Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Hurikán Beryl momentálně oslabil z nejsilnější páté na čtvrtou kategorii a blíží se k Jamajce. Na několika karibských ostrovech už ale za sebou zanechal spoušť i mrtvé.
Nejhorší škody jsou hlášeny z ostrovů Grenada (přilehlém souostroví Grenadiny), Svatý Vincenc, Union a také z pobřeží Venezuely.
Například na Unionu jsou podle svědectví získaných britskou veřejnoprávní stanicí BBC zničené téměř veškeré domy.
Hurikán doprovázel vítr o rychlosti až 250 kilometrů v hodině a zatím je hlášeno nejméně šest mrtvých, přičemž další lidé se pohřešují.
Několik rekordů
V historickém srovnání dosavadní škody nijak zvlášť nevyčnívají. Beryl k sobě přesto přitahuje zvláštní pozornost, protože v jiných aspektech je zcela výjimečný.
Například tím, že udeřil dlouho před vrcholem hurikánové sezony, který obvykle nastupuje v srpnu a září. To bývá voda v Atlantiku nejteplejší, což nahrává i tomu, aby se zformovalo víc opravdu silných bouří.
Podle deníku The Washington Post přišel Beryl dřív než jakákoliv jiná stejně silná bouře. Překonal tak rekord hurikánu Dennis z katastrofální sezony 2005, kdy se v Atlantiku utvořilo mnoho silných bouří včetně například hurikánu Katrina.
Výjimečná byla také rychlost, jakou Beryl nabral sílu. I v tomto měřítku podle WP zlomil rekord, protože se stal nejrychleji zesílenou bouří, která se kdy v regionu zformovala v červenci a srpnu.
Špatné znamení
Zmiňované rekordy přitom zdaleka nejsou jen kuriozitou hodnou zmínky. Podle vědců jde o zlověstný signál. Když se totiž objeví podobně silný hurikán tak brzy a v této části Karibiku, nasvědčuje to tomu, že letošní sezona bude velmi intenzivní.
O tom se ostatně mluví už delší dobu. Podle předpovědi amerického Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) může letos přijít čtyři až sedm silných hurikánů. Tropických bouří (do těch se počítají i slabší bouře než hurikány) NOAA očekává 17 až 25, což je skoro stejně, jako jich bylo v rekordní sezoně 2005, kdy jich bylo 27.
Beryl podle vědců potvrzuje, že předpovědi se nejspíš naplní. „Všechno nasvědčuje tomu, že letošní sezona bude konkurovat roku 2005,“ řekl pro WP vědec a ředitel institutu pro výzkum moře a atmosféry při Univerzitě v Miami Ben Kirtman.
Jakou roli hraje klimatická změna?
Jedním z důvodů, proč jsou předpovědi tak chmurné a proč byl Beryl tak silný, je teplota vody v Atlantiku.
Ta je vysoká už přes rok a například v Karibiku je moře podle WP momentálně stejně teplé, jako obyčejně bývá v září. Teplá voda hurikánům – v krátkosti řečeno – svědčí proto, že umožňuje bouři získat víc energie i vlhkosti, což způsobuje silnější vítr a větší srážky.
Voda v Atlantiku, ale i ve všech oceánech je (stejně jako vzduch na celé planetě) v posledním roce rekordně teplá hlavně kvůli klimatické změně. Jestli s ní lze spojit i Beryl, se nedá říct, protože něco takového není u jedné konkrétní bouře bez zdlouhavého modelování nikdy možné. To ale neznamená, že ničivost hurikánů s klimatickou změnou nijak nesouvisí.
Zpráva Mezivládního panelu OSN pro změnu klimatu uvádí, že vědecký výzkum poskytl vysokou míru jistoty, že lidé skleníkovými plyny přispěli k většímu množství srážek, které při tropických bouřích spadnou, a střední míru jistoty, že jsou tyto bouře také celkově intenzivnější.