Článek
Desetidenní příměří mezi Libanonem a Izraelem, které ve čtvrtek oznámil americký prezident Donald Trump, přimělo Írán k otevření Hormuzského průlivu.
Místo, jímž v dobách míru proudí pětina světového obchodu s ropou, se uzavřelo v souvislosti s izraelsko-americkým útokem proti režimu v Teheránu. A když minulý víkend zkrachovala mírová jednání v Islámábádu, zahájili Američané vlastní námořní blokádu.
„Řeknu to jasně: tato blokáda se vztahuje na všechny lodě, bez ohledu na jejich státní příslušnost, směřující do íránských přístavů nebo z nich,“ řekl ve čtvrtek na tiskovém brífinku šéf sboru náčelníků štábů Dan Caine s tím, že americké námořnictvo donutilo k obratu už třináct obchodních plavidel.
Páteční oznámení Íránců podle Trumpa na dosavadním americkém postupu nic nemění. „Námořní blokáda zůstane v plné síle a účinnosti, a to výhradně ve vztahu k Íránu, a to až do doby, než bude naše dohoda s Íránem stoprocentně dokončena,“ napsal prezident na své síti Truth Social s tím, že by vše mělo proběhnout velmi rychle, protože „většina bodů je již vyjednána“.
Události posledních dní nicméně ukázaly, jak obtížné je monitorování podezřelých plavidel, jejichž posádky se snaží udělat maximum, aby se blokádě vyhnuly. Analytici dokonce mluvili o „hře na kočku a myš“, poukázal Wall Street Journal (WSJ).
Blokáda ve fotografiích:
Cíl: Charg
Američané vystupovali nekompromisně, objevily se ale i odlišné popisy toho, co se v průlivu odehrávalo.
Například společnost Lloyd's uvedla, že v úterý Hormuzem prošlo nejméně deset lodí, z nichž některé vykazovaly znaky činnosti stínové flotily.
Íránská agentura Fars, bez bližší identifikace, informovala o proplutí sankcionovaného supertankeru směrem k přístavu Imáma Chomejního, upozornila agentura Reuters. Data společností LSEG a Kpler pak ukázala, že jde o prázdný supertanker RHN.
TankerTrackers, která se věnuje sledování globální přepravy ropy, tvrdila, že plavidlo s největší pravděpodobností míří k ostrovu Charg, kde za poslední tři roky naložilo ropu hned šestkrát.
Pro zajímavost: podle čtvrtečních satelitních snímků se na Chargu, kudy běžně proudí až 90 procent veškerého íránského exportu ropy, plnily tři tankery s celkovým objemem pět milionů barelů.
Že blokáda zřejmě nebyla absolutně neprostupná, naznačil i tanker Alicia s kapacitou dva miliony barelů. Plavidlo z amerického sankčního seznamu podle Reuters zamířilo do Perského zálivu, náklad mělo naložit v Iráku.
(Text pokračuje pod grafikou.)
Neutrální lodě
Situace posledních dní může podle WSJ ukazovat na obtíže amerického námořnictva při určování cílové destinace plavidel. Deník zmínil fakt, že v úterý průlivem propluly sankcionované kontejnerové lodě Rayen a Daisy, které zamířily do íránského přístavu Bandar Abbás.
Íránské tankery měly nadále mířit i opačným směrem – přes Hormuz do Ománského zálivu, kde vyčkávaly na další pokyny. Společnost TankerTrackers zaznamenala tři takové případy.
Průlivem mohly po kontrole pokračovat humanitární dodávky, včetně potravin a zdravotnického materiálu. To odpovídalo mezinárodnímu právu námořní války, které blokády připouští, ale zakazuje jejich využití k vyhladovění civilního obyvatelstva, jak upozornily The Washington Post a agentura AP.
Američané mluvili o uvolnění cesty „neutrálním lodím“, nebylo však úplně jasné, co je tím myšleno. Společnost Lloyd's List Intelligence uvedla, že krok USA vyvolal mezi rejdaři novou nejistotu.
Jak probíhá blokáda
Americké námořnictvo operuje především z oblasti Ománského zálivu, nikoli přímo uvnitř Hormuzského průlivu, kde by lodě byly vystaveny vysokému riziku útoku či min.
Strategie spočívá v monitorování plavidel po jejich odplutí z íránských přístavů. Kombinací sledovacích dat, satelitních snímků a zpravodajských informací by USA měly být schopny poměrně rychle určit, zda loď vyplouvá z íránského přístavu, rozebírá pro WSJ Kevin Rowlands z londýnského think tanku RUSI.
Experti na obcházení detekce
Námořnictvo tvrdilo, že nepronásleduje všechny sankcionované lodě, ale pouze ty, které opouštějí íránské přístavy.
Tanker Rich Starry, který USA opakovaně monitorují v rámci vymáhání sankčního režimu, tak mohl v úterý opustit Perský záliv, blokáda ho ale zastavila v Ománském moři.
Tento konkrétní případ navíc ukázal, jak složitá je identifikace stínové flotily - plavidlo podle dat společnosti Kpler zřejmě několik dní před pokusem opustit oblast vysílalo falešné polohové údaje.
Podobné pokusy naznačily, že provozovatelé tankerů testují hranice blokády a zkoumají, jak důsledně ji USA vymáhají. „Snaží se zjistit, kam až mohou zajít. Jestli Spojené státy skutečně půjdou až na doraz,“ řekl Bryan Clark, bývalý vysoký úředník amerického námořnictva a nyní vedoucí pracovník Hudsonova institutu.
Situaci komplikovalo i to, že část lodí může vypínat sledovací systémy AIS, čímž se stávají pro standardní monitoring „neviditelnými“. Reálný počet plavidel v oblasti tudíž může být vyšší, než ukazují oficiální data.
„Jsou experty na obcházení detekce,“ potvrzuje pro WSJ analytička společnosti Lloyd’s List Intelligence Bridget Diakunová. „Nedělá to jen jedna nebo dvě lodě, ale velké množství z nich.“
