Článek
Americký Institut pro studium války (ISW) se přidal k dlouhému zástupu západních analytiků, politiků a armádních představitelů, kteří již měsíce upozorňují na riziko ruského útoku na NATO v příštích několika letech.
Vlivný think-tank uvádí, že sleduje „ekonomické i vojenské indikátory naznačující, že Rusko se připravuje na rozsáhlý konvenční konflikt s NATO“, který sice „nehrozí bezprostředně“, ale přece „dříve, než původně předpokládali západní analytici“.
Proč?
Rusko může být za pár let v ideální pozici pro útok
Mezi ekonomickými a vojenskými ukazateli, které think-tank k tomuto přesvědčení vedou, ISW uvádí například to, že Rusku se zatím zřejmě dobře daří limitovat dopad sankcí a enormních výdajů na armádu na jeho ekonomiku. „Mezinárodní měnový fond odhadl, že ruský hrubý domácí produkt (HDP) v roce 2024 vzroste o 2,6 procenta. V roce 2023 podle fondu ruský HDP rostl rychleji než ve všech zemích G7,“ uvedl ISW.
Institut také píše, že přípravě na větší konflikt nasvědčují i nedávné výroky prezidenta Vladimira Putina namířené proti ruským elitám. ISW je chápe jako přípravu na to, že ruská dlouhodobá finanční stabilita se neobejde bez bolestivých dopadů právě na bohaté.
Mezi vojenskými aspekty ISW vyzdvihuje reformy nedávno ohlášené ministrem obrany Sergejem Šojguem, který oznámil, že do konce roku 2024 chce Rusko vytvořit dvě nové kombinované armády, 14 divizí a 16 brigád (mobilizaci nezmínil) a personální změny na ministerstvu obrany.
Všechny tyto body se týkají rizika, že by Rusko mohlo z války na Ukrajině vzejít nejen sebevědomější a motivovanější k útoku na NATO, ale i vojensky silnější ve srovnání se stavem před únorem 2022.
Něco takového není nereálné ani podle bezpečnostního experta Michala Smetany z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Rusko by podle něj mohlo po případném vítězství na Ukrajině mít armádu po částečné mobilizaci s čerstvou bojovou zkušeností a průmysl nasměrovaný na válečné potřeby.
„Zaprvé se Rusku relativně daří mobilizovat průmysl pro vedení dlouhé války a průběžně doplňovat ztráty na lidech i technice. Zadruhé v kontextu snižujících se dodávek západní pomoci Kyjevu se materiální převaha Ruska bohužel začíná projevovat. Zatřetí se prohlubují obavy, že případné vítězství Donalda Trumpa v amerických volbách oslabí odstrašující schopnost NATO,“ vyjmenoval Smetana důvody, proč obavy z naplnění takového scénáře v posledních týdnech a měsících rostou. Jeho vyjádření citujeme ze starší analýzy Seznam Zpráv, analytik nicméně redakci potvrdil, že se za poslední měsíc nestalo nic, co by ho přimělo změnit názor.
Jaké jsou tři hlavní důvody, proč se ozývají varování před válkou?
Kromě obavy z rostoucí síly a sebevědomí Ruska k obavám vede i stále pevnější přesvědčení uvnitř NATO, že Rusko o boj skutečně stojí. Navíc existuje i jeden scénář, kdy by se Rusku mohlo povést zaútočit na členský stát, aniž by došlo k plnohodnotné válce s celou Aliancí.
Kromě toho je tu ještě téma nepřipravenosti evropských zemí, které jsou sice ekonomicky nesrovnatelně silnější než Rusko a usilovně zvyšují výdaje na obranu, ale podle hlasů varujících před válkou ne dostatečně rychlým tempem.
„Evropská část NATO teď rozhodně není připravena na vedení dlouhého konfliktu,“ řekl k tomu Smetana. Řadu států čeká „bolestivé rozhodování“ o investicích do klíčové techniky a zásob munice, v čemž válka na Ukrajině ukázala „zásadní nedostatky“.
„Debaty se povedou i kolem toho, zda je možné udržet model profesionální armády, na který přešla po konci studené války řada států s vidinou zcela odlišné podoby mezinárodně-bezpečnostního prostředí, než jaké vidíme dnes,“ dodal.
Ukrajina ještě zdaleka neprohrála
Protiargument v podstatě ke všem výše zmiňovaným myšlenkám a hypotézám je nasnadě – všechny předpokládají, že Rusko může na NATO zaútočit až po válce na Ukrajině, která ale ještě ani zdaleka neskončila a Rusko ji samozřejmě vůbec vyhrát nemusí.
„Rusko může skončit jako poražené s obrovskými ztrátami a kolabující ekonomikou,“ řekl k tomu Smetana.
Podobně argumentoval v článku s titulkem „Ne, třetí světová válka není na obzoru“ například i uznávaný odborník na Rusko Mark Galeotti. Lidé podle něj nesprávně považují „skoro za samozřejmé“, že Rusko po válce najde odhodlání a sílu, aby dál obětovalo všechny zdroje na doplnění ztrát, stihlo je nahradit za pár let a pak „napochodovalo do Evropy“.
„To ale znamená, že máme předpokládat, že Rusko vydrží, nebo dokonce ještě navýší současné rekordní výdaje a bude v tom rok za rokem pokračovat, že průmysl to zvládne a že obyčejní Rusové se budou pokorně smiřovat s nevyhnutelným poklesem životní úrovně. Pokud se tohle stane, pak ano, je nemožné vyloučit, že Západu hrozí nebezpečí,“ napsal.
Ruská ekonomika sice podle odhadů NATO, které na veřejnost nedávno vynesly zdroje CNN, vydrží nejméně dalších asi 18 měsíců. Na druhou stranu ale není v dohledu ani kolaps Ukrajiny. Na frontě po dobytí Avdijivky drží iniciativu Rusko, ale nedochází k žádnému rychlému postupu.
Ukrajině se v posledních týdnech navíc také výrazně zlepšily vyhlídky na udržitelnost pozic díky zprávám o české iniciativě na dodání stovek tisíc dělostřeleckých granátů. Spolu s dalšími dodávkami mohou Kyjevu možná na dlouhé měsíce ulevit od možná největšího současného problému.
Obecně řečeno tedy Smetana i nyní v druhé polovině března 2024 odhaduje, že útok Ruska na NATO je „velmi málo pravděpodobný, nicméně v principu realistický scénář“. Míra pravděpodobnosti se bude odvíjet hlavně od dalšího vývoje na Ukrajině, politického dění v USA a jednoty NATO.
