Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Na projektu pracovali američtí vědci z osmnácti muzeí a univerzit. Cílem bylo sdílet vědecké poznatky a zpřístupnit materiály cenných exemplářů odborné komunitě, studentům, ale i široké veřejnosti a inspirovat k dalším objevům. Své poznatky shrnuli v odborném časopise BioScience.
Díky zobrazovací metodě mohou vědci detailně zkoumat vzácná zvířata. 3D modely poskytují intimní pohled na útrob těl, který byl v předchozích letech možný pouze pitvou.
Skenování bylo uskutečněno pomocí výpočetní tomografie (radiologická vyšetřovací metoda, která pomocí rentgenového záření umožňuje neinvazivní zobrazení vnitřních orgánů a tkání, pozn. red.) a také pomocí neinvazivního difuzního CT (diceCT) a fotogrammetrie. Díky tomu mohou vědci prozkoumat vnitřní anatomii zvířecích těl a převést tato data do 3D modelů. Kromě kostry se takto dají zobrazit i měkké tkáně, takže je většinou ze snímku velmi dobře poznat, o jaké zvíře se jedná.
Pablatnice karinská. Žabí druh s výskytem v jižní Číně, v severním Thajsku, Vietnamu a v Myanmaru.
Končetina žáby Artholeptis tanneri.
Hemisus guineensis (žába - prasatka guinejská).
Jiný pohled na guinejskou prasatku (druh tropické žáby).
Hlava ještěra anolise rytířského.
Volavka zelená.
Klapavka hrubonohá.
Kuňka ohnivá.
Capropygia (black-banded pygmy boxfish) je druhem hlubinné ryby vyskytující se ve vodách nad kontinentálním šelfem u jižního pobřeží Austrálie.
Uraeotyphlus oxyurus - indočervor červený. Obojživelník z jižní Indie.
Skokan hrotnatý.
Kruhochvost štítnatý, Ouroborus cataphractus. Ještěr žije v pouštních oblastech západního pobřeží Jižní Afriky.
Floridské muzeum přírodní historie, které se na projektu podílelo, na svých stránkách uvádí, že nejvíce práce dalo vědcům oskenovat keporkaka. Patnáctimetrovou velrybu museli rozebrat na jednotlivé kosti, ty nafotit a pak to všechno znovu poskládat dohromady – digitálně, ale i fyzicky.
Trochu vynalézavosti si vynutily ovšem i některé menší vzorky, jako tomu bylo v případě sbírky želv z Kalifornské akademie věd. Vědci museli přijít na způsob, jak vyfotografovat každou želvu v rotaci 360 stupňů. Problematické se ukázalo fotografování spodní strany, protože jejich zakřivené skořepiny je znemožňovaly držet ve vzpřímené poloze. Po několika pokusech a omylech se rozhodli umístit exempláře na nafukovací plovací trubky.
Díky novým katalogizačním metodám ale vědci nepřestávají žasnout a objevovat dosud netušené. Například v roce 2023 prováděl Edward Stanley rutinní CT skenování myší bodlinatých a byl překvapen, když zjistil, že jejich ocasy jsou pokryty vnitřní vrstvou kostěných plátů, nazývaných osteod. Před tímto objevem byli za jediné žijící savce s těmito strukturami považováni pásovci.
Detail ocasu myši bodlinaté.
CT skeny z projektu oVert pomohly třeba také odhalit, že žáby během své evoluční historie více než 20krát ztratily a znovu získaly zuby.
A další studie dospěla k závěru, že Spinosaurus, který byl větší než Tyrannosaurus rex a byl považován za vodního tvora, byl ve skutečnosti špatný plavec, a proto pravděpodobně zůstal na souši.
Tyto snímky ukazují rozmanitost mezi obojživelníky. Mloci a červoři (vlevo dole a vpravo) mají zuby nejen v horní a dolní čelisti, ale také na vrchu tlamy (znázorněné žlutě).
Analýza oVert dat z více jak 500 vzorků odhalila, že žáby během své evoluční historie ztratily zuby více než 20krát. To je více než kterákoli jiná skupina obratlovců.
Přírodovědná muzea vznikla v 16. století jako kabinety kuriozit, kde pár bohatých shromažďovalo vzácné a exotické exempláře, které si většinou nechávali pro sebe. „Když lidé poprvé sbírali exempláře do svých muzeí, neměli ponětí, co jim budoucnost přinese,“ řekl Edward Stanley, účastník projektu openVertebrate (oVert) a vědecký pracovník Floridského muzea.
Většina muzejních sbírek zůstává za zavřenými dveřmi a jsou přístupné pouze vědcům, kteří za nimi musí buď cestovat, nebo požádat o zapůjčení malého počtu exemplářů poštou. I to byl jeden z dalších impulsů pro výzkumný tým oVert. „Nyní máme vědce, učitele, studenty a umělce po celém světě, kteří tato data používají na dálku,“ dodal David Blackburn, další účastník projektu oVert na stránkách Floridského muzea.
oVert primárně poskytuje dva typy dat: nezpracovaná tomografická data pro výzkumníky a pak 3D modely, které si lze volně prohlížet online, stahovat nebo dokonce vytisknout na 3D tiskárně. Více si lze prohlédnout zde nebo výše na videu.
