Článek
Írán se zmítá po smrti kurdky Mahsy Amíníové v největší vlně protestů za poslední téměř tři roky. Pro íránský režim znamenají nepokoje pravděpodobně jednu z největší výzev od íránské islámské revoluce v roce 1979. Ani tvrdé represe ze strany íránského režimu je ovšem dosud nedokázaly zmírnit.
Vláda se nyní snaží na demonstrující opět zatlačit apelem íránských revolučních gard. Sobotu označil jejich velitel generálmajor Hosejn Salámí za poslední den, kdy mohou demonstranti vyjít do ulic. Po ní bezpečnostní síly mohou podle jeho náznaků zintenzivnit zásah proti demonstrujícím, napsala agentura Reuters.
Revoluční gardy dosud nebyly do potlačování nepokojů povolány. Síly podléhající přímo nejvyššímu vůdci Alímu Chameneímu jsou ovšem všeobecně obávané, protože jsou známé řadou úspěšných akcí proti disentu.
Protesty režim považuje za vykonstruované jeho zahraničními nepřáteli včetně Izraele a Spojených států s cílem destabilizovat zemi. „Tento zlověstný plán je plánem zosnovaným v Bílém domě a sionistickým režimem. Neprodávejte svou čest Americe a nesabotujte bezpečnostní složky, které vás brání,“ vyzval Salámí.
Přečtěte si o situaci v Íránu na Seznam Zprávách
Podobná varování protestující dosud neodradila, íránský režim již minulý týden hlásil, že protesty jsou pomalu u konce a bezpečnostní složky brzy protivládní protesty zcela potlačí. Namísto toho se ve středu sešly stovky lidí u hrobu Amíniové a nepokoje po celé zemi pokračují tvrdým zásahům policie navzdory.
Nejméně 250 demonstrujících bylo zabito, tisíce dalších jsou zatčeny
Lidskoprávní organizace uvedly, že při protestech bylo v celé zemi zabito nejméně 250 demonstrantů, včetně 32 nezletilých. Více než 12 tisíc dalších bylo zatčeno, tvrdí organizace HRANA monitorující porušování lidských práv v Íránu.
Mnoho protestujících rovněž „zmizelo“. Jejich blízcí se s nimi nemohou spojit a obávají se, že by mohli být i po smrti. Úřady rodinám zemřelých podle deníku The Washington Post vyhrožovaly a snažily se je zastrašit, aby mlčely. Vláda přerušila také přístup k internetu.
Foto: Seznam Zprávy
Nepokoje vyvolala smrt Mahsá Amíníové, která zemřela poté, co ji v září zatkla nechvalně proslulá mravnostní policie za to, že neměla správně nasazený hidžáb. Strážníci ji měli podle obvinění rodiny a právníků bít obuškem do hlavy.
Íránské úřady naopak tvrdí, že dvaadvacetiletá Kurdka zemřela v důsledku neurologického onemocnění, kterým trpěla ještě před střetem s policií. Její rodina a právníci tuto verzi odmítají. Hesly demonstrací se staly slogany jako „Žena, život, svoboda“ nebo „Smrt diktátorovi“.
Protirežimní protesty v Íránu
Bojují proti vládnoucímu režimu v Íránu, a bezpečnostní složky se je proto rozhodly zavřít. Všechny skončily na nechvalně proslulém a hrozivém oddělení teheránské věznice Evín. Jejich příběhy přiblížila jedna z nich.
Smrt mladé Íránky vyvolala rozsáhlé protesty i mezinárodní kritiku. Jak vypadal začátek protestů a jak velká je to výzva pro íránskou vládu?
Protesty odrážejí podle deníku The Washington Post desetiletí zadržovaného vzteku nad chudobou, represemi, genderovou segregací a porušováním lidských práv v zemi.
Mluvčí OSN Stephane Dujarric v pátek vyzval íránské úřady, aby věnovaly pozornost „oprávněným stížnostem obyvatelstva, včetně porušování práv žen“. Bezpečnostní síly se podle něj musejí vyvarovat „veškerého zbytečného nebo nepřiměřeného použití síly“ proti pokojným demonstrantům.
