Článek
Pozvánka zahraničních lídrů na večeři u příležitosti summitu skupiny G20 v Dillí vyvolala v Indii pozdvižení. Tamní média začala spekulovat, že vláda nacionalistického premiéra Naréndry Módího se chystá změnit název státu s největším počtem obyvatel na světě.
Pozvánka zaslaná ve jménu hlavy státu Draupadí Murmúové totiž nepoužila obvyklý termín „prezidentka Indie“. Místo něj zvolila výraz „prezidentka Bháratu“.
Indické servery Hindustan Times nebo Times Now napsaly, že podle jejich informací by ještě tento měsíc mohli vládní poslanci předložit návrh na změnu ústavy. Žádný člen kabinetu se o k tomu ale zatím veřejně nevyjádřil.
S výrazem Bhárat coby označením pro název země už indická ústava počítá. Její první článek zní: „Indie, jež je Bhárat, je svazovým státem.“
Toto slovo se běžně používá v několika indických jazycích a má dlouhou historii. Některé části vládní Módího Indické lidové strany s ním běžně operují a i tentokrát několik poslanců úvahy o přejmenování podpořilo.
Indie, nová země s nejvyšším počtem obyvatel
Pád Číny z vrcholu žebříčku nejlidnatějších zemí je pro Indii příležitostí i výzvou. Pro Čínu jde o problém – populace stárne a kýžený baby boom se nekoná. Ani přetížená planeta si neoddychne, o slovo se hlásí Afrika.
Podle právníků oslovených stanicí CNBC TV18 ale z ústavy jasně vyplývá, že země se jmenuje Indie. „Názvy nelze zaměňovat, protože článek 77, který se zabývá chodem vlády, obsahuje výraz vláda Indie,“ zdůraznil právník například Nipun Saxena působící u indického nejvyššího soudu.
I názvy dalších institucí ústava spojuje s výrazem „Indie“ a ne „Bhárat“. Zahrnutí druhého názvu do ústavy prosadila část poslanců, když Indie získala nezávislost, která se tak chtěla odříznout od koloniálního dědictví.
Diskuze o změně názvu se objevily také jen pár dní poté, co opozice v čele s Indickým národním kongresem pod vedením Ráhula Gándhího ze známé politické dynastie oznámila vznik nového volebního bloku s označením I.N.D.I.A. Skupina 28 stran nechce tříštit síly v parlamentních volbách plánovaných na příští rok.
Opoziční politici proto celou kauzu „Bhárat“ považují za součást předvolebního boje. „Pravda je, že premiér je z (koalice) I.N.D.I.A. vyděšený a bojí se jí. Ve snaze postavit se nám se rozhodl změnit název naší země,“ řekla podle CNBC TV18 Supriya Shrinate, šéfka digitální kampaně Indického národního kongresu.
G20 jako příležitost k „očistě“
Před summitem G20 lidskoprávní organizace upozorňují i na další kontroverzní chování indických úřadů. V Novém Dillí začaly bourat obydlí těch nejzranitelnějších a nejchudších obyvatel.
Buldozery pod dohledem vládních úředníků strhly například i chatrč 56leté Jayanti Déví. „Byli jsme tak vyděšení. Všechno zničili. Nic nám nezbylo,“ vyprávěla americké CNN, když se snažila zachránit to, co zbylo z jejího majetku v centru Dillí.
Její dům stál posledních 30 let na zchátralém chodníku vedle otevřené kanalizace naproti rozlehlému komplexu Pragati Maidan. Jde o významné kongresové centrum v indickém hlavním městě, které bude tento týden hostit právě vedoucí představitele zemí skupiny G20.
Déví patří mezi desítky tisíc nejmarginalizovanějších obyvatel Dillí, kteří byli před setkáním G20 vystěhováni ze svých domovů, protože úřady zahájily masové demoliční akce ve čtvrtích po celém městě, píše americká CNN.
Vláda zdůvodnila likvidaci čtvrtí tím, že stavby jsou „nelegální“, a slíbila, že některé z postižených lidí ubytuje jinde. Aktivisté však zpochybňují načasování demolic. Tvrdí, že demolice jsou součástí zkrášlovacího projektu. Cílem je zbavit město žebráků a chudinských čtvrtí, aby zapůsobilo na zahraniční politiky.
Premiér Naréndra Módí chce na summitu G20 prezentovat Indii jako moderní velmoc, lídra globálního Jihu a hlas chudých národů. Vláda je však obviňována, že skrývá jeden z nejzakořeněnějších a nejtrvalejších problémů své země.
„Nejvíce mě zaráží, že se Indie stydí za zdánlivou chudobu. Nechce, aby byla chudoba návštěvníky viditelná,“ řekl Harsh Mander, sociální aktivista, který pracuje s rodinami bezdomovců a dětmi ulice.
V červencovém písemném vyjádření indická vláda popřela jakoukoli souvislost mezi demolicí domů a summitem G20. Americká CNN oslovila představitele v Dillí a federální vládu, ale odpověď zatím nedostala.
Nové Dillí je město, kde milionáři žijí v nablýskaných sídlech vedle rodin bez domova na nedalekých chodnících, popisuje CNN. Podle posledního vládního sčítání lidu z roku 2011 žije v hlavním městě přibližně 16 milionů lidí. Nicméně pouze 23,7 % z nich bydlí ve schválených čtvrtích, uvádí zpráva Centra pro politický výzkum se sídlem v hlavním městě. Zbytek žije v určených slumech, vesnicích a neschválených čtvrtích.
V dubnu Savita a její čtyři dcery zoufale sledovaly, jak vládní úřady vjely do jejich osady v nepovolené čtvrti vedle pevnosti Tughlaqabad, ikonické památky Dillí, a rozbořily jejich malý dům. Sedm let vzpomínek se rázem proměnilo v trosky. „Nedokážu vysvětlit, jak byli všichni rozrušení, když domy zbourali. Lidé křičeli, plakali a prosili je, aby toho nechali,“ sdělila Savita.
Indický památkový úřad (Archaeological Survey of India – ASI), který demolici provedl, tvrdí, že Savita a její sousedé zasáhli do pozemku a postavili své domy nelegálně, jak vyplývá ze soudních dokumentů, jež viděla redakce CNN. V lednovém oznámení ASI nařídil všem takzvaným narušitelům, aby odstranili „nelegální stavby na vlastní náklady ve lhůtě 15 dnů“, vyplývá ze soudních dokumentů. ASI na žádost o komentář nereagoval.
„Věděli jsme, jaké riziko podstupujeme. Ale jsme chudí a nic jiného jsme si nemohli dovolit. Lidé tu žijí už přes 40 let. Proč úřady tyto domy nezbouraly dříve? Proč až teď?“ ptá se Savita.
Podle petice podané právníkem, který pomáhá obyvatelům oblasti Tughlaqabad, přišlo v dubnu o střechu nad hlavou více než 100 tisíc obyvatel této oblasti. Protože neměli kam jít a neměli peníze na pronájem bytu, nezbývalo mnohým než žít pod plachtami. A to i v době, kdy město sužovaly přívalové deště a záplavy.
Přes den prosili obyvatelé policisty poblíž o trochu chleba. Jednou v noci se podle Savity muži pokusili unést dceru její sousedky, když táhli křičící teenagerku do temného lesa. Dcery Savity se musely učit vedle hromady odpadků, což vedlo k problémům ve škole.
Není to však poprvé, co indická vláda provedla demolici slumů nebo chatrčí před velkou mezinárodní akcí. V roce 2010 z ulic Dillí vláda donutila vystěhovat žebráky a v souvislosti s přípravou Her Commonwealthu zničila slumy, což ovlivnilo životy desetitisíců lidí.
Sociální aktivista Mander uvedl, že je od vlády nespravedlivé zaměřovat se na chudé rodiny, které žijí na cizí půdě. „Nepřipouští si své protiprávní jednání. Je to zčásti i z důvodu naplánování Nového Dillí. Není tu místo, kde by chudí lidé mohli legálně žít,“ vysvětlil Mander.
Vláda v Dillí prohlásila, že hodlá Savitu a její rodinu odškodnit. Ona však tvrdí, že jí zatím nikdo nepomohl, a snaží se bojovat u soudu. Její rodina nyní dočasně žije u příbuzného v dvoupokojovém bytě. „Mým dětem se tu nelíbí. Ptají se mě, proč se nám to děje. Co jim mám říct?“ stěžovala si Savita.
Indie jako lídr globálního Jihu
Indie patří mezi novou nejlidnatější zemi světa s 1,4 miliardy obyvatel. Staví se do čela rozvíjejících se a rozvojových zemí, často označovaných jako země globálního Jihu. Vzhledem ke svému předsednictví G20 a nadále trvající válce na Ukrajině, která vrhá světovou ekonomiku do chaosu, Indie naznačila svůj záměr upozornit na mnohé problémy regionu. Mezi ty hlavní patří klimatické změny či potravinová a energetická bezpečnost.
„Svět očekává, že skupina G20 zmírní problémy v oblasti růstu, rozvoje, ekonomické odolnosti, odolnosti vůči katastrofám, finanční stability, nadnárodního zločinu, korupce, terorismu a potravinové a energetické bezpečnosti,“ uvedl premiér Módí v únoru.
Aktivisté však poukazují na ironii, když nejchudší obyvatelé Indie bojují doma.
„Lidé umírají na ulicích v mrazivé zimě, a my bouráme domy. Musí existovat základní právo na život… na důstojný život,“ zdůraznil Mander.
Nyní v oblasti Tughlaqabadu hlídkují strážníci, protože dělníci staví zeď, která má pozemek uzavřít. „Kde jste byli v den, kdy buldozery zabraly náš domov?“ ptali se obyvatelé rozzlobeně strážců.
Déví z oblasti Pragati Maidan je nyní nucena žít v provizorním stanu na nedalekém chodníku. Říká, že jí nikdo nepomohl najít náhradní přístřeší. Prodává čaj a občerstvení, aby si vydělala na živobytí. Je obklopena rozkládajícími se odpadky a otevřenou kanalizací, která přitahuje stovky komárů a much. Cítí se poražená a osamělá. „Jsme tak naštvaní, ale naše chudoba nás činí bezmocnými. Nemůžeme se ozvat,“ říká Déví.
