Článek
Září 2023 bylo celosvětově nejteplejším zářím v historii měření s průměrnou teplotou vzduchu při povrchu země 16,38 °C.
Je to o 0,93 °C více než průměrná teplota v září v letech 1991-2020 a o 0,5 °C více než předchozí nejteplejší září v roce 2020. Informovalo o tom evropské centrum pro sledování atmosféry a klimatických změn Copernicus, podle kterého je nyní už velmi pravděpodobné, že rok 2023 bude i jako celek nejteplejším v historii měření.
Rekordně teplé byly i předešlé letní měsíce. Září se nicméně od průměru minulých let i předešlých teplotních rekordů odchýlilo ještě mnohem víc - nejvíc v celé historii všech měsíců v databázi ERA5 (od roku 1940).
September smashes monthly temperature record:
— World Meteorological Organization (@WMO) October 5, 2023
Earth had the hottest September on record – and by a record-breaking margin, according to a leading international dataset used in our #StateOfClimate reports.
🔗https://t.co/M4dPcfGEo6 pic.twitter.com/SrySL8feo9
Za „neskutečnou“ odchylku tovoznačil šéf služby Copernicus Carlo Buontempo.
Podle britské vědkyně Samanthy Burgessové, která v programu zastává funkci zástupkyně ředitele klimatické služby, byly zářijové teploty „bezprecedentní“ a posunuly průměrnou teplotu roku 2023 na hodnotu o 1,4 °C vyšší ve srovnání s předindustriální érou.
Samotné září bylo dokonce o 1,75 °C teplejší.
Rozhovor se Samanthou Burgessovou
Extrémní teploty a rekordy tohoto léta nejsou překvapením, ale dokladem, že varování nebyla planá. I tak byly některé výkyvy neuvěřitelné, říká pro Seznam Zprávy Samantha Burgessová z monitorovacího systému EU Copernicus.
Zmiňované hodnoty se nemusí zdát jako vysoké a nebyly by vysoké, kdyby šlo například o změny teploty během dne na jednom konkrétním místě. Když se ale průměrují teploty z celého měsíce a celého světa, odchylka o téměř celý jeden stupeň je obrovská a stojí za ní spousta teplotních rekordů, které po čas minulého měsíce padaly po celém světě.