Hrozí převrat v Kremlu? Válka odhalila praskliny v základech Putinovy moci

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

S bezpečnostními a zpravodajskými službami je Vladimir Putin spjatý celý dospělý život. V mládí byl rozvědčíkem sovětské KGB v komunistickém východním Německu. Známosti z té doby využil při svém politickém vzestupu v 90. letech. Než se stal premiérem, vedl hlavní domácí bezpečnostní službu FSB.

Jako prezident se Putin vždy opíral o takzvané siloviky, tedy představitele bezpečnostních a vojenských složek. Právě tito lidé tvoří mocenskou páteř režimu, nikoli politické strany nebo oligarchové.

Během války na Ukrajině se však ukázalo, že se Kreml nemůže na svoji silovou základnu stoprocentně spolehnout.

Došlo k několika personálním zásahům a šíří se také spekulace o nesouhlasu s válkou.

Dva důstojníci z oddělení FSB, jehož úkolem bylo i shromažďování informací o situaci na Ukrajině před invazí, údajně skončili v domácím vězení. Stejně měl později dopadnout také zástupce šéfa Ruské národní gardy, která se účastní bojů na Ukrajině (podrobněji v infoboxech níže).

Nejvážnější, ale také nejhůře ověřitelná informace vypovídá o rostoucí nespokojenosti s válkou uvnitř služby FSB a hrozícím riziku převratu.

Aktivista Vladimir Osečkin zveřejnil v uplynulých týdnech několik dopisů, v nichž nejmenovaní příslušníci tajných služeb vyjadřují nesouhlas s válkou a popisují chaos ve velení služby nebo tristní poměry u bojujících jednotek.

Následně přišel s informací, že podle jeho zdroje z FSB roste odpor k prodlužování války a s tím i hrozba puče proti Putinovi.

Věrohodnost dopisů ani tvrzení „whistleblowera“ o převratu se nedá spolehlivě ověřit. Osečkin, který spravuje web o tíživých poměrech v ruských věznicích a kvůli represi ze strany ruských úřadů žije v Paříži, má však z minulosti celkem vysoké renomé. Jeho parafráze od zdroje z bezpečnostní služby už přetisklo více západních médií.

„S každým týdnem a každým měsícem, kdy tato válka pokračuje, se zvyšuje možnost vzpoury ze strany příslušníků bezpečnostních služeb,“ řekl Osečkin britskému listu The Times.

„Dvacet let Putin budoval v Rusku stabilitu. Důstojníci FSB, policisté, státní žalobci – lidé uvnitř systému – mohli žít dobrý život,“ vysvětloval aktivista důvody nespokojenosti členů tajných služeb. „Ale teď, se západními sankcemi, je to pryč. Ruská ekonomika byla ochromena a hodnota rublu prudce klesla. Když si agenti FSB zvykli na lepší život, nechtějí se ‚vrátit do Sovětského svazu‘,“ dodal.

Někteří bezpečnostní experti však informacím o možné vzpouře tajných služeb proti Putinovi příliš nevěří.

„Zprávy o spiknutích proti Putinovi v FSB vnímám značně skepticky. I kdyby byly pravdivé, který spiklenec by vykládal o komplotu v otevřeném dopise,“ řekl pro Seznam Zprávy britský odborník na ruské bezpečnostní služby Mark Galeotti.

„Jsem si jistý, že mnoho lidí v FSB a zbytku bezpečnostního aparátu varovalo před tím, kam Putin Rusko směřuje, nevěřím však, že jsme blízko situace, kdy můžeme čekat nějakou přímou akci,“ dodal analytik.

Galeotti, který spolupracuje s pražským Ústavem mezinárodních vztahů, je spíše přesvědčen o tom, že ve FSB probíhá cosi jako hledání obětních beránků a pátrání po těch, kteří mají na svědomí únik citlivých informací.

„Zčásti se to děje kvůli dojmu, že Západ toho ví příliš mnoho,“ uvedl profesor v narážce na skutečnost, že zpravodajské služby Spojených států měly o chystané ruské invazi velmi přesné informace.

Další příčinou otřesů v bezpečnostních složkách je podle experta nepsaná zásada, že Putin se nikdy nemůže před veřejností mýlit.

„Vše, co se pokazí, se musí zdůvodnit tak, že mu někdo špatně poradil, nebo že nebyly správně provedeny jeho rozkazy. Takto mohou autoritářské režimy zatočit s lidmi z vlastních bezpečnostních složek,“ dodal Galeotti.

O vyvolání prvních pochybností nad stavem zpravodajských služeb se přitom postaral sám Putin, když ponížil před televizními kamerami ředitele civilní rozvědky SVR Sergeje Naryškina.

Scénka, kterou mohl sledovat takřka celý svět, se odehrála na jednání bezpečnostní rady tři dny před zahájením ruské invaze na Ukrajinu. Cílem schůzky bylo posvětit uznání nezávislosti dvou separatistických republik na východě Ukrajiny.

Naryškin se na jednání nejprve sám zahnal do úzkých, když k nelibosti Putina hovořil o možnosti jak předejít válce. Poté, co ho prezident usměrnil otázkou, zda chce zahájit ze Západem rozhovory, zařadil šéf rozvědky zpátečku a pokusil se prezidentovi vyhovět odpovědí, která se od něj očekávala.

Ale zmatený Naryškin namísto uznání nezávislosti povstaleckých republik odsouhlasil rovnou jejich připojení k Rusku. Na to Putin posměšně zareagoval, že je řeč o něčem jiném a přiměl rozhozeného ředitele celou formulaci zopakovat správně.

Na incidentu zaujalo jednak Putinovo zvláštní chování, zároveň se dal ale chápat také jako projev nepřipravenosti rozvědky na nadcházející invazi nebo její zhoršené komunikace s Kremlem. Naryškin se přitom s Putinem zná už z doby společného působení v KGB, pochází stejně jako on z Petrohradu, v minulosti vedl jeho prezidentskou kancelář a ředitelem rozvědky je už od roku 2016.

Pozornost vyvolala také dlouhodobá nepřítomnost ministra obrany Sergeje Šojgua na veřejnosti. Minulý týden začala na jeho „zmizení“ poukazovat západní média, spekulovalo se o jeho problémech se srdcem.

Ruská televize následně ukázala záběry, na kterých se Šojgu účastní dálkové porady s Putinem. Mluvčí Kremlu zdůvodnil jeho upozaděnost tím, že ministr je příliš zaneprázdněný. Další záběry se Šojgudem zveřejnilo ruské ministerstvo obrany během uplynulého víkendu.