Článek
Lídři zemí skupiny G7 poslali Pekingu jasný vzkaz: „Nebudeme tolerovat ekonomický a geopolitický nátlak.“ Nejen BBC tak interpretuje závěr setkání skupiny, která sdružuje Spojené státy, Velkou Británii, Francii, Itálii, Německo, Kanadu a Japonsko v Hirošimě.
Britský premiér Rishi Sunak dokonce označil Čínu za „největší hrozbu pro světovou bezpečnost“. Cílem G7 je podle něj vytvořit platformu, která umožní koordinovaně čelit čínskému tlaku.
Ve společném prohlášení lídři Čínu zároveň vyzvali k tlaku na Rusko, aby zastavilo svou agresi na Ukrajině a stáhlo své vojáky. Válka na Ukrajině byla dalším z velkých témat konference. Na summit byl přizván ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který s ostatními státníky jednal o další pomoci Ukrajině v obraně před ruskou agresí.
Země se tak opět postavily proti otevřené agresi jednoho státu vůči druhému a odsoudily válku jako nástroj prosazování něčí vůle.
Ve stejném duchu se neslo i další prohlášení směřované vůči Číně. Státy deklarovaly, že jsou proti jakýmkoliv jednostranným pokusům o změnu statu quo v jihovýchodní Asii s použitím síly nebo nátlaku. Zjevně tak varovaly Peking před pokusem o získání nadvlády nad Tchaj-wanem, který čínští komunisté považují za svou vzbouřeneckou provincii, ačkoli tam nikdy nevládli (o protičínském poselství G7 jsme podrobněji psali zde).
Nepleťte se do našich vnitřních záležitostí
Na závěry konference Peking reagoval podrážděně. Podle něj se jednalo o „nevybíravý a neoprávněný útok“ na Čínu. Tamní ministerstvo zahraničí obvinilo skupinu z „ohrožení mezinárodního míru a podkopávání regionální stability a také ovlivňování ostatních zemí“. Deklarace zemí G7 přitom tvrdí, že cílem jsou „konstruktivní a stabilní vztahy“.
Summit G7 v Hirošimě
Mezi 19. a 21. květnem 2023 se v japonské Hirošimě pořádal summit skupiny G7. Setkání se mimo jiné zúčastnil také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Řešila se válka na Ukrajině a Čína.
Čínský státní list Global Times v pondělí zveřejnil článek nazvaný zkráceně „Workshop proti Číně“. V něm obvinil Spojené státy, že vytvářejí alianci protičínských zemí a že jejich snahy zasahují do vnitřních záležitostí Číny a podporují konfrontaci mezi oběma tábory. Ruská diplomacie summit označila za „inkubátor protičínské a protiruské hysterie“.
Po skončení summitu si Čína předvolala japonského velvyslance Hidea Tarumiho, aby vyjádřila oficiální protest nad postojem Japonska.
Náměstek čínského ministra zahraničí Sun Wej-tung prohlásil, že postoj Japonska „poškodil“ suverenitu, bezpečnost a další zájmy Číny. Peking je prý „velmi znepokojen a staví se proti japonskému postoji“. Jak píše agentura Reuters, Japonsko dále obvinil z nerespektování společného prohlášení o vzájemných vztazích z roku 1972.
„Japonsko by mělo změnit své chápání Číny, být nezávislé, šířit stabilitu a rozvíjet vzájemné vztahy konstruktivním přístupem,“ reagoval na závěry summitu Sun.
Získá Kyjev vytoužené stíhačky?
Podle japonské vlády je pozice vůči Číně konzistentní. „G7 bude řešit důležitá témata tak dlouho, dokud Čína nezmění své chování,“ řekl japonský velvyslanec v Číně Tarumi.
Čínské představitele pobouřila i zmíněná slova britského premiéra Rishiho Sunaka o Číně coby „největší hrozbě pro světovou bezpečnost“. Čínské velvyslanectví v Londýně obvinilo Velkou Británii z „bezohledného poškozování“ vzájemných vztahů.
Podle velvyslanectví jsou britská prohlášení pouze „papouškováním názorů“ jiných zemí, čímž zjevně hovořilo o Spojených státech, se kterými Čína soupeří o vliv ve světě už několik let.
V době konání summitu Čína oznámila, že americký výrobce mikročipů Micron neprošel bezpečnostním testem a na jeho výrobky se tak v zemi vztahuje zákaz. Přestože podíl firmy Micron na čínském trhu s mikročipy je malý, symbolika zákazu je velká, tvrdí Christopher Miller, profesor na Tuftsově univerzitě v Bostonu pro britský The Guardian.
