Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Už během prvních několika dní po invazi Mariupol obklíčily ruské jednotky a přerušily možnosti komunikace a dodávky základních potřeb. Asi 20 tisíc ruských vojáků město pravidelně bombardovalo a ostřelovalo. Zasáhlo několik nemocnic i divadlo, kde se schovávaly stovky dospělých a dětí.
Minulý měsíc dobyla ruská vojska ocelárnu Azovstal, poslední baštu ukrajinských obránců města, a získala tak pod svou kontrolu celý Mariupol. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ho popsal jako „úplně zničený“. Kreml ale tvrdil, že situaci zvládá a město přestaví.
To se alespoň zatím nenaplňuje. Město trpí humanitární krizí, není tam dostatek základních potřeb, jako je voda, jídlo nebo léky. Ukrajinci, kteří ve městě zůstali, popisují, že mají výrazně omezený přístup ke komunikačním kanálům.
Vladimir Korchma žil v Mariupolu celý život, kvůli válce ale přišel i o dům, a tak se rozhodl uprchnout. „Bylo to tam horší než peklo. Nedá se to popsat slovy,“ říká pro britský The Guardian. Z města se dostal na konci května. „Neměli jsme plyn ani elektřinu. Vodu měli jen šťastlivci,“ říká.
Veškerou humanitární pomoc v současné chvíli zajišťuje v Mariupolu ruská strana. Po městě se na ni stojí dlouhé fronty. Lidé si podle místostarosty musí připravovat jídlo na otevřeném ohni v ulicích, kde perou i své prádlo.
Riziko rychlého šíření smrtelných nemocí
Korchma mluví i o malém počtu dostupných anestetik, kvůli kterému museli jeho bratrovi vytrhnout po šířící se infekci zub bez narkózy. Komplikovaný přístup ke zdravotní péči a hlavně nouze o léky a zdravotnické materiály humanitární situaci ještě zhoršuje.
„Nedostatek lékařské pomoci, jídla, nezávadné pitné vody a propuknutí epidemie smrtelných nemocí, včetně cholery, povedou v Mariupolu k dalším úmrtím,“ popsal místostarosta města Sergej Orlov pro irskou RTÉ.
Rychlé šíření těchto nemocí způsobují podle něj hromadící se odpadky a mrtvá těla v ulicích, které znečišťují vodu. „Ve městě je také spousta ruin. Bohužel v těchto ruinách jsou mrtvá těla. S vysokými teplotami a deštěm kontaminují podzemní vody,“ říká.
Poradce ukrajinského starosty Petro Andrjuščenko odhadl, že během bojů zemřelo asi 22 tisíc Ukrajinců. Osoba, která má v oblasti na starosti koordinaci pohřbívání a mluvila pod podmínkou anonymity, však uvedla, že se domnívá, že celkový počet obětí se blíží 50 tisícům, píše The Guardian.
„Denacifikace Mariupolu“
Z velkých obrazovek, které na veřejná místa přivážejí úřady, hraje ruská státní televize a politické pořady podporující invazi. Pro občany Mariupolu fungují obrazovky kvůli odříznutí od komunikace jako hlavní zdroj informací.
Podle místních se dá takové vysílání zhlédnout na všech hlavních náměstích. „Když jsme byli s matkou ve frontě na jídlo a vodu, byly jsme nuceny poslouchat příběhy o tom, jak jsme byli osvobozeni od nacistů,“ popisuje pro Guardian Katerina, která požádala deník o utajení svého příjmení.
Rádio Svobodná Evropa popisuje svědectví o tom, že ruští vojáci ukrajinské civilisty na ulicích obviňují z práce pro místní ukrajinské jednotky, nebo toho, že jim poskytují informace. Zejména muže pak zatýkají, některé i zavraždili. Agentura Reuters informovala o tom, že některé dávky humanitární pomoci mířící z Ruska jsou v krabicích označených písmenem Z.
Výhody pro Ukrajince žijící v Mariupolu nabízí vojáci podle Kateriny výměnou za přijetí ruského pasu. Proruští separatisté informovali, že ve dvou okupovaných městech západně od Mariupolu ruské pasy také vydávají.
V původně téměř půlmilionovém městě teď žije asi 90 tisíc obyvatel. Mnozí z nich nemohou odejít ze zdravotních důvodů. Místostarosta Mariupolu vyzval mezinárodní společenství k vyslání humanitární pomoci a evakuaci zbývajících obyvatel.
