Článek
Maroko je jedním z osmi týmů, které debutují na letošním mistrovství světa žen ve fotbale. Nouhaila Benzinová z Maroka, která hraje jako obránce, se zapsala do historie jako první hráčka s hidžábem na mistrovství světa. A to i přes fakt, že nošení pokrývek hlavy z náboženských důvodů bylo povoleno od FIFA (Mezinárodní federace fotbalových asociací) už v roce 2014.
Zahalení a nošení hidžábu je v muslimské kultuře primárně projevem skromnosti. Nicméně na sportovních hřištích profesionálního sportu není hidžáb vždy vítaný, píše BBC. Proto mladé muslimské fotbalistky říkají, že Nouhaila Benzinová je jejich vzor.
Yasmin Rahmanová hraje za Saltley Stallions v Birminghamu, v jednom z mála klubů zaměřených na muslimské ženy ve Velké Británii. Třiadvacetiletá hráčka neměla žádnou muslimskou fotbalistku, ke které by jako malá vzhlížela. „Mé dětské já křičí: ‚Ach můj bože!‘ Konečně je hidžáb na mistrovství světa a celosvětově uznáván,“ řekla Rahmanová pro BBC.
Doufá, že je to jen začátek. „Chci vidět více muslimských žen, které vystoupí a udělají to. Moje rodina mě velmi podporovala ve fotbale od malička. Ale přejete si být přijímáni, jací jste, a dělat při tom to, co vás baví,“ svěřila se Rahmanová.
Mezi další nadšené fanynky patří i Asma Hassanová, která se rozhodla vstoupit do Saltley Stallion, protože si chtěla celá léta vyzkoušet fotbal. Měla ale pocit, že jde o sport ovládaný převážně muži. „Kdybych někoho takového jako Benzinovou viděla, když jsem byla mladší, začala bych kopat do míče dřív. Je tak hezké vidět někoho, kdo vypadá jako vy. Je pro nás opravdu vzorem,“ míní.
Stejně jako Rahmanová i Hassonová doufá, že lidé, kteří uvidí marockou hráčku v šátku, změní názor. „Vidět zastoupené hidžáby na tak vysoké úrovni umožní ostatním zemím pochopit, že nejsem utlačovaný člověk, který jen nosí šátek. Dokážu všechno, co kdokoli jiný.“ Je otázka, co reprezentace Benzinové změní. Jisté ale je, že hidžáb ve fotbale a jeho cesta na mistrovství světa žen má dlouhou a komplikovanou historii.
Cesta hidžábu na fotbalový stadion
Před 16 lety se Asmahan Mansourová, tehdy 11letá dívka, postavila vedle svých spoluhráčů. Čekal ji zápas v Kanadě. Než však zazněl hvizd rozhodčího, její turnaj skončil. Úředníci jí řekli, že si bude muset sundat hidžáb, pokud chce hrát. Tehdy to bylo v rozporu s pravidly stanovenými FIFA.
Problém se dostal ke Kanadské fotbalové asociaci a dále i k samotné FIFA, která si ovšem stála za svým postojem a nehodlala na něm nic měnit. Její zástupci tvrdili, že riziko zranění, které představuje nošení pokrývek hlavy při hraní fotbalu, je příliš velké.
Podle kritiků rozhodnutí tak mohly být miliony dívek po celém světě odrazeny od hraní hry, která je mnohdy spojovaná s přívlastkem „pro každého“. Začalo se tedy usilovat o dosažení nějaké dohody, jež by muslimským ženám umožnila hrát s hidžábem.
V roce 2010 se přešlo k polovičatému a nefunkčnímu řešení problému. Íránský dívčí fotbalový tým věřil v možnost si zahrát na olympijském turnaji mládeže. Ale sportovní organizace v Íránu jej vyvedla z omylu. Pokrývku hlavy hráčky mít mohly, avšak nic, co by jim zakrývalo krk jako klasický hidžáb.
Následující rok íránský ženský tým na protest odstoupil z utkání olympijské kvalifikace, když hráčkám navzdory „dohodě“ zakázali nosit šátky. A až o tři roky později FIFA oficiálně povolila hráčkám nosit během zápasů pokrývky hlavy z náboženských přesvědčení. „Bude to základní pokrývka hlavy a barva by měla být stejná jako dres týmu,“ řekl tehdy generální tajemník FIFA Jerome Valcke.
V roce 2016 už měly muslimské hráčky poprvé šátky během akce FIFA na mistrovství světa žen do 17 let v Jordánsku. Benzinová na letošním oficiálním zápase mistrovství světa je pak vnímána jako další krok. A to i přesto, že jiné fotbalové ligy některých zemí mají stále omezení týkající se islámských šátků a jiných pokrývek hlavy. Nejvyšší soud ve Francii nedávno zamítl pokus muslimských hráček zrušit zákaz hidžábu u tamní fotbalové federace.
Soudci uvedli, že sportovní šéfové mají právo uložit hráčům „povinnost neutrality oblečení“. To prý odráží přísné francouzské zákony, jejichž cílem je oddělit náboženství a veřejný život.
I proto další zastánci hidžábů – například Amna Abdullatifová z fanouškovské skupiny The Three Hijabis – míní, že je pro ženy ve fotbale stále potřeba udělat víc. I když podle ní byl opravdu významný posun vidět hráčku v hidžábu na tak „velkém pódiu“.
