Hrozba ruské invaze na Ukrajinu straší Izrael. A nejen kvůli migraci

Nedělní zpráva deníku Haarec o tom, jak se izraelská vláda připravuje na přijetí desítek tisíc židovských uprchlíků z Ukrajiny, není pravdivá. Serveru Times of Israel to v pondělí sdělil nejmenovaný zdroj z izraelského ministerstva zahraničí. Úřad se teď prý spíše zabývá tím, jaký by mohla mít případná invaze dopad na životy asi deseti tisíc izraelských občanů, kteří nyní na Ukrajině pobývají.

Možnou imigrací ukrajinských židů by se v případě potřeby zabývala Židovská agentura. V tuto chvíli se sice nezdá, že by židovské komunitě bezprostředně hrozilo nebezpečí, v případě války by se ale mohla stát jedním z terčů. Historii pogromů proti židům mají ostatně oba státy bývalého Sovětského svazu.

Izrael se v posledních měsících snažil už dvakrát zprostředkovat summit mezi Vladimirem Putinem a Volodymyrem Zelenským. Naposledy izraelský premiér Naftali Bennett nabízel Putinovi organizaci schůzky v Jeruzalémě během říjnového jednání v Soči. Učinil tak po předchozí dohodě se Zelenským, Putin ale nereagoval. Před Bennettem to zkoušel už jeho předchůdce Benjamin Netanjahu, dopadl ale stejně.

Izrael se zdá být jako zprostředkovatel jednání ideální – s oběma znepřátelenými zeměmi ho pojí úzké vazby, v zemi žijí silné komunity přišedší z Ruska i Ukrajiny a dobře se tam cítí i Putinovi blízcí oligarchové, někteří z nich dokonce vlastní v Izraeli paláce. Izrael si od anexe Krymu v roce 2014 zachovává k ukrajinsko-ruskému konfliktu neutrální postoj.

Pokud by ale došlo na válku, bude mít židovský stát starostí plnou hlavu. Na Ukrajině žije asi 75 tisíc židů, kteří by měli mít podle zákona o návratu nárok na izraelské občanství. Značná část z nich by mohla v případě delšího konfliktu chtít Ukrajinu opustit. S organizováním evakuací má židovský stát dlouholeté zkušenosti, stačí připomenout případ etiopských židů.

Neutralitu Izraele bude ale svět přijímat jen v době, kdy panuje nejasná situace, ne v případě otevřeného konfliktu. „Přichází chvíle pravdy a Izrael musí přemýšlet o tom, co udělá,“ řekla listu The Jerusalem Post Ksenia Svetlová, analytička thinktanku Izraelský institut pro regionální zahraniční politiku. Tlak na Izrael, aby se přiklonil k jedné z válčících stran, bude podle ní jak ze světa, tak i z domova.

„Pokud bude válka a budou umírat civilisté, přijde tlak ze strany USA a ukrajinské komunity v Izraeli. Tisíce Izraelců mají příbuzné na Ukrajině a připravují se na protesty,“ vysvětlila. Přiklonit se k ukrajinské straně ale Izrael nemůže kvůli své vojenské spolupráci s Ruskem v Sýrii. Svetlová mluví v této souvislosti dokonce o „totální závislosti na Rusech na severní hranici“.

Izrael v Sýrii pravidelně vojensky zasahuje proti milicím Hizballáhu a dalším proíránským skupinám, což je možné jen v koordinaci s Ruskem.

Rusko se také jako jedna z mezinárodních mocností účastní vídeňských jednání o íránském jaderném programu. I kvůli tomu by pro Izrael nebylo dobré postavit se v rusko-ukrajinské válce na stranu Kyjeva.

Deník Haarec pak ve své analýze uvádí ještě jeden ekonomický faktor, jímž je prodej izraelského plynu do Evropy. V případě války by pravděpodobně přestala Moskva dodávat v reakci na evropské sankce do EU plyn. Evropané by mohli výpadky chtít nahradit nákupem plynu právě v Izraeli – ten by byl sice rád, Moskva by ale jeho „záskok“ mohla vnímat jako krok, který jde proti Rusku.

Izrael tak nejspíš v případě konfliktu čeká nelehké balancování: agresi ze strany Moskvy nejspíš odsoudí, slova ale bude pečlivě vážit. V jeho postoji mu pomáhá i fakt, že tvrdě proti Rusku nešly až dosud ani některé evropské státy v čele s Německem. I to by ale mohla invaze Putinových vojáků změnit.