Írán chce „zkrotit“ ženy. Pomoci mají technologie rozpoznávání obličeje

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Íránské úřady v posledních měsících vystupňovaly tlak na ženy. Prezident Ebráhím Raísí 15. srpna podepsal dekret, který ženám novým seznamem omezení diktuje, jak se „správně“ oblékat. Za nedodržení pravidel stanovuje přísné tresty.

S vymáháním postihů mají íránské vládě pomoci i technologie. Tajemník íránského ústředí pro podporu ctností a prevenci neřestí Mohammad Saleh Hashemi Golpayegani v nedávném rozhovoru uvedl, že se vláda chystá sledovat, zda ženy povinnost nošení hidžábu na veřejnosti dodržují, za pomocí technologií na rozpoznání obličeje.

Je to vůbec poprvé, co íránská vláda veřejně připustila přítomnost této technologie ve veřejných bezpečnostních kamerách, upozorňuje Radio Free Europe.

„Íránská vláda si již dlouho pohrává s myšlenkou využívat rozpoznávání obličejů k identifikaci osob, které porušují zákon,“ okomentovala zprávy z Íránu pro deník The Guardian Azadeh Akbariová, která působí na univerzitě v nizozemském Twente. „Režim halí násilné ‚staromódní‘ formy totalitní kontroly do nových technologií,“ dodala.

Protesty proti omezování práv žen už probíhají v Íránu několik let, v posledních měsících ovšem sílí.

Íránské úřady v reakci na demonstrace stanovily 12. červenec jako den „hidžábu a cudnosti“. Tím však protesty v zemi ještě přiživily. Ženy vyšly do ulic a na sociálních sítích sdílely fotografie a videa, která ukazují, jak se po ulicích prochází bez zahalených vlasů. Íránské úřady odpověděly sérií zatýkání, zadržování a vynucených přiznání.

Podle íránského islámského práva šaría, které v zemi platí od revoluce v roce 1979, jsou ženy povinny zahalovat si vlasy a nosit dlouhé, volné oblečení, které zakrývá jejich postavu.

Mnohé úřady, zejména v Teheránu a dalších velkých městech, v posledních dvou desetiletích ovšem dovolily nošení posunutého hidžábu, čímž ženy odhalují alespoň část vlasů. Navíc téměř 50 let po revoluci mnoho žen všech věkových kategorií pravidla nedodržuje. Nosí pestrobarevné šátky, které odhalují jejich vlasy, nebo i krátké oblečení.

Tajemník pro podporu ctností a prevenci neřestí Golpayegani už dříve uvedl, že ženy, které na internetu zveřejní fotografie bez hidžábu, budou zbaveny některých sociálních práv po dobu šesti měsíců až jednoho roku.

Fotografie na sítích se tak stala dalším nástrojem, za pomocí kterého mohou zastánci přísných pravidel trestat ženy, jež je nedodržují.

Známý je například případ osmadvacetileté Sepideh Rashnová, která cestovala veřejnou dopravou bez zahalených vlasů. Jedna z pasažérek ji při tom natočila a video sdílela na sociálních sítích. Přihlížející se postavili na stranu Rashnové a ženu, která video natočila, donutili vystoupit z autobusu. Íránské úřady ovšem Rashnovou zadržely a bily, dokud se v televizním vysílání neomluvila právě té, která její snímky pořídila, popsala organizace na ochranu lidských práv Hrana.

Podle již citované profesorky Akbariové může právě využívání technologií rozpoznávání obličeje íránským úřadům výrazně usnadnit identifikování žen, jejichž fotografie se ocitnou na sociálních sítích.

Íránská vláda už od roku 2015 postupně zavádí biometrické průkazy totožnosti, které obsahují čip s údaji, jako jsou skeny oční duhovky, otisky prstů a snímky obličeje.

„Vláda má přístup ke všem tvářím; ví, odkud lidé pocházejí, a může je snadno najít. Osoba na virálním videu může být identifikována během několika sekund,“ vysvětluje Akbariová, podle které se v národní databázi biometrických údajů nachází převážná část íránské populace.

Kritici a aktivisté vnímají zvýšené úsilí vlády o prosazení dodržování hidžábu jako součást širšího potlačování kritických hlasů ve společnosti. Zatímco v zemi se prohlubuje nevole nad ekonomickými potížemi a rostoucím západním tlakem na Írán kvůli jeho spornému jadernému programu, uvádí agentura Reuters.

„Ebráhím Raísí je skutečný ideolog,“ uvedla na adresu íránského prezidenta Annabelle Srebernyová z Centra pro íránská studia na Soas University v Londýně. „Írán čelí strašlivým ekonomickým a environmentálním problémům. Míra inflace teď může dosahovat až 50 %, ale vláda se rozhodla zaměřit na ženy,“ dodala Srebernyová, podle které jsou ženy pro selhávající vládu „snadným“ cílem.