Článek
„Jasné poselství, že Spojené státy a jejich partneři nebudou tolerovat útoky na své lidi, a ani nedovolí ohrožení svobody plavby na jedné z nejdůležitějších obchodních tras světa.“ Tak mluvil o čtvrtečním bombardování základen jemenských Húthíů americký prezident Joe Biden. Zároveň řekl, že nebude váhat s dalšími kroky, pokud by měly útoky Húthíů na lodě v Rudém moři pokračovat.
Pro tuto chvíli se však zdá, že bombardování 60 cílů, mezi něž patřily sklady zbraní i místa, odkud odpalují šíitští rebelové své rakety, nebude pokračovat. Britští představitelé považují letecké údery proti Húthíům za omezené a jednorázové varování.
Kde mimo jiné americké a britské síly útočily?
Na klid v Rudém moři to v blízké době nicméně nevypadá. Útoky mezinárodní koalice (kromě USA a Británie se na nich podílelo i Nizozemsko, Austrálie a Bahrajn) odsoudil Írán, Hizballáh i samotní Húthíové: „Není možné, abychom na tyto operace neodpověděli,“ řekl televizi al-Džazíra jejich mluvčí Muhammad Abdul Salám.
Seznam Zprávy přináší přehled nejdůležitějších otázek a odpovědí okolo Húthíjů a jejich pozici na Blízkém východě.
Proč útočí Húthíové na lodi v Rudém moři?
Ansar Alláh (Stoupenci Alláha), jak si také Húthíové říkají, útočí raketami i drony ve snaze odradit Izrael od zabíjení Palestinců v Pásmu Gazy. Bezpečnostní analytik Josef Kraus z Masarykovy univerzity v Brně ale kromě deklarovaných cílů vidí i další možné příčiny.
„Může jít i o vytváření páky na mezinárodní společenství, aby se více věnovalo situaci v Jemenu a humanitární pomoci zemi, která nemá léčiva, čistou vodu ani potraviny. Politicky do této hry mohou být zapojeni Íránci, kteří jsou velkými podporovateli Húthíů. Írán to může použít jako vyjednávací páku vůči Západu nebo vůči USA. Může vystupovat i v roli mediátora celého konfliktu a uklidněním Húthíů může usilovat třeba o odstranění amerických ekonomických sankcí. Může to být ale také tlak vůči mezinárodnímu společenství, aby donutil Izrael stáhnout se z Gazy. Těžko říci, která z těchto vrstev dominuje, mohou to být všechny dohromady,“ domnívá se politolog.
Jak moc jsou Húthíové závislí na Íránu?
O napojení jemenských povstalců na Írán se dlouhodobě ví, ostatně i sami se řadí do „osy odporu“ vůči Izraeli a Západu, kterou spojují vazby právě na Islámskou republiku. Húthíové se těší trvalé podpoře Íránu, ať už jde o rétoriku, peníze, či dodávky zbraní.
Kdo jsou Húthíové
- Húthíové, nebo také Ansar Alláh (Zastánci Alláha), jsou náboženští obrozenci usazení v severním Jemenu.
- Húthíové vyznávají šíitský islám, který je příbuzný s tím, jenž se praktikuje v Íránu.
- Jako jedna z válčících stran v dlouholetém konfliktu ovládli hlavní město Saná'a a většinu severu země, kde žije asi 70 procent obyvatel Jemenu. Na územích, která ovládají, zlikvidovali opozici, lidskoprávní organizace je viní z věznění aktivistů a novinářů. OSN pak z válečných zločinů a využívání dětských vojáků.
- V roce 2000, během druhé palestinské intifády, pronesl vůdce skupiny heslo, které dosud Húthíové skandují na svých demonstracích: „Bůh je velký, smrt Americe, smrt Izraeli, proklínejte Židy, vítězství islámu.“
Rozdělený Jemen.
„Do značné míry jsou autonomním aktérem, ale míra závislosti na íránské podpoře je značná. Nedovedu si představit, že by dělali něco, co by šlo přímo proti zájmům Íránu. Na druhou stranu ale neplatí, že by se Húthíové řídili automaticky vším, co se v Teheránu vyhlásí,“ vysvětluje Kraus.
Mohou Húthíové skutečně ohrozit Izrael?
„Myslíme si, že Húthíové v Jemenu se stanou pro Izrael v dlouhodobém horizontu větší hrozbou než Hamás, nebo dokonce Hizballáh. Írán je považuje za hlavního hráče a součást strategie osy odporu,“ řekl nedávno íránský analytik Násir Imání.
Josef Kraus ale tuto myšlenku odmítá: „Reálné to není z jednoho prostého důvodu, a to je geografická vzdálenost. Ve chvíli, kdy Hamás nebo Palestinský islámský džihád jsou v podstatě uvnitř teritoria spravovaného Státem Izrael, libanonský Hizballáh je pak hned na severní hranici, jsou jejich možnosti přímo ohrožovat izraelské bezpečnostní zájmy a izraelské území násobně vyšší než v případě Jemenu, který je strašlivě daleko.“
Jemenci podle něj budou schopni maximálně útoků na lodě, které plují pod izraelskou vlajkou nebo plují do Izraele. „Přímé ohrožení myslím nehrozí, nemluvě o tom, že Húthíové mají obrovské množství problémů sami se sebou. Země je v rozvratu, fakticky stále v občanské válce, a představa, že by najednou došlo k jejímu sjednocení a že by se stali klíčovým nepřítelem Izraele, není reálná.“
Zastaví noční útoky aktivity Húthíů v Rudém moři?
„Myslím, že ne. Je to třeba vnímat jako gesto Západu, že nebude tolerovat narušování globální námořní přepravy tímto způsobem. To, co může mít opravdu reálné bezpečnostní dopady ve stabilizaci přepravy, bude spíše dlouhodobá přítomnost amerických, britských a dalších námořních sil v celé oblasti na úrovni bezpečnostně policejní kampaně. Může to být podobné tomu, co bylo před lety proti somálským pirátům,“ říká analytik Kraus s tím, že úspěšná by mohla být až taková několikaměsíční kampaň.
Proč je důležité Rudé moře
- Jedna z nejdůležitějších námořních tras. Spojnice mezi Indickým oceánem a Středozemním mořem. Alternativní trasy, které vedou kolem Afriky, jsou podstatně delší (o téměř 9000 kilometrů), a tedy dražší.
- Přes Rudé moře prochází mezi 12 až 15 procenty světového obchodu. Trasa je extrémně důležitá zejména pro přepravu ropy a pohonných hmot z Perského zálivu. A také komodit směřujících do Asie, včetně ruské ropy.
- Od severu u Suezského průplavu k jihu u strategické úžiny Báb al-Mandab měří Rudé moře na délku přibližně 2250 kilometrů, největší šířka dosahuje 355 kilometrů. Jeho rozloha činí 438 tisíc kilometrů čtverečních, je tedy například jen o kousek menší než Černé moře.
„Jediný útok z dnešní noci nebude mít prakticky žádný efekt na vůli Húthíů s útoky přestat, naopak to celou situaci může ještě eskalovat,“ obává se.
Jaká je pozice Húthíů v Jemenu?
Húthíové ovládají značnou část nejchudší arabské země, v níž kromě vládních jednotek a dalších milicí působí i teroristé sítě al-Káida (viz grafika). Občanskou válku mezi Húthíi podporovanými Íránem a vládními jednotkami, za nimiž stála Saúdská Arábie a další arabské státy, ale vloni přerušilo příměří.
Mezinárodní společenství vidí situaci v zemi nadějně, čemuž nahrává i loňská normalizace vztahů Saúdské Arábie a Íránu. Jak si v této situaci stojí Húthíové?
„Húthíové jsou v tuto chvíli v Jemenu nejsilnější. Zábor teritoria není až tak klíčový, protože Jemen je velká země a její velká část je neobydlená. Klíčové proto je, kdo kontroluje hlavní město a přístavy, a to jsou ve většině Húthíové. V současnosti je můžeme považovat za dominantní sílu v zemi,“ říká Josef Kraus.
Připomíná také spekulace o tom, že saúdsko-íránské smíření může přinést obchod, kdy Jemen může spadnout do sféry saúdského vlivu výměnou za to, že se Saúdové vzdají ovlivňování Libanonu a Sýrie. „To jsou ale čisté spekulace, které jsou na úrovni tajných jednání mezi státy,“ zdůrazňuje brněnský analytik.
