Článek
Rychlé čluny blížící se k obřím nákladním lodím, následně naloďující se maskovaní vojáci. Íránská státní televize ve čtvrtek odvysílala záběry, na nichž má být zachycena operace v Hormuzském průlivu.
Tam Islámské revoluční gardy, jedna z nejmocnějších složek režimu v Teheránu, ve středu zabavily dvě nákladní lodě, které se snažily proplout.
Podle prohlášení neměla plavidla potřebná povolení úřadů. Po zásahu Íránců změnila směr plavby a zamířila k íránským břehům.
K zadržení došlo jen několik hodin poté, co americký prezident Donald Trump prodloužil dvoutýdenní příměří s Íránem do doby, než budou uzavřena jednání mezi oběma zeměmi.
Třetí loď pod palbou
Agentura Reuters zadržená plavidla identifikovala, a to na základě tvaru, barev a typu.
První je podle ní řecká Epaminondas, která pluje pod liberijskou vlajkou. „Mohu potvrdit, že došlo k útoku na řeckou nákladní loď, ale nemohu potvrdit, že byla Íránem zadržena,“ řekl později americké stanici CNN řecký ministr zahraničí Giorgos Gerapetritis.
Do íránského přístavu pak zamířila i MSC Francesca, plující pod panamskou vlajkou. Její zadržení potvrdil černohorský ministr pro námořní záležitosti. Na palubě se podle něj mají nacházet čtyři Černohorci.
Třetí kontejnerová loď Euphoria, plující stejně jako Epaminondas pod vlajkou Libérie, byla ve stejné oblasti ostřelována, ale nebyla poškozena a pokračovala v plavbě, později dorazila do Fudžajry ve Spojených arabských emirátech, uvedly zdroje pro agenturu Reuters.
Identitu všech tří lodí potvrdil i specializovaný tým novinářů BBC Verify, který se zaměřuje na ověřování faktů.
Íránská blokáda, americká blokáda
Kdy přesně došlo k pořízení záběrů, nelze v podmínkách války bezprostředně nezávisle ověřit. Agentura Reuters však upozorňuje, že na internetu nenašla žádnou starší verzi, která by naznačovala podvrh.
Ve stejný den, kdy došlo k odvysílání záběrů, oznámilo americké regionální velitelství CENTCOM v příspěvku na sociální síti X, že Spojené státy od začátku své blokády íránských přístavů přiměly 31 lodí, převážně ropných tankerů, změnit kurz a vrátit se do přístavů. Většina lodí podle prohlášení pokyny následovala.
Íránský prezident Masúd Pezeškján mezitím označil americkou blokádu za jednu z hlavních překážek upřímných jednání s USA.
Podobně ministr zahraničí Abbás Arakčí uvedl, že zdrojem nestability v Hormuzském průlivu a Perském zálivu obecně je agrese ze strany USA a Izraele. Írán podle něj v souladu s mezinárodním právem podnikl kroky na svou obranu a ochranu svých zájmů. Dodal, že za důsledky těchto kroků „mohou agresoři“.
