Čína na svou stranu přetáhla turistický ráj

Indie se nedávno stala nejlidnatější zemí světa a dala najevo, že chce do budoucna hrát na mezinárodním poli výraznější roli. V posledních dnech se ale místo toho bortí její pozice v Indickém oceánu, který historicky považuje za svou sféru vlivu.

Nové Dillí začalo přicházet o jednoho ze svých tradičních spojenců v oblasti. Ostrovní Maledivy, které jsou oblíbeným cílem turistů, se sbližují s jeho největším rivalem – Pekingem.

„Čína, která do roku 2011 neměla na Maledivách ani vlastní ambasádu, posílila v poslední dekádě svůj vliv i přítomnost na ostrovech závratnou rychlostí,“ přibližuje pro Seznam Zprávy sinolog David Gardáš z projektu Sinopsis s tím, že tento trend bude pravděpodobně dále akcelerovat.

Proindicky orientovaného Ibráhíma Muhammada Suliha vystřídal v polovině listopadu v čele Malediv pročínský Mohamed Muizzu, který už stihl navštívit prezidenta Si Ťin-pchinga a podepsat s ním několik dohod o vzájemné spolupráci.

Muizzu volby vyhrál s nekompromisním heslem „Pryč s Indií“ a voličům slíbil, že stát dostane z indické sféry vlivu, jelikož vycházející geopolitická mocnost podle něj představuje hrozbu pro jeho suverenitu.

„Nejsme zemí, která je dvorkem jiné země. Jsme nezávislým národem. Jsme možná malí, ale to vám nedává právo nás šikanovat,“ vzkázal Muizzu a v neděli dal Indii ultimátum: do poloviny března musí stáhnout všech 80 vojáků, kteří se na ostrově starají o několik letounů, které Maledivy od Indie před lety dostaly.

Ve středu zasadily Maledivy indické hegemonii další ránu. Oznámily, že s Tureckem podepsaly dohodu o nákupu dronů, které budou hlídat vody jejich výlučné ekonomické zóny. Až doteď přitom v oblasti Indové a Maledivané hlídkovali společně.

Podle indologa Jiřího Krejčíka z Filozofického ústavu Akademie věd ČR se dá na vývoj posledních dní nahlížet jako na „diplomatickou prohru“ Indie. „Nechala situaci zbytečně vyeskalovat a jen tím uspíšila příklon Malediv k Číně nebo Turecku,“ říká.

Nové Dillí popíchlo Maledivy na první pohled nevinnými snímky indického premiéra Nárendry Módího na pláži na Lakadivských ostrovech (souostroví v Arabském moři, které spadá pod Indii, pozn. red.), které se na veřejnost dostaly minulý týden v rámci projektu Prozkoumejte indické ostrovy. Cílem bylo ukázat, že nejen sousední ostrovy, ale i Indie má spoustu míst, která stojí za to navštívit.

Ačkoliv Maledivy nebyly zmíněny, tamní představitelé si vše vyložili jako osobní útok. Někteří dokonce neváhali Módího označit za „klauna“ či „teroristu“. Vše vyústilo v rozsáhlou hádku, jejíž podstatná část se odehrávala na sociálních sítích, kde mnozí uživatelé z Indie vyzývali k bojkotu Malediv.

Podle Krejčíka je nutno mít na paměti, že kroky Indie jsou výrazně ovlivněny volbami, které zemi za pár měsíců čekají. „BJP (indická vládní strana, pozn. red.) z toho udělala předvolební téma. Pokusila se o spin. Maledivám, které se odvrací, chtěla ukázat, že je nepotřebuje. Že Indové mají vlastní ostrovy, kam můžou jezdit na dovolenou,“ vysvětluje.

Pravdou ovšem je, že Indie se bez Malediv neobejde. Ne snad proto, že by její obyvatelé neměli kam jezdit k moři, ale zejména proto, že strategicky položené souostroví je důležité z geopolitického hlediska. „Potřebuje je kvůli udržování vlivu v Indickém oceánu, který historicky považuje za svoji vlivovou sféru,“ podotýká Krejčík.

Odborník z Šanghajského institutu mezinárodních studií Čao Kan-čchen-ka, citovaný serverem Global Times, uvedl, že co do rozlohy a počtu obyvatel jsou sice Maledivy malou zemí, jejich strategický význam je ale značný.

A Peking toho chce využít. Prezident Si na setkání se svým maledivským protějškem, kterého mimochodem označil za „starého přítele“, pravil, že obě země nyní mají „historickou příležitost navázat na minulé úspěchy a pokročit vpřed“.

Čína je v současné době největším věřitelem Malediv. Světová banka v říjnu odhadla, že Maledivy Pekingu dluží zhruba 1,4 miliardy dolarů, což odpovídá zhruba 20 % jejich celkového veřejného dluhu. Pro porovnání: Indii země dluží „pouhých“ 123 milionů dolarů.

Gardáš upozorňuje, že také pro Čínu jsou Maledivy z geopolitického hlediska důležité, neboť díky nim může „posílit vliv v regionu a zabezpečit obchodní trasy, které jsou klíčové pro její ekonomiku“.

„Čína v rámci své iniciativy Pás a stezka (BRI) vytváří takzvaný ‚perlový náhrdelník‘ strategických přístavů v oblastech tradičně dominovaných Indií. Ovládnutí těchto klíčových bodů Číně otevírá – a případně vojensky zajišťuje – cestu dále na západ, do Perského zálivu, Afriky a Evropy,“ uvádí.

Rostoucí příklon Malediv k Číně by podle něj mohl ještě zhoršit vztahy mezi Pekingem a Novým Dillí, které jsou dlouhodobě napjaté.