Írán vybírá mezi špatným a horším: Proč otálí se slíbenou odvetou Izraeli

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Když na konci července pravděpodobně izraelským přičiněním zemřel v Teheránu šéf Hamásu Ismáíl Haníja, slíbil íránský režim tvrdou odvetu. Nejen, že je palestinské teroristické hnutí jeho spojencem, ale k atentátu došlo na íránské půdě –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Izraelci tedy narušili jeho suverenitu a celkově Islámskou republiku ponížili. Krátce předtím navíc zabili v Bejrútu dalšího íránského spojence –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ poradce šéfa Hizballáhu Fuáda Šukra.

Nyní už ale uběhly tři týdny a Írán mlčí. V posledních podobných případech přitom reagoval rychle: po zabití generála Kásima Solejmáního v roce 2020 zaútočil Írán na americkou vojenskou základnu za pět dní, po dubnovém izraelském útoku na íránský konzulát v Bejrútu mu to trvalo dní 12.

„Jazyk Íránu naznačuje, že se tomu (odvetě) snaží vyhnout,“ citoval server Middle East Eye analytika Mohanada Hage Aliho, zástupce ředitele výzkumu v think tanku Carnegie Center v Bejrútu.

Írán se podle několika nejmenovaných arabských diplomatů „zoufale snaží dostat z centra pozornosti“. K tomu by mu mohla pomoci dohoda o ukončení války v Pásmu Gazy. Kdyby k ní došlo, měl by Teherán důvod odplatu odložit, nebo k ní vůbec nepřistoupit.

„Izrael dal v této situaci Íránu šach mat, Íránu teď nezbývají žádná dobrá řešení,“ řekl listu The New York Times Alí Vaez, šéf íránského projektu v think tanku Crises Group.

Vaez naráží na to, že pokud Írán přijde jen s nějakou symbolickou odpovědí –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ jako bylo dubnové odpálení 300 raket a dronů na Izrael –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ bude vypadat před nepřáteli, ale i íránskými jestřáby jako slaboch.

V opačném případě hrozí, že rozpoutá širší regionální válku, která se mu může vymknout z rukou. Zejména proto, že by se do ní na straně Izraele nejspíš zapojily i Spojené státy –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a teokratický režim ajatolláha Alího Chameneího dobře ví, že proti takovému soupeři nemá žádnou šanci.

„Íránci si především nejsou jisti postojem USA, pokud zaútočí na Izrael. USA rozmístily v regionu své vojáky a zbraně a zdá se, že Washington změnil svůj postoj. Vůči Íránu uplatňuje tvrdší politiku. USA jasně prohlásily, že Írán prohraje, pokud tvrdě zaútočí na Izrael. Íránci vědí, že je možné, že to může být začátek regionální války, kterou nyní nechtějí,“ řekl Seznam Zprávám analytik Ziryan Rojhilati, šéf kurdského think tanku Rüdav Research Center.

Jako druhý důvod íránského váhání uvádí překvapivý ukrajinský útok na Kurskou oblast. „Pokud Írán uvidí, že je Rusko slabší, mohl by nechat odvetu na jindy,“ myslí si a dodává, že íránský nejvyšší vůdce si dobře uvědomuje důsledky možného útoku na Izrael. „Myslím, že potřebují více času,“ uzavírá.

Írán každopádně s odvetou nespěchá. „Čas hraje v náš prospěch a čekací doba na tuto reakci by mohla být dlouhá,“ řekl v úterý mluvčí Íránských revolučních gard (IRGC) Alí Mohammad Najní. „Prozatím musí sionisté žít ve stavu nejistoty s vědomím, že reakce Íránu nemusí připomínat minulé operace,“ dodal.

Íránskou odvetu ale mohly oddálit i další faktory. Po nedávných prezidentských volbách v zemi vznikala nová vláda, což mohlo komplikovat konečné rozhodnutí. Hrát roli může i nová hlava státu Masúd Pezeškján, který je považován za reformistického politika.

Pezeškján před volbami sliboval zlepšení vztahů se světem, což by mohlo vést k dohodě o uvolnění části západních sankcí. Ty dlouhodobě drtí íránskou ekonomiku, režim proto velmi stojí o to, aby se jich zbavil. To ale nepůjde bez dohody s USA, kterou si jen těžko představit v případě závažného íránského útoku na Izrael.

Bojovná rétorika nicméně v Íránu trvá. Alí Fadávi, zástupce velitele IRGC, v pondělí řekl, že v Izraeli panuje „povyk“ kvůli obavám z bezprostředního íránského útoku. Prohlásil, že Izraelci „ve dne i v noci čekají na odpověď Íránu“, a to je podle něj „těžší než čekat na svou smrt“.

Slova o tom, že odveta může přijít i za dlouho, jsou také součástí psychologické války. Jason Brodsky, ředitel organizace United against Nuclear Iran (Spojení proti jadernému Íránu) poukázal na to, že právě mluvčí revolučních gard je jedním z hlavních expertů na vedení psychologické války.

Protirežimní server Iran International se sídlem v Londýně zpovídal několik obyvatel Izraele, kteří se mu svěřili se svými obavami. Například matka tří malých dětí Mejtal Brownová po íránském prohlášení o odvetě asi týden nevycházela z domu a stále žije ve stresu.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu se už nechal slyšet, že „Izrael je připraven na obranu i útok“. Úřady už lidem poradily, aby si vytvořili zásoby jídla i pití a skladovali je v bezpečných místnostech, nemocnice si pak udělaly plány na případný přesun pacientů do podzemí. Ve městech jsou navíc připravené záchranné týmy.

Jak by íránská odveta mohla vypadat, není jasné. Asi před deseti dny izraelští vojenští představitelé sdělili, že by nejdřív mohlo zaútočit šíitské hnutí Hizballáh, poté by mohl následovat samotný útok Íránu.

Když v dubnu vyslal Írán proti Izraeli tři stovky raket a dronů, fungovala velmi spolehlivě izraelská protivzdušná obrana a drtivou většinu objektů zlikvidovala ve vzduchu. Jednou z obav Izraele je scénář, kdy by Írán i Hizballáh –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ případně i jemenští Húthíové –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ vypálili v jednu chvíli obrovské množství střel, aby protivzdušnou obranu zahltili, a ta by pak některé z nich nestihla.

Pokud by takový scénář nastal a Írán by zabil větší počet lidí, jím vedená „osa odporu“ by se válce v plném rozsahu nevyhnula. A pak by šlo o život íránským ajatolláhům stejně jako dnes vůdcům palestinského Hamásu.