Hlavní obsah

Írán propustil disidenta, během protestní hladovky vyhubl na kost

Foto: Profimedia.cz

Žena drží fotku Farháda Mejsámího během pochodu za jeho propuštění ve Washingtonu 4. února 2023.

Íránská justice v pátek propustila vězněného disidenta, který držel hladovku proti povinnému nošení hidžábu a popravám vězňů. Ve stejný den byla propuštěna i francouzsko-íránská akademička obviněná z šíření propagandy.

Článek

Týden poté, co se na sociálních sítích objevily aktuální fotografie vězněného íránského lékaře Farháda Mejsámího, byl těžce vyhublý aktivista z nechvalně proslulé teheránské věznice Evin propuštěn, uvádí agentura Reuters.

Mejsámí byl vězněn od roku 2018 za to, že vyjadřoval podporu ženám bouřícím se proti zákonu o povinném nošení hidžábu. Podle aktivistické skupiny zaměřené na Írán Human Rights Activists (HRANA) byl obviněn ze „shromažďování a spolčení se s cílem jednat proti národní bezpečnosti“ a z „propagandy proti režimu“.

Fotky na sociálních sítích, které vyvolaly vlnu pobouření, ukazovaly Mejsámího vyhublé tělo, vyčnívající kosti a vyholenou hlavu. Jeho právník zveřejnil, že váží méně než 52 kilogramů a že byl „zbit kvůli svému odporu“ proti převozu do jiné věznice.

Sever CNN dostal od Mejsámího právníka dopis, který aktivista údajně sám napsal, autenticitu však nebylo možné ověřit. Z psaní vyplynulo, že hladovku zahájil na protest proti popravám vězňů, za propuštění politických vězňů a za ukončení povinnosti nosit hidžáb.

Z Íránu

Mladík s dívkou se nechali natočit při tanci u teheránské Věže svobody (Azádí), jedné z nejznámějších staveb v íránské metropoli. Dívka neměla zakryté vlasy.

Navzdory fotkám, které se začaly okamžitě šířit po sociálních sítích, íránská státní média popřela, že by vězeň držel hladovku. Fotky označila za rok staré a minulý pátek uvedla, že je v „dobrém stavu“. Podle New York Post držel Mejsámí hladovku od 8. října.

Lékař byl propuštěn v rámci amnestie, kterou v neděli vyhlásil ajatolláh Alí Chameneí. Íránský duchovní a politický vůdce tak podle státem plně ovládané agentury IRNA učinil u příležitosti výročí islámské revoluce z roku 1979; milost měl udělit desítkám tisíc vězňů.

Podle agentury HRANA se amnestie týkala i některých osob, které byly zatčeny při protivládních protestech z loňského podzimu. Propukly po smrti Mahsy Aminiové, kterou ubila mravnostní policie.

Mahsá Aminiová

Dvaadvacetiletá Mahsá Aminiová byla na návštěvě u své rodiny v Teheránu, když ji a její doprovod zadržela mravnostní policie. Mahsá přísnou kontrolou kodexu oblékání neprošla, a tak ji policie odvezla na stanici. Než policie mladé ženě „vysvětlila“, co se sluší a patří, Mahsá Aminiová zemřela.

Několik měsíců trvající protesty, které představovaly jednu z největších domácích hrozeb pro íránský vládnoucí režim za více než deset let, úřady násilně potlačily.

Další politický vězen na svobodě

Mejsámího propuštění přišlo ve stejné době, kdy francouzské ministerstvo zahraničí oznámilo propuštění francouzsko-íránské akademičky Fariby Adelkhahové.

Úřad v pátečním prohlášení uvedl, že se „Francie raduje z dnešního večerního propuštění paní Fariby Adelkhahové, pracovnice Mezinárodního výzkumného centra Sciences Po, která byla nespravedlivě zadržována v íránské věznici Evin“.

Anonymní zdroj serveru Aljazeera tvrdí, že žena sice byla propuštěna, ale dodal, že není jasné, zda se bude moci vrátit do Francie.

Adelkhahová byla podle oficiálních stránek Sciences Po zatčena v Íránu 5. června 2019 spolu se svým kolegou a spolupracovníkem Rolandem Marchalem. Byli obviněni z „propagandy proti politickému systému Islámské republiky“ a „spolčení se s cílem podkopat národní bezpečnost“. Zatímco Marchal byl 20. března 2020 propuštěn, Adelkhahová si měla odpykat pětiletý trest odnětí svobody.

Podobně zatčeny byly v posledních letech desítky občanů s dvojím občanstvím. Většinou kvůli údajné špionáži a podkopávání bezpečnosti.

Francie zopakovala svůj požadavek na „okamžité propuštění“ všech Francouzů zadržovaných v Íránu, přičemž ministryně zahraničí Catherine Colonnaová požadovala, aby její íránský protějšek okamžitě propustil sedm francouzských „rukojmích“.

Mluvčí ministerstva pro CNN uvedl, že je „mimořádně znepokojen“ zejména zdravotním stavem francouzského občana Benjamina Brièra a francouzsko-irského občana Bernarda Phelana. „Je zřejmé, že tato politika státních rukojmí prováděná Íránskou islámskou republikou je odsouzeníhodná a může přispět ke zhoršení vztahů jak s Francií, tak celou Evropou,“ uvedl ve čtvrtek mluvčí.

Doporučované