Článek
Yousefa Mehrada a Sadrollaha Fazeliho Zarea popravili ve věznici Arak v Íránu oběšením. Podle americké Komise pro mezinárodní náboženskou svobodu byli zatčeni už v květnu 2020 a jejich obvinění se týkala zapojení se do telegramového kanálu s názvem Kritika pověr a náboženství. Oba pak strávili měsíce na samotce a nemohli se stýkat s rodinami.
Vykonání poprav potvrdila tisková agentura Mizan, která má blízko k íránské justici. Jako důvod popravy agentura uvádí, že muži urazili proroka Mohameda a propagovali ateismus. Druhý z popravených – Sadrollah Fazeli Zare – pak podle agentury také spálil Korán, svatou knihu islámu, která podle muslimů obsahuje doslovné zjevení Mohamedovi.
„Úřady islámské republiky opět prokázaly svou středověkou povahu, když popravily dva lidi za vyjádření názorů. Dnešní popravy by měly být pro země, které vyznávají hodnoty svobody projevu, bodem obratu ve vztazích s Islámskou republikou,“ nechal se slyšet ředitel organizace Iran Human Rights, která se zaměřuje na lidská práva v Íránu.
„Mezinárodní společenství musí dát jasně najevo, že používání trestu smrti proti projevům názorů nebude tolerováno. Neschopnost mezinárodního společenství zaujmout rozhodný postoj bude Islámskou republikou a dalšími podobně smýšlejícími lidmi vnímána jako svolení. To může vážně ohrozit svobodu projevu na celém světě,“ dodal.
V Íránu sice v souvislosti s pokračujícími protivládními nepokoji přibylo poprav, v případech odsouzených za rouhání jsou však vzácné. Trest smrti se v zemi nicméně používá kvůli celé řadě dalších „trestných činů“.
Jen o dva dny dříve byl v Íránu například oběšen švédsko-íránský odpůrce režimu Habíb Šaab, který údajně stál za útokem, při němž v roce 2018 zahynulo 25 lidí. Podle Rádia Svobodná Evropa byl zakladatelem a bývalým vůdcem separatistického Arabského bojového hnutí za osvobození Ahvázu. Zhruba 14 let žil ve Švédsku, než se v roce 2020 vypravil do Turecka, odkud následně zmizel.
Podle informací webu BBC je Írán v počtu ročně vykonaných poprav na druhém místě za Čínou, a patří tak k největším popravčím na světě. Jen od začátku tohoto roku měl tamní režim popravit 205 vězňů, v roce 2022 nejméně 582 a v roce 2021 jich bylo 333. Data pocházejí od organizace Iran Human Rights, která situaci dlouhodobě sleduje.
Prudký nárůst poprav
V Íránu došlo v roce 2022 k „dramatickému nárůstu“ počtu poprav, informovaly organizace na ochranu lidských práv. Podle jejich zprávy Teherán loni popravil nejméně 582 lidí.
Pokud jde o zmiňované protivládní nepokoje, odstartovala je zářijová smrt dvaadvacetileté Mahsá Amíníové po zásahu tamní mravnostní policie, podle které mladá žena nedodržela pravidla nošení hidžábu, pokrývky hlavy, a byla tak vzata do vazby. Tam však upadla do kómatu a následně i zemřela.
Smrt Mahsá do ulic okamžitě vyhnala zejména íránské ženy, která si na znamení odporu stříhaly vlasy a pálily hidžáby. A to navzdory tomu, že se íránský režim od počátku uchýlil k brutálnímu potlačení protestů. Zatýkání, slzný plyn, vodní děla, pendreky i střelba do lidí broky se staly denní normou.
Několikaměsíční protesty už sice ochladly, nevole lidu ale zůstává a ve statistikách poprav mají prostesty své místo. Nejméně čtyři lidé již v souvislosti s demonstracemi popraveni byli a další k trestu smrti byli alespoň odsouzeni. Celkem ovšem mají protesty na svědomí životy stovek lidí.
