Článek
Podle OSN Írán používá bezpilotní letouny a digitální technologie k potlačení disentu, zejména mezi ženami, které se odmítají podřídit pravidlům oblékání v islámské republice, píše BBC.
Autoři zprávy, kterou Rada OSN pro lidská práva projedná příští týden, tvrdí, že íránští bezpečnostní činitelé používají strategii „státem sponzorovaných dobrovolných hlídek“ a vybízejí lidi, aby používali speciální aplikace v telefonech. Ty slouží k nahlašování údajného porušování pravidel oblékání žen na veřejnosti. Například v metru, taxících či sanitkách.
Mobilní aplikace „Nazer“ od íránské policie umožňuje „prověřeným“ členům veřejnosti hlásit nezahalené ženy. „Uživatelé mohou přidat místo, datum, čas a poznávací značku vozidla, ve kterém došlo k údajnému porušení povinného nošení hidžábu. Aplikace následně označí dané vozidlo a upozorní policii,“ uvádí se ve zprávě. Majiteli vozidla je pak zaslána textová zpráva s upozorněním, že porušil zákon o povinném nošení hidžábu. Za ignorování varování může být vozidlo zabaveno.
Zpráva rovněž upozorňuje na stále častější využívání dronů a bezpečnostních kamer ke kontrole oblékání v Teheránu a v jižním Íránu. Ženy, které se zákonům vzpírají nebo proti nim protestují, jsou vystaveny tvrdým následkům – zatčení, bití nebo dokonce znásilnění ve vazbě.
Zjištění nezávislé mezinárodní vyšetřovací mise pro Íránskou islámskou republiku přicházejí poté, co v loňském roce zjistila, že stát je zodpovědný za „fyzické násilí“, které vedlo k úmrtí Mahsy Amíniové ve vazbě v roce 2022. Svědci uvedli, že 22letá Kurdka byla při zatýkání těžce zbita policií. Úřady však popřely, že by s ní bylo špatně zacházeno, a za příčinu smrti označili „náhlé selhání srdce“.
Její úmrtí vyvolalo mohutnou vlnu protestů, které pokračují dodnes, navzdory hrozbám ze strany státu. „Dva a půl roku po zahájení protestů v září 2022 ženy a dívky v Íránu nadále čelí systematické diskriminaci, a to jak v zákoně, tak v praxi, která prostupuje všemi aspekty jejich života, zejména pokud jde o prosazování povinného nošení hidžábu,“ uvádí se ve zprávě.
Na teheránské univerzitě Amirkabir úřady u vstupní brány nainstalovaly software pro rozpoznávání obličejů, aby mohly najít ženy, které nenosí hidžáb. K pátrání po nezahalených ženách se používají také kamery umístěné na hlavních íránských silnicích.
Vyšetřovatelé OSN vyslechli téměř 300 obětí a svědků – podrobně se zabývali také íránským soudním systémem, který podle nich postrádá skutečnou nezávislost. Oběti mučení a dalších porušení byly podle jejich zprávy pronásledovány, zatímco jejich rodiny byly „systematicky zastrašovány“.
Našli také důkazy o mimosoudních popravách tří dětských a tří dospělých protestujících, které stát později označil za sebevraždy. Zpráva rovněž zjistila další případy sexuálního násilí ve vazbě. Uvádí případ jedné ze zatčených žen: Ta byla prý surově zbita, podrobena dvěma fingovaným popravám a následně hromadně znásilněna.
