Článek
Přímá hrozba mezinárodnímu obchodu a námořní bezpečnosti. Tak označilo americké Centrální velitelství (CENTCOM) nedělní útoky na obchodní lodi v Rudém moři. I tentokrát za nimi stáli jemenští Hútiové podporovaní Íránem.
Hútiové v neděli oznámili, že zaútočili na dvě „izraelské“ lodě. Později se nicméně ukázalo, že ve skutečnosti o izraelská plavidla nešlo a pod palbou se ocitla hned tři obchodní plavidla. Jen v jednom případě mezi několika majiteli jedné lodi figuroval izraelský byznysmen. Samotná loď plula podle serveru Times of Israel pod panamskou vlajkou.
„Obnovujeme naše varování všem izraelským lodím (nebo těm, které jsou napojeny na Izrael), že se stanou legitimními cíli,“ prohlásil mluvčí hútijské armády Jahjíá Sarí. Mluvčí také pohrozil rozšířením vojenských operací vůči Izraeli, pokud židovský okamžitě nepřestane s bombardováním Pásma Gazy.
K útokům došlo v úžině Bab al-Mandab, která spojuje Džibutsko a Jemen, a zajišťuje tak námořní propojení Asie a Afriky, ale především spojení do Evropy. Lodě, které jí každý rok proplují, představují 10 procent světového námořního obchodu. Převážejí každý den mimo jiné na šest milionů barelů ropy.
Kdyby Izrael využil jiné cesty, ať už pozemní, či letecké, znamenalo by to pro něj vyšší náklady, a zahraniční obchod by tak významně utrpěl.
Válka v Jemenu
Konflikt mezi povstalci z kmene Hútíů a centrální vládou začal v září 2014, kdy Hútíové dobyli město Saná’a.
V březnu 2015 se do občanské války vložila Saúdská Arábie, která do země podnikla invazi spolu s dalšími osmi arabskými státy. Invazi logisticky podporovaly i USA a další západní země, později ale – po obvinění obou válčících stran z válečných zločinů – své angažmá ukončily.
Šíitští Hútíové mají podporu Íránu, chudý Jemen se tak stal dějištěm proxy války mezi Saúdskou Arábií a Iránem.
Ve válce zemřelo přes 370 tisíc lidí, v letech 2015–2018 na 85 tisíc dětí zemřelo hlady (údaj organizace Save the Children).
Obrat přineslo až saúdsko-íránské usmíření. V březnu 2023 se obě strany dohodly na rozsáhlé výměně vězňů, v září pak do Rijádu přijela k jednáním delegace Hútíů.
Nyní podle OSN směřují rozhovory dobrým směrem a v zemi vládne příměří.
V neděli došlo v Rudém moři k vůbec největší eskalaci od začátku války Izraele s hnutím Hamás: „Dnes došlo ke čtyřem útokům proti třem obchodním plavidlům operujícím v mezinárodních vodách na jihu Rudého moře,“ píše se v nedělním prohlášení CENTCOMu.
Útok musel odvracet i americký torpédoborec USS Carney, který sestřelil tři drony, které k němu mířily.
Zatímco jedna z lodí utrpěla po dopadu rakety jen minimální škody, druhá – na niž zaútočili Hútiové nejspíš omylem – byla raketou silně poškozena a hrozí její potopení. Ke dnu by tak šly i tisíce kontejnerů nákladu. Žádní Izraelci přitom na lodi nebyli.
K útokům došlo podle britských a amerických úřadů z území Jemenu, konkrétně z Hútii ovládaného města Saná’a.
The #Houthi movement likely attacked three commercial vessels and possibly a US Navy vessel around the Bab al Mandeb on December 3. https://t.co/JEgzhKGqoR https://t.co/EwtmWVEzRJ pic.twitter.com/TuHqx4ubp9
— Institute for the Study of War (@TheStudyofWar) December 4, 2023
Jak informoval server Ynetnews, útoky Hútiů už mají konkrétní obchodní dopady. Významná přepravní společnost Zim už minulý týden oznámila, že odkloní lodě od nebezpečné trasy v Rudém moři. Podle zdrojů serveru povede toto rozhodnutí ke zpoždění v dodávkách zboží v délce 30 až 50 dní podle obsahu kontejnerů a cílové destinace.
Izrael už sice Hútie před dalšími útoky varoval, zatím se ale vzhledem k válce v Gaze příliš neprojevil. Televize al-Arabíja jen informovala o výbuchu v jemenském městě Saná’a, za kterým měl stát Izrael. Terčem byl sklad raket a dronů využívaný Hútii.
Spojené státy pak podle prohlášení CENTCOMu „zvažují vhodné odpovědi“. Výslovně se přitom zmiňují o Íránu, který Hútie vyzbrojuje a financuje: „Máme všechny důvody se domnívat, že tyto útoky, přestože byly zahájeny Hútii v Jemenu, jsou plně umožněny Íránem.“
Analytici oslovení agenturou AP se domnívají, že současná eskalace ze strany Hútiů souvisí s jejich klesající popularitou. V jemenské občanské válce, kde spolu bojují vládní jednotky a právě Íránem podporovaní hútijští rebelové, panuje příměří a politici mluví o dobré šanci na uklidnění v oblasti. Takový scénář ale zjevně všem aktérům nevyhovuje.
