Článek
Od ničivého zemětřesení, které zasáhlo Turecko a Sýrii, uplynulo už víc než sto hodin. Jediná pomoc, kterou za tu dobu OSN dopravila do severozápadní části Sýrie, ale byla na palubě pouhých šesti nákladních aut. Dodávka přikrývek a základních zásob byla navíc domluvená ještě před samotnou katastrofou, konstatuje BBC.
Až v pátek odpoledne překročil hranici druhý konvoj, tentokrát o čtrnácti kamionech, se stany, přikrývkami, potravinami i hygienickými potřebami.
Munira Mohammadová je matka čtyř dětí, která po zemětřesení uprchla z Aleppa. Aktuálně zůstává v syrské provincii Idlib. „Je tady spousta dětí a my potřebujeme topení a zásoby,“ popsala pro agenturu Reuters. „Minulou noc jsme nemohli spát, protože byla příšerná zima. Je to strašné,“ doplnila.
Podobnému osudu čelí po celé Sýrii stovky tisíc dalších lidí. A situace je o to horší, že v zemi, kde po katastrofě napočítali už téměř 3500 obětí, stále chybí potřebná pomoc.
„Organizace spojených národů nezvládla na zemětřesení dostatečně zareagovat. Nemá žádný plán, nejedná nezaujatě,“ obvinil OSN Raed Sálih šéf syrské skupiny civilní obrany Bílé přilby působící v oblastech kontrolovaných rebely, kteří v občanské válce bojují proti režimu Bašára Asada.
Podrobnosti o zemětřesení
Bilance obětí neustále roste:
Prohlédněte si satelitní snímky, které ukazují, jak zemětřesení proměnilo Turecko:
Turecká vláda dál čelí kritice kvůli pomalé reakci:
„Kamiony, které sem přijely, nevezou speciální vybavení pro pátrací a záchranné týmy, které by sloužilo k vyprošťování uvězněných pod troskami,“ doplnil. „Jsme zklamaní. Zoufale toužíme po nástrojích, které nám pomohou zachránit životy, ale nic takového jsme nedostali,“ uzavřel Sálih.
Syrské záchranné týmy i lidé v regionu pak podle britského deníku The Guardian tvrdí, že podmínky v zemi jsou horší než za celých dvanáct let války. A že počet obětí se bude i dál zvyšovat, pokud OSN – přední světová humanitární organizace – okamžitě nenajde způsob, jak urychlit dodávku pomoci.
Rozdělení válkou platí i po zemětřesení
Situaci navíc komplikuje i politická situace v regionu, připomíná BBC. Zatímco do oblastí pod kontrolou diktátora Bašára Asada se už v prvních dnech po zemětřesení dostaly některé zásoby – hlavně ze spřátelených zemí, jako jsou Rusko, Írán nebo Spojené arabské emiráty – severozápadní oblasti Sýrie, které kontroluje opozice, zůstávají prakticky odříznuty.
Mezinárodní humanitární pomoc může do těchto končin proudit pouze přes jediný hraniční přechod z Turecka, případně právě přes vládou kontrolované oblasti země. Druhá možnost ale v tuto chvíli nepřichází v úvahu: většina západních zemí přerušila vztahy s Asadovým režimem, a zdráhá se proto poslat pomoc touto cestou.
Jediný použitelný hraniční přechod navíc země po zemětřesení na 72 hodin uzavřela. A ačkoli nyní znovu funguje, tok pomoci je jen velmi omezený. Silnice, které k přechodu vedou, jsou vážně poškozené a s tím, jak zůstávají zavřená jihoturecká letiště, dochází k omezení větších dodávek zásob.
Sálih se domnívá, že OSN by se mohla pokusit otevřít další humanitární koridory. Podle jeho názoru ale organizace nechce „rozzlobit Rusko“ – právě na jeho naléhání je na ostatních hraničních přechodem mezi Tureckem a Sýrií omezený provoz.
Zemětřesení a lidskost
Děvčátko, které se narodilo matce zavalené při zemětřesení v Sýrii, přišlo o rodiče i sourozence. Záběry ze záchrany novorozence obletěly média i sociální sítě a tisíce lidí nyní nabízejí, že dítě adoptují.
Srdceryvné snímky z Turecka a Sýrie:
„Politické rozdíly stále brzdí pomoc, která by mohla zachránit životy. Měla by proudit odkudkoli a všude tam, kde je potřebná,“ myslí si generální tajemník Norské rady pro uprchlíky Jan Egeland.
„Rada bezpečnosti by měla okamžitě otevřít další hraniční přechody z Turecka. Syrská vláda i ozbrojená opozice by zase měly umožnit přeshraniční přístup, kamkoli bude potřeba,“ doplnil pro list The Guardian.
„Doručování pomoci do Sýrie – včetně té lékařské – je už roky brzděno politickým procesem v Radě bezpečnosti OSN. Poskytování přeshraničních dodávek je každého půl roku znovu schvalováno,“ uvedla pak Syrsko-americká lékařská společnost. „Společně s tím, že veškerá pomoc proudí přes jeden jediný přechod, se systém stává pomalým. Vždycky to byl problém, ale v důsledku tohoto zemětřesení to není udržitelné,“ dodává.
„Abychom se vyhnuli sekundárním dopadům tohoto zemětřesení – které mohou zahrnovat tisíce dalších obětí – bude potřeba pomoc navýšit. Jeden hraniční přechod takové množství nezvládne,“ uzavírá společnost lékařů.
OSN se ke kritice zatím nevyjádřila.
Naději zvyšuje zmíněný druhý konvoj mířící do postižených oblastí. „Tento konvoj veze elektrické ohřívače, stany, přikrývky a další pomoc lidem, kteří byli vysídleni v důsledku katastrofálního zemětřesení,“ sdělil mluvčí Mezinárodní organizace pro migraci Paul Dillon. Doplnil, že pomoc směřuje do provincie Idlib.
Ankara navíc zvažuje otevření hraničního přechodu do syrské oblasti ovládané protivládními rebely i do té pod kontrolou režimu prezidenta Asada. Také Spojené státy dočasně uvolnily sankce uvalené na syrský režim, aby mohla do země proudit humanitární pomoc.
