Článek
Írán v pátek zahájí jaderné rozhovory s Británií, Francií a Německem. Schůzka na úrovni náměstků ministerstev zahraničí se bude týkat i situace v regionu Blízkého východu. Dnes to oznámil mluvčí íránského ministerstva zahraničí Esmáíl Baghájí.
Zmíněná trojice zemí spolu se Spojenými státy vyjádřila v sobotu hluboké znepokojení nad záměrem Íránu zprovoznit nové pokročilé odstředivky pro obohacování uranu.
Jednání se uskuteční v pátek 29. listopadu v Ženevě, informovala s odvoláním na íránské diplomatické zdroje agentura Kjódó. Podle Bághájího budou jednání zahrnovat i „otázky týkající se Libanonu a Palestiny“.
Oznámení o rozhovorech přichází poté, co ve čtvrtek Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) přijala rezoluci, v níž Írán vyzývá k výraznému zlepšení spolupráce s agenturou ohledně jeho jaderného programu. Rezoluci navrhly Británie, Francie, Německo a USA. Írán v reakci na rezoluci oznámil zprovoznění nových odstředivek.
Írán dlouhodobě tvrdí, že jeho jaderný program slouží pouze k mírovým účelům. Šéf MAAE Rafael Grossi ale již v minulosti varoval, že Írán má dostatečné množství obohaceného uranu, aby vyrobil několik jaderných bomb, jestliže se k tomu rozhodne. K výrobě jaderné zbraně je potřeba uran obohacený na 90 procent. Obohacení uranu z 60 na 90 procent už představuje relativně malý technologický krok.
Grossi minulý týden navštívil Teherán, kde se setkal s íránským prezidentem Masúdem Pezeškjánem a šéfem íránské agentury pro atomovou energii Mohammadem Eslámím. Při návštěvě Írán vyzval, aby zlepšil svou spolupráci s MAAE. Podle Grossiho je mezinárodní dohled nad íránským jaderným programem tím, co „nás vzdaluje od konfliktu a koneckonců i války“. Grossi to řekl v době zvýšeného napětí, kdy v Izraeli a Spojených státech sílí hlasy vyzývající k vojenskému řešení problému íránského jaderného programu.
Írán zvažuje, jak reagovat na izraelský úder
Izraelské odvetné údery na íránské cíle za sebou nezanechaly větší škody. Západní lídři volají po klidu zbraní, ze států v regionu zní kritika vůči Tel Avivu. Otazníky se tak nyní vznáší nad dalším možným útokem Teheránu.
V roce 2015 Írán podepsal se Spojenými státy, EU, Británií, Francií, Německem, Ruskem a Čínou dohodu, známou pod zkratkou JCPOA, v níž souhlasil s kontrolami MAAE ve svých jaderných zařízeních. Úmluva měla zpomalit íránský jaderný program výměnou za zrušení protiíránských sankcí.
Po odstoupení USA od dohody za vlády prezidenta Donalda Trumpa v roce 2018 a opětovném uvalení sankcí na Írán přestal Teherán dohodu dodržovat. Začal obohacovat uran na 60 procent čistoty a omezil inspekce MAAE. Loni v září pak Írán zakázal v zemi pracovat řadě předních expertů MAAE na obohacování uranu.
