Hrozí přesun bojů na Černé moře. Válka by se přiblížila k NATO

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

V sobotu zaznělo z Ukrajiny varování, že šest ruských přístavů v Černém moři a trasy k nim budou od 23. srpna považovány za „oblasti ohrožené válkou“. Nedlouho předtím ukrajinské drony vážně poškodily ruskou výsadkovou loď v přístavu Novorossijsk a v Kerčském průlivu vyhodily do povětří ruský tanker, který převážel letecké palivo do Sýrie.

Následně prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro latinskoamerická média prohlásil, že pokud Rusko blokuje vývoz obilí z ukrajinských přístavů a ostřeluje je raketami, odpoví Kyjev stejně a do konce roku zničí všechny ruské lodě.

V úterý pak zpravodajský web Politico.eu citoval prezidentova poradce Olega Ustěnka, podle kterého hodlá Ukrajina útočit i na ruské tankery převážející ropu do Evropy. „Všechno, čím Rusové pohybují sem a tam po Černém moři, jsou naše oprávněné vojenské cíle,“ řekl Ustěnko.

Vystupňované výroky ze strany Kyjeva napovídají, že se rýsuje nové těžiště ukrajinské války. A je zřejmé, že důsledky by nepocítily jen válčící strany.

Velká část pozornosti se donedávna soustředila na vývoj pozemních bojů. Po červencovém ukončení obilné dohody ze strany Ruska, kterým Moskva fakticky zrušila bezpečný koridor pro vývoz ukrajinských plodin, se však místem hlavního konfliktu stává Černé moře. Tedy oblast, kde se o pobřeží kromě Ruska, Ukrajiny a Gruzie dělí také tři členské státy NATO (Turecko, Bulharsko, Rumunsko) a kudy se plaví množství obchodních plavidel. Zákonitě tak stoupá riziko, že dvoustranná válka přeroste do mezinárodního střetu.

„Černé moře je nyní zónou konfliktu – válečnou zónou, která je pro NATO stejně důležitá jako západní Ukrajina,“ řekl bývalý americký velvyslanec při NATO Ivo Daalder pro The New York Times.

Víkendové útoky na ruská plavidla ukazují, že Ukrajina není na moři tak slabá, jak se mohlo donedávna zdát. Podle odborníků Kyjev celou dobu systematicky pracoval na posílení účinnosti zbraní, které v nynější válce hrají nebývalou roli – dronů, v tomto případně vodních.

Podle Petera Warrena Singera, odborníka na moderní způsoby válčení z institutu New America, nyní Ukrajina těží z vylepšené nové generace flotily námořních dronů. Za méně než rok se na dálku řízené člunky vyvinuly ve větší, rychlejší a nenápadnější námořní lodě, které mohou nést více výbušnin.

Právě díky dokonalejší technologii mohl jeden takový dron zasáhnout i v Novorossijsku, který je od Ukrajinou kontrolovaného pobřeží vzdálený stovky kilometrů. Pokrok, kterého Kyjev v tomto směru dosáhl, je podle Singera srovnatelný s efektivitou v americkém vývojářské lokalitě Sillicon Valley.

Rusko se snaží v regionu Černého moře posilovat svůj vliv už po staletí, za vlády prezidenta Vladimira Putina podniklo další agresivní kroky – v roce 2014 připojilo ukrajinský poloostrov Krym a během invaze na Ukrajinu okupovalo také pobřežní oblasti, které spojují Krym s původním ruským územím. Oblast je nicméně velmi důležitá také pro NATO, jehož členské státy vojensky podporují Ukrajinu. Aliance spolupracuje v regionu také s dalšími zeměmi – Moldavskem, Arménií, Ázerbájdžánem a Gruzií.

Prozatím se západním státům dařilo vyhnout se přímé konfrontaci. Stroje NATO létají nad vlastním územím, teritoriálními vodami a mezinárodními vodami a dbají na to, aby nezabloudily do válečné zóny. Jediný známý kontakt se udál v březnu, když ruské válečné letadlo zasáhlo americký sledovací dron.

Další eskalaci napětí se snaží zabránit hlavně Turecko, které se staví do zprostředkovatelské role a přemlouvá Moskvu k návratu k obilné dohodě. Na začátku války Ankara zavřela pro ruské a ukrajinské válečné lodě přístup do moře přes úžiny Bospor a Dardanely, o zvyšování vojenské přítomnosti Aliance v oblasti ale kvůli obavám z konfliktu s Ruskem příliš nestojí.

„Podstata zdejšího napětí spočívá v tom, jak USA a Turecko nahlížejí na Černé moře a jak je začleňují do bezpečnostního deštníku NATO,“ poznamenal pro New York Times Sinan Ulgen, bývalý turecký diplomat a ředitel turecké výzkumné instituce EDAM.

Jak také upozornil americký deník, případné rozšíření konfliktu na Černém moři by mohlo citelně dopadnout na světové trhy s energiemi a obchod s potravinami.

Přes Černé moře se převáží více než tři procenta celosvětového objemu ropy a ropných produktů. V minulosti se tudy denně pohybovalo kolem 750 tisíc barelů ruské ropy, tedy 20 procent ruského vývozu. Podle novějších analýz Moskva tyto dodávky snížila na 400 až 575 tisíc barelů denně.

Z vyjádření ukrajinských představitelů jasně vyplývá, že právě ruské tankery jsou pro ně jedním z klíčových citlivých míst Rusů, na která se chtějí soustředit. Hlavní poradce ukrajinského prezidenta Mychajlo Podoljak uvedl, že dokud bude Kreml odmítat dodržovat mezinárodní právo, může očekávat „prudké snížení ruského obchodního potenciálu“.

Pro Rusy byl varovný hlavně zásah válečné lodi v Novorossijsku, odkud se vypravuje většina ropy z ruských černomořských přístavů, velká část této suroviny míří do Evropy. V Novorossijsku také ústí ropovod, který přivádí 1,3 milionu barelů ropy denně z kaspické oblasti. Ta je dál přepravována tankery.

Podle Alexise Ellendera z výzkumné komoditní společnosti Kpler by útoky nemusely mířit přímo proti obchodním lodím, tato plavidla by se ale mohla ve frekventovaných ruských přístavech ocitnout uprostřed křížové palby. V oblasti se pohybuje například mnoho řeckých lodí. „A i když se někteří přepravci zdráhají vozit čistě ruský náklad, ve skutečnosti je to spíš mezinárodní směska,“ uvedl analytik.

Je přitom otázka, zda by se Rusové zvýšenému nebezpečí na Černém moři nedokázali přizpůsobit podobně, jako se jim daří obcházet sankce. Poté, co velcí obchodníci s ropou odmítli prodávat ruskou ropu, vznikly nové obchodní firmy a lodní společnosti se sídlem ve Spojených arabských emirátech, Řecku a Hongkongu a vzniklou mezeru zaplnily.

Politico nebo agentura Bloomberg upozorňují také na další důsledek zvýšeného nebezpečí zásahu lodí – na rostoucí náklady na jejich pojištění, případně úplnou absenci pojistky.

„Mnoho plavidel už do této oblasti nejezdí. Pojištění prakticky neexistuje. Tam, kde jsou pojistné sazby, jsou velmi vysoké a budou se jen zvyšovat,“ uvedl Byron McKinney, ředitel analytické společnosti S&P Global Market Intelligence. Po uplynulém víkendu se situace podle něj ještě zhorší.

Ohrožení zásobovacích tras na Černém moři se podle agentury Reuters odráží v rostoucích potížích Ruska s exportem svých zemědělských plodin. Obilná dohoda totiž zajišťovala bezpečný průjezd také jeho lodím. Po jejím skončení se ruští vývozci potýkají s nedostatkem vlastních lodí a neochotou západních obchodníků převážet ruské obilí.

Podle šéfa ruského Svazu vývozců obilí Eduarda Zernina mohou zhoršené podmínky vést „ke zvýšení nákladů na dopravu a pojištění“, což se projeví na cenové hladině pšenice a dalších obilovin na světovém trhu.