„Hrozba pro naši identitu.“ V Katalánsku roste nevraživost vůči migrantům

Reportáž si také můžete poslechnout v audioverzi.

/Od naší zvláštní zpravodajky/

Katalánský Ripoll leží zhruba hodinu a půl od Barcelony. Je domovem početné muslimské komunity - centrem korzuje řada zahalených žen, nedaleko pak stojí obchůdek s halal potravinami, který hýří zákazníky.

Na první pohled působí život ve zhruba desetitisícovém městečku v podhůří Pyrenejí idylicky. Za slunného dne se ulicemi prochází spousta lidí, další v dobrém rozmaru vysedávají na zahrádkách tamních restaurací.

Carla, která prodává v butiku v centru, mě ale upozorňuje, že zdání klame. „Řadě místních přistěhovalci vadí,“ říká. „Většina jich je v pohodě. Těch, se kterými jsou potíže, je jen hrstka, jsou ale nejvíc vidět. Kvůli nim místní obecně migranty nemají rádi.“

Obyvatelé Ripollu si loni v květnu do čela města zvolili Sílviu Orriols, tvář krajně pravicové strany Aliança Catalana, která je známá nejen svým neochvějným bojem za nezávislost Katalánska na zbytku Španělska, ale také nekompromisním přístupem k migrantům. Jinde se dosud k moci nedostala, zastoupení nemá ani v regionálním parlamentu.

Nenápadné městečko, kde přistěhovalci tvoří zhruba 13 % populace, se tak stalo ohniskem protiimigrační rétoriky, která napříč celým regionem nabírá na obrátkách, jak nedávno upozornil server Politico.

Imigrace podle něj vystřídala v centru pozornosti otázku katalánské nezávislosti, o kterou mnozí několik let od zmařeného pokusu o vyhlášení katalánské nezávislosti ztratili zájem (psali jsme zde).

„Po všech nesplněných slibech (katalánského separatismu) sahají (místní politici) po receptáři krajní pravice na celém světě - přesměrování hněvu na přistěhovalce,“ uvedla pro server CTXT španělská novinářka a sociální antropoložka Nuria Alabao.

Ostřejší protiimigrační rétoriku začínají v poslední době přijímat i strany, které patří ke katalánskému politickému mainstreamu.

„Katalánsko má nejvyšší úroveň imigrace v celém Španělsku. Stává se z toho hojně diskutované téma a hlásí se k němu i třeba středopravá nacionalistická strana Junts,“ řekl v rozhovoru pro Seznam Zprávy španělský politolog Marc-Guinjoan Cesena.

Carles Puigdemont, lídr Junts, který žije v belgickém exilu, migraci loni v září označil za hrozbu. A prohlásil, že by ji region měl přísněji kontrolovat. Generální tajemník strany Jordi Turull pak naznačil, že přistěhovalectví s sebou přináší kriminalitu a Katalánsko by mělo mít možnost deportovat migranty, kteří opakovaně páchají trestnou činnost.

Strana Aliança Catalana zachází ve svých výrocích ještě dál. Podle ní přistěhovalci - zejména pak ti muslimského původu - ohrožují katalánskou identitu. „Pro náš způsob života, naše svobody i kulturu představují nebezpečí,“ pravil pro Seznam Zprávy Enric Gregori, tajemník pro politické záležitosti strany.

Aliança Catalana svou protiislámskou rétorikou připomíná španělskou krajně pravicovou stranu Vox, která podobné narativy šíří na celošpanělské úrovni. Na tamní politické scéně ale zůstává téma imigraci nadále spíše okrajovým tématem.

Migranti tvoří vysoká procenta obyvatel v řadě dalších katalánských obcí, mnohdy dokonce vyšší než v Ripollu. Krajně pravicová Aliança Catalana ale zatím se svou protiimigrační rétorikou uspěla jen zde. A podle odborníků pro to existuje vysvětlení.

„Věřím, že klíčovou roli sehrál teroristický útok, který se 17. srpna 2017 odehrál v Barceloně,“ přibližuje politolog Cesena.

Muži marockého původu tehdy najeli dodávkou do davu lidí na turisticky frekventované ulici La Rambla a zabili 16 lidí, dalších nejméně sto zranili. Oba pocházeli právě z Ripollu.

„Zdálo se, že jsou plně integrovaní, navštěvovali tamní školy, mluvili plynně katalánsky. Nebyly tam žádné známky radikalizace. V tamní společnosti jejich čin vyvolal odezvu. Mnoho lidí nechápalo, co se pokazilo, že tito mladí muži nakonec vyrazili do Barcelony zabíjet,“ vysvětluje Cesena.

Podobné vysvětlení mi nabízí i Gregori z Aliança Catalana: „Mnoho lidí ty muže znalo a pak viděli, jak se z nich stali teroristé, aniž by si předtím všimli čehokoliv podezřelého. S tím nastal v tamní společnosti zlom, lidé ztratili důvěru. Už nevěří svým sousedům.“

Prodavačka Carla sama bydlí kousek od Ripollu, ke zvolení starostky Orriols proto sama nepřispěla. Má ovšem spoustu známých, kteří radikálně pravicové straně svůj hlas hodili. „Přišlo jim, že politici, kteří tu byli předtím, nedělali dost, aby problém s migrací vyřešili,“ objasňuje.

Ne všichni obyvatelé Ripollu ale vidí situaci tak černě. Mladí lidé, které ve městě potkávám, mi říkají, že se zde cítí bezpečně a s migranty nemají žádný problém.

„S lidmi odlišné víry a etnika se setkáváme od útlého věku ve škole. Pro nás to není téma,“ vysvětluje mi Guillhelm, který pracuje v obchůdku s farmářskými výrobky. Migranti podle něj vadí zejména starým lidem, kteří tvoří velkou část zdejší populace a pomohli Orriols do čela města. „Mají často úplně jinou mentalitu než my. Nechtějí se vzdát starých pořádků a mají strach z jinakosti, proto mají s migranty problém,“ dodává.

Pětatřicetiletá Jolanda, která se do městečka přestěhovala z regionální metropole, mi říká, že se zde cítí „velmi dobře a bezpečně“. „Migrantů tady máme hodně, nejsou s nimi ale žádné problémy,“ vysvětluje s tím, že stranu Aliança Catalana vyloženě nesnáší a s politikou starostky Orriols nesouhlasí ani v nejmenším.

Starostka Ripollu a hlavní tvář katalánské radikální pravice si od svého nástupu do funkce připsala řadu kontroverzních výroků, které jí vynesly obvinění z islamofobie. Na žádost Seznam Zpráv o poskytnutí rozhovoru nereagovala.

V srpnu žádala katalánskou vládu, aby zakázala na městských koupalištích burkiny, koncem ledna pak oznámila, že chce, aby z tamních školních jídelen zmizela „halal menu“ určená pro muslimy.

Veškeré maso zde podávané by podle ní mělo pocházet ze zvířat, která byla poražena po uspání nebo omráčení. „Dostaňte halal menu z veřejných škol,“ napsala na sociální síti X. List La Vanguardia kontroval, že tamní školy žákům halal menu ani nenabízí.

„Menu, které nabízí, není pojmenováno halal menu, ale příhodně se nazývá menu bez vepřového. Ještě než se zeptáte, můžu vám říci, že nic jako menu bez kuřecího nebo králičího masa neexistuje,“ odvětila a list nařkla ze lži. Svou původní poznámku o metodě porážky ignorovala.

Španělská vláda a Evropská komise také momentálně vyšetřuje obvinění, že se vedení Ripollu snaží bránit přistěhovalcům v přístupu k základním veřejným službám tím, že jim ztěžuje nebo pozdržuje zápis do obecního registru. Podle deníku El Periodico se s takovým postupem setkalo do konce ledna nejméně 12 přistěhovalců.

Tajemník pro politické záležitosti v Aliança Catalana Gregori odmítá, že by tamní úřady dělaly něco protizákonného. Podle něj potřebují čas na to, aby prošetřily každého, kdo se chce do města přistěhovat. Po nově příchozích požadují například nájemní smlouvu, aby měly jistotu, že mají kde bydlet a nebudou okupovat cizí budovy.

„Jestli chcete žít z dávek, nechoďte do Ripollu, běžte do jiné vesnice, kde vás registrují okamžitě,“ vzkazuje Gregori s tím, že ve městě, kde vládne jeho strana, je spousta mladých přistěhovalců, kteří nechtějí pracovat.

Problém se zápisem do obecního registru ale mají i lidé, kteří v oblasti dlouhodobě bydlí a podnikají. Mezi nimi například Fazeel, který se před časem svěřil deníku The Guardian. „Když jsem se po pobytu v Barceloně vrátil do Ripollu, měl jsem nejrůznější problémy s registrací, přestože zde vlastním dům,“ uvedl muž, který pochází z Pákistánu, ve Španělsku ale žije už dvacet let a v Ripollu provozuje obchod s elektronikou.

Gregori si ovšem stojí za tím, že politika jeho strany v Ripollu je efektivní. „Zvyšujeme policejní přítomnost, uklízíme ulice, posilujeme bezpečnost a bráníme aktivitám, jako je dealování drog, které zde nabírají na obrátkách, a staří lidé, kterých je Ripoll plný, nechtějí žít v jejich přítomnosti,“ vysvětluje.

Lokální opoziční strany ovšem varují, že politika starostky Orriols je nebezpečná. „(Jsme) velmi znepokojeni nárůstem napětí a hněvu mezi obyvatelstvem a nenávistným diskurzem, který by mohl vést k násilí a diskriminaci,“ uvedly v říjnu ve společném prohlášení.

Podle skupiny katalánských neziskových organizací není Ripoll výjimkou, podobná opatření, která migrantům ztěžují život, zavádí i některé další obce v regionu, kde vůči nim roste nevraživost.