mohly by také zkrátit dobu nutnou na sestrojení jaderné zbraně. Podle CNN není však jasné, zda Rusko, které podle západních zemí získává od Íránu bezpilotní letouny pro boje na Ukrajině, s íránským požadavkem souhlasilo.
Nové jaderné palivo a technologie by podle amerických zpravodajců Íránu pomohly v rychlejším pokračování jaderného programu, o kterém Teherán tvrdí, že má výlučně mírové účely. Dodávky z Ruska by ovšem Íránu mohly pomoci i zkrátit dobu, kterou potřebuje na sestavení vlastní jaderné zbraně.
V minulosti Rusko odmítalo možnost, aby Teherán získal vlastní jadernou zbraň. Proto není podle CNN jisté, zda Moskva nyní požadavku vyhoví. Podle analytiků se však vztahy mezi oběma zeměmi výrazně změnily. Podle západních zemí Írán dodává Rusku drony, které pak Moskva nasazuje v bojích na Ukrajině, ale i další vojenský materiál. Podle amerických rozvědek je možné, že Moskva radí íránským bezpečnostním složkám, jak potírat nynější protivládní protesty v zemi.
Podle analytika Jamese Actona Írán nepotřebuje nezbytně ruskou pomoc. Ta by jí však umožnila vyrábět jaderné palivo rychleji a levněji. „Před třemi až čtyřmi roky, kdy vztahy mezi USA a Ruskem byly ve špatném, ale nikoliv katastrofickém stavu, bych byl dosti skeptický ohledně ruské ochoty pomoci Íránu,“ řekl stanici CNN Acton. Za současné situace, kdy jsou vztahy s USA velmi špatné a naopak ty s Teheránem se zlepšují, by Moskva podle Actona mohla mít vstřícnější postoj.
Rusko patřilo mezi země, které v roce 2015 uzavřely s Íránem dohodu o jeho jaderném programu (JCPOA). Ta měla zajistit zrušení sankcí uvalených na Írán výměnou za omezení jaderného programu. Z dohody v roce 2018 odstoupila tehdejší administrativa Donalda Trumpa. Po příchodu Joea Bidena do Bílého domu se americká administrativa snažila dojednat návrat k dohodě. Kvůli násilnému potlačování demonstrací v Íránu a íránským dodávkám zbraní do Ruska však jsou podle Washingtonu v současnosti jednání o návratu k dohodě na mrtvém bodě.
Na začátku letošního roku zástupce íránské organizace pro jadernou energii Behrúz Kamálvandí oznámil, že Teherán jedná s Moskvou o rozšíření jediné jaderné elektrárny v Búšehru, kterou Írán dostavěl s pomocí Ruska.
