Írán a USA prohlubují neformální rozhovory. Cílem je omezit jaderné zbrojení

Bidenova administrativa tajně vyjednává s Íránem o omezení jaderného programu Teheránu a propuštění vězněných Američanů. Jde o součást širšího úsilí USA o zmírnění napětí a snížení rizika vojenské konfrontace s islámskou republikou. S informací přišel deník The New York Times (NYT) s odvoláním na několik oficiálních představitelů.

Cílem USA je dosáhnout neformální dohody, kterou někteří íránští představitelé nazývají „politickým příměřím“.

Jejím cílem by bylo zabránit další eskalaci dlouhodobě nepřátelských vztahů, které se ještě více vyostřily v důsledku toho, že Írán vytváří zásoby vysoce obohaceného uranu blížícího se čistotě pro výrobu bomb, dodává Rusku bezpilotní letouny, které vraždí na Ukrajině, a brutálně potlačuje domácí politické protesty.

Nepřímé rozhovory, k nimž zčásti došlo letos na jaře v arabském státě Omán v Perském zálivu, se snaží o obnovení diplomacie mezi Spojenými státy a Íránem po krachu více než rok trvajících jednání o obnovení jaderné dohody z roku 2015. Tato dohoda ostře omezila aktivity Íránu výměnou za zmírnění sankcí.

V roce 2018 od ní ale odstoupil někdejší americký prezident Donald Trump a Teherán jen několik měsíců poté urychlil svůj jaderný program.

Írán by se v rámci nové dohody – kterou dva izraelští představitelé označili za „bezprostřední“ – zavázal, že nebude produkovat uran, který by byl obohacený na více než 60 procent.

Experti Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) přitom v Íránu v lednu našli stopy uranu obohaceného na 83,7 procenta. To je jen těsně pod 90 procenty, jež jsou potřeba pro výrobu jaderných zbraní.

Teherán by také rozšířil spolupráci s mezinárodními jadernými inspektory a zdržel by se prodeje balistických raket Rusku, uvedli pro NYT íránští představitelé.

Na oplátku by Spojené státy neměly zpřísňovat sankce, které nyní dusí íránskou ekonomiku. Washington nebude usilovat ani o nové trestní rezoluce v OSN nebo MAAE proti Íránu za jeho jaderné aktivity.

„Cílem je stabilizovat napětí a vytvořit čas a prostor pro diskuzi o budoucí diplomacii a jaderné dohodě,“ řekl pro NYT Ali Vaez, ředitel pro Írán v International Crisis Group, která se zabývá prevencí konfliktů. O převratnou dohodu se podle něj ale nejedná.

I přesto by diplomacie mezi státy mohla vyvolat obavy, že Bidenova administrativa dává miliardy do rukou bezohledného autoritářského režimu, který vraždí demonstranty a podporuje ruské válečné úsilí na Ukrajině, popsal americký deník.

Nebylo by to poprvé, kdy by demokraté čelili nepříjemnostem kvůli posílení vztahů s Teheránem. Obamova administrativa se onehdy stala terčem tvrdé kritiky kvůli uvolnění miliard ze zmrazených íránských peněz, ty podle republikánů umožnily dotovat teroristické aktivity.

Obnovení pozornosti USA na íránský jaderný program nicméně přichází v souvislosti s rostoucími obavami Bidenovy administrativy, že by Teherán mohl vyvolat krizi dalším zvyšováním obohacování uranu.

„Zdá se, že Spojené státy dávají Íránu jasně najevo, že pokud dosáhnete 90 procent, zaplatíte za to pekelnou cenu,“ řekl Dennis Ross, který pomáhal vytvářet blízkovýchodní politiku několika americkým prezidentům.

Důvodem dohody je podle něj i snaha o zamezení další krize. „Chtějí, aby prioritou a středem pozornosti zůstala Ukrajina a Rusko. Mít válku na Středním východě, kde víte, jak to začne, ale nevíte, jak to skončí, to je to poslední, co chtějí,“ poznamenal.