Hlavní obsah

Humanitární dodávky do Gazy jsou nejnižší za posledních 11 měsíců

Foto: Anas-Mohammed, Shutterstock.com

„Nestačí jen otevřít nové cesty, pokud po nich neprochází více humanitární pomoci,“ zní výtka z Washingtonu.

„Dovnitř se už téměř nic nedostane. Malé pouliční trhy, které tu vznikly, jsou pryč,“ řekl jeden z představitelů OSN. „I když máte peníze, není co koupit. Všichni opět hladoví.“

Článek

Objem humanitární pomoci, která se dostává do Pásma Gazy, je podle oficiálních izraelských údajů na nejnižší úrovni od prosince.

Napsal to server The Guardian s tím, že se tak děje navzdory 30dennímu americkému ultimátu z 13. října, že pokud se dodávky na válkou zmítané území nezvýší, přijdou sankce vůči Jeruzalému.

Zatím není jasné, co nesplnění požadavků ze strany Izraele vyvolá, ale spekuluje se o možném dočasném pozastavení dodávek některé munice či jiné vojenské pomoci.

Zástupci humanitárních organizací popisují situaci na většině území Gazy jako apokalyptickou.

Za 13 měsíců války, kterou odstartoval brutální útok teroristů Hamásu ze 7. října 2023, bylo vysídleno více než 80 % z 2,3 milionu obyvatel a zničeny nebo poškozeny byly více než dvě třetiny budov.

7. říjen minutu po minutě

Bezprecedentní selhání izraelských bezpečnostních složek. Více než 1200 mrtvých a 250 unesených Izraelců. To byl 7. říjen 2023, kdy teroristé z Hamásu svým útokem rozpoutali válku. Válku v ulicích, válku o interpretaci událostí.

„Dovnitř se už téměř nic nedostane. Malé pouliční trhy, které tu vznikly, jsou pryč. Je tu trocha mouky, nějaký prostředek na mytí nádobí… Kilo rajčat stojí skoro 20 dolarů. I když máte peníze, není co koupit. Všichni opět hladoví,“ řekl jeden z představitelů OSN.

Izraelci nařčení, že pomoc záměrně omezují, odmítají a obviňují naopak humanitární organizace, že neorganizují její distribuci.

Logistici OSN se brání tím, že omezujícím faktorem je probíhající izraelská vojenská operace. Čelí ale i dalším problémům, například systematickému rabování, což se týká až třetiny přivezené pomoci. Části pomoci se zmocnil Hamás, který Gazu kontroluje, ale většinu odcizily zločinecké gangy, jež ji dále prodávají.

Složité domlouvání

Humanitárním organizacím také chybí řidiči, komunikační vybavení, ochranné pomůcky a řada dalších věcí.

Jako pracnou a časově náročnou označují i koordinaci s izraelskými vojenskými úřady. Od května bylo podle představitelů OSN vyhověno pouze desetině z více než 300 žádostí o vydání povolení pro jednotlivé řidiče, které izraelský úřad pro palestinská území COGAT obdržel.

Svědectví z Gazy

„Nejdříve jsme si mysleli, že děti byly ve špatnou dobu na špatném místě. Pak jsme ale zjistili, že to byly úmyslné střelby,“ popsal stanici CBS News jeden z amerických lékařů působící jako dobrovolník v Pásmu Gazy.

Během října Izraelci podle humanitárních agentur odmítli nebo bránili 58 % přesunů pomoci.

Minulý týden mluvčí amerického ministerstva zahraničí Matthew Miller uvedl, že Izrael učinil určitý pokrok, když oznámil otevření nového přechodu do centrální části Gazy a schválil nové zásobovací trasy. Je ale podle něj potřeba udělat více. „Nestačí jen otevřít nové cesty, pokud po nich neprochází více humanitární pomoci,“ prohlásil.

Nejpalčivější je krize aktuálně na úplném severu Gazy, kde je několik měst už měsíc v obklíčení. Izraelská armáda uvedla, že likviduje bojovníky Hamásu, kteří se v oblasti přeskupili a podnikají útoky z tunelů a vybombardovaných budov.

Armáda obklíčila oblast kontrolními stanovišti a nařídila obyvatelům, aby ji opustili. Mnozí Palestinci se obávají, že Izrael má v úmyslu dlouhodobě vylidnit severní část země.

„Lidé na severu Gazy nemají nic. Od 3. října do konce měsíce OSN každý den žádala o odvoz věcí do Džabalíje, ale byla odmítnuta,“ řekl jeden z úředníků OSN v Gaze.

Doporučované