„Ideální žena má osm dětí.“ Rusko si došlápne na lidi, kteří nechtějí rodinu

Analýzu si také můžete poslechnout v audioverzi.

„Mnohé z našich babiček a prababiček měly sedm nebo osm dětí, možná i více. Měli bychom tyto úžasné tradice zachovat a oživit,“ prohlásil loni ruský prezident Vladimir Putin. Označil pak zlepšení porodnosti za jednu ze svých priorit a prohlásil rok 2024 v Rusku za rok rodiny.

A v souladu s tím koná.

Snahy zvrátit demografickou krizi a kladení důrazu na tradiční hodnoty sice doprovázejí jeho politiku desítky let, ve stínu války ale dostaly nový rozměr.

Stát si došlápl i na dříve téměř nedotknutelná práva žen rozhodovat o svém těle. Posledním takovým záchvěvem se stal zákon o zákazu propagace života bez potomků, který Putin tento týden podepsal. Legislativa fakticky staví lidi, kteří se rozhodnou z jakýchkoliv důvodů nemít děti a otevřeně o tom mluvit, mimo zákon.

Podobně jako další ruské represivní zákony i tento definuje klíčové pojmy jen vágně. Vztahuje se například na materiály na internetu, v médiích, ve filmech a v reklamě, které líčí život bez dětí v dobrém světle.

Právní experti citovaní ruským exilovým serverem The Moscow Times varují, že některé části zákona jsou v rozporu s ústavou a neurčitý jazyk by mohl vést i ke zneužívání a omezování šíření povědomí o antikoncepci a reprodukčním zdraví.

V případě porušení hrozí jednotlivcům pokuty až do výše přibližně 400 tisíc rublů (asi 90 tisíc korun), právnickým osobám pak až pět milionů rublů (asi 1,2 milionu korun).

Ruští zákonodárci také ve stejný den schválili opatření, jehož cílem je údajně chránit adoptované ruské děti před potenciálním „nebezpečím“, kterému mohou být vystaveny v zemích, které umožňují změnu pohlaví.

„Je třeba udělat vše, co je třeba udělat pro zvýšení porodnosti. A vše, co tomu brání, musí z našeho života zmizet,“ hájil nový zákon mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.

Kreml tak sahá i po dalších prostředcích, které mu umožňují omezovat práva žen. O nenápadném ukrajování možností interrupcí se mluví už několik měsíců. Klíčovou roli v kampani proti potratům hraje ruská pravoslavná církev, která má úzké vazby na Kreml.

Na papíře má nicméně Rusko stále jednu z nejliberálnějších potratových politik na světě a ženy mohou na požádání podstoupit potrat až do 12. týdne těhotenství. Ve výjimečných případech, jako je znásilnění, úmrtí manžela během těhotenství nebo uvěznění, lze interrupci provést až do 22. týdne.

V praxi však ženy v ruských regionech narážejí při snaze získat přístup k interrupci na stále více překážek, které komplikují bezpečnost, dostupnost a včasné provedení zákroků. Jednou z nich je i tzv. týden mlčení, tedy povinná čekací lhůta od žádosti o interrupci po její provedení.

Během tohoto období musí ženy absolvovat předinterrupční poradenství, jehož cílem je z velké části odradit je od podstoupení zákroku. Místo vyškolených psychologů je často poskytují ortodoxní kněží nebo dobrovolníci napojení na konzervativní skupiny.

Objevují se nicméně i případy, kdy někteří státem zaměstnaní zdravotníci odmítají provádět potraty úplně s odvoláním na své právo na svobodu vyznání.

„V Rusku neexistuje žádný zákon, který by umožňoval lékaři odmítnout provést potrat na základě jeho náboženských názorů, ale tento jev se vyskytuje,“ popsala pro Seznam Zprávy Marianna Muravjevová, profesorka ruského práva a administrativy na Helsinské univerzitě.

Na soukromé kliniky pak sílí tlak, aby zákroky přestaly provádět, a některé z nich dokonce dostaly od úřadů zákaz. Stovky z nich pak v důsledku toho raději zavřely. Některé regiony pak během posledních téměř tří let sáhly po omezení dostupnosti potratových pilulek.

Putin prezentuje svým občanům Rusko jako svět „tradičních hodnot“, který svádí existenční boj se Západem. Ženy v souvislosti s tím vyzval, aby měly co nejvíce dětí a pomohly tak zajistit budoucnost Rusů.

Nepřekvapí tak, že ve veřejném prostoru se velebí zejména ženy matky. Režim usiluje o odsouzení ženy, která upřednostní jinou roli, například si vybere kariéru místo rodiny.

Ženy, které ztělesňují tradiční obraz, ostatně zastávají i vysoké funkce. Například zmocněnkyně ruského prezidenta pro práva dětí Marija Lvovová-Bělovová má deset dětí, o kterých často veřejně mluví.

Naopak skupiny, které prosazují větší diverzitu názorů, čelí perzekuci. Feministky, LGBTQ+ aktivisté, nezávislí novináři a představitelé politické opozice byli označeni za zahraniční agenty, extremisty nebo teroristy a zatčeni, uvězněni nebo donuceni k útěku ze země.

„Rusko není ze své podstaty patriarchální. Ale v této době se tam neobjevují jiné hlasy. Přední aktivistky musely zemi opustit a čelí stíhání. Režim nutně potřebuje podporu Rusů pro válku a tu rámuje kolem myšlenky, že jde o obranu tradičních hodnot,“ vysvětlila dříve pro Seznam Zprávy odbornice na genderovou politiku v Rusku Janet Johnsonová, která působí na americké Brooklyn College. Ženy jsou podle ní nyní ve společnosti vnímány spíše jako podporovatelky mužů bojujících na frontě než jakkoliv jinak.

V posledních letech se významní ruští představitelé dostali do role hlasitých zastánců porodů v brzkém věku a velkých rodin. Například ministr zdravotnictví Michail Muraško veřejně vyjádřil politování nad širším společenským smýšlením, podle něhož by žena měla nejprve získat vzdělání, vybudovat si kariéru a finančně se zabezpečit, než začne uvažovat o založení rodiny.

Nynější zákaz propagandy života bez dětí připomíná už dřívější zákaz tzv. LGBT propagandy v Rusku. Ten již více než deset let kriminalizuje veškeré veřejné informace, reprezentaci nebo aktivity na podporu LGBT lidí.

„​​Samozřejmě nejde jen o cenzuru a pokuty samy o sobě. Je to také o stigmatu, které vytvářejí. Když jsou reprezentace LGBT lidí vymazány z veřejného pohledu, společnost dostává zprávu, že LGBT lidé jsou nepřijatelní. Není divu, že zákon pomohl zahájit násilí a zločiny z nenávisti proti LGBT lidem v Rusku,“ napsala lidskoprávní organizace Human Rights Watch.

Úřady útoky na reprodukční svobody zdůvodňují snahou o řešení demografické krize, jejíž stav Kreml označil za „katastrofální“ pro budoucnost Ruska.

V posledních letech Rusko zažívá neustálý demografický pokles, protože do reprodukčního věku vstupuje mnohem méně početná generace žen, které se narodily v období pádu Sovětského svazu. Pokud se nepočítá Krym, který Rusko anektovalo před deseti lety, má Rusko přibližně 145 milionů obyvatel, což je o něco méně než v roce 1991, kdy se SSSR rozpadl.

Rusko však dokázalo udržet celkovou populaci na stabilní úrovni díky migrantům, většinou ze zemí Střední Asie, kteří do Ruska přicházejí za prací. Tyto počty se však snižují kvůli zatvrzelému postoji ruské společnosti k migrujícím pracovníkům a klesajícím mzdám v dolarovém vyjádření ve srovnání s jinými destinacemi pro migrující pracovníky.

Pokles dále prohloubila pandemie koronaviru a válka na Ukrajině, kde Rusko podle odhadů západních vlád a ruských výzkumníků dosud ztratilo přes 150 000 vojáků.

„Ženy nyní nechtějí děti, protože reagují na současnou situaci. Nikdo jim nezaručí, jaká bude jejich budoucnost nebo do čeho děti přivedou. Pokračuje válka, která vyvolává nejistotu a nestabilitu i v osobních životech Rusů,“ vysvětluje Muravjevová.

Odborníci nicméně zpochybňují, že by zavedení zákona o zákazu propagace života bez dětí jakkoliv situaci pomohlo.

„Připadá mi to spíše jako hysterie než politika. Můžete zakázat všechno, a bude to jedno. Pouze finanční podpora rodin s druhým a třetím dítětem zvýší porodnost,“ poznamenal ruský demograf Alexej Rakša pro stanici Deutsche Welle.