Tropické choroby pronikají do Evropy. Může to být ještě horší

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Lidé na celém světě žijí déle a zdravěji než před půlstoletím. Klimatické změny hrozí, že tento pokrok zmaří, napsala agentura AP, podle níž mohou klimatické změny způsobit, že se do roku 2070 začnou šířit tisíce nových virů - a zejména se zvýší riziko přenosu infekčních onemocnění ze zvířat na člověka.

Podle analýzy zveřejněné ve vědeckém časopise Nature Climate Change již nyní klimatické změny navýšily riziko nákazy u téměř 60 procent všech známých infekčních onemocnění, včetně takzvaných nemocí zootického původu - přenášených klíšťaty a komáry, jako je borelióza a horečka dengue.

Rizika budou navíc zřejmě narůstat s tím, jak se budou prodlužovat a oteplovat léta a zimy budou zároveň kratší a mírnější.

Jak tedy klimatické změny k šíření infekčních nemocí přispívají? Podle AP je důvodů hned několik.

Za prvé, kvůli klimatickým změnám se rozšiřují oblasti výskytu živočichů přenášejících nemoci, jako jsou komáři a netopýři. Ti jsou například kvůli úmorným vedrům migrovat a přežívat v částech světa, kde to dříve nebylo možné.

A k tomu prokazatelně dochází. Zvířata se podle společnosti CEPI, která se zabývá snahou o urychlení vývoje vakcín proti novým infekčním chorobám, začínají stěhovat do vyšších a chladnějších oblastí, aby unikla rostoucím teplotám ve svých původních oblastech.

To podle CEPI platí o celém světě, nejvíce se ale fenomén týká rovníkové Afriky a jihovýchodní Asie.

Zvířata s sebou do nových oblastí přinášejí nové infekční nemoci. To představuje hrozbu pro lidi žijící v těchto oblastech - navíc to podle CEPI vede k míšení mezi nově příchozími zvířaty a stávajícími druhy, což může být z hlediska počtu nových infekcí rovněž nebezpečné.

Jako příklad lze uvést ptačí chřipku. Ta se podle AP mezi volně žijícími zvířaty šíří stále snadněji, protože stoupající hladiny moří a další faktory vytlačují hnízdící druhy ptáků do vnitrozemí, kde je větší pravděpodobnost, že se setkají s jinými druhy.

V klimatické krizi je jen velmi málo vítězů, ale vědci jsou si jistí, že alespoň jeden druh existuje - komáři. Teplejší zimy a mírnější podzimy a jara umožňují přenašečům patogenů - kromě komárů například klíšťatům a blechám - zůstat aktivní po delší část roku.

„Jak se prodlužují teplé dny, tak se samozřejmě prodlužuje aktivita komárů,“ uvedl pro Seznam Zprávy odborník na komáry RNDr. Oldřich Šebesta.

Komárům - v lepším případě otravnému, v horším smrtelnému hmyzu - se daří v teple a vlhku, připomíná CNN. Kvůli klimatickým změnám tedy hrozí, že se budou do podnebných oblastí mírného pásu dostávat i komáři, kteří v minulosti žili jen v tropických oblastech.

A to už se podle Šebesty děje. „Invazivní druhy komárů se k nám dostávají hlavně s dopravou (tak, že někomu komár například v Itálii zaletí do auta a později z něj jinde vyletí - pozn. red.), ale některé druhy se mohou teoreticky šířit volně,“ řekl pro Seznam Zprávy Šebesta, který se věnuje i výzkumu výskytu tropických nemocí přenášených komáry.

Nejenže se tedy komáři šíří do oblastí, v nichž dříve nežili. Tropické nemoci ale mohou přenášet i komáři místní. Šebesta zmínil například rod komárů Anofeles, jehož některé druhy jsou známé jako přenašeči malárie. Nemoc jsou podle něj tito komáři potenciálně schopni šířit, v praxi se to ale příliš neděje, protože v Evropě nemají tolik možností, jak s nemocí přijít do styku.

Šebesta pro Seznam Zprávy popsal způsoby, jak k nákaze v Evropě žijícího komára tropickou nemocí může dojít. „Nakažení ptáci ty nemoci přinášejí z Afriky. Komár toho nakaženého ptáka poté štípne, nenasaje se dost, a tak štípne ještě někoho. Pokud je to náhodou člověk, tak ho teoreticky může nakazit,“ vysvětlil Šebesta.

S nárůstem počtu invazivních komárů se tak rozhodlo bojovat například Chorvatsko. V rámci pilotního projektu vypustí do přírody další milion komárů - sterilizované komáří samce. Ti se po vypuštění do přírody sice fyzicky spáří se samicemi, ale z nakladených vajíček se nic nevylíhne. O projektu si můžete více přečíst zde:

Nejde ale jen o komáry, jak už bylo řečeno. Například na severovýchodě Spojených států došlo v posledním desetiletí k masivnímu rozšíření klíšťat přenášejících boreliózu. Podle amerického Centra pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) se počet onemocnění hlášených v USA v důsledku poštípání blechami, komáry a klíšťaty v letech 2004 až 2018 zdvojnásobil.

Rozhodující roli v tomto trendu sehrály právě teplejší zimy, uvádí agentura AP.

Dalším faktorem, který k šíření infekcí do budoucna přispěje, jsou výkyvy počasí, jako jsou období extrémního sucha a prudké povodně. Podle studie publikované na webu Science Direct vědci identifikovali korelaci mezi extrémními meteorologickými jevy, jako je El Niño, a výskytem malárie, cholery, moru a několika dalších onemocnění.

Choleře, bakterii přenášené vodou, se například v jihoasijských zemích daří zejména v období monzunů. Kvůli povodním tam dochází ke kontaminaci pitné vody, a to především v místech, kde chybí kvalitní hygienická infrastruktura.

S takovými problémy se potýká řada zemí po celém světě. OSN v loňském roce například varovala, že v povodněmi zničeném Pákistánu „přišla druhá vlna úmrtí a zkázy, kterou způsobila epidemie nemocí, včetně malárie, horečky dengue nebo kožních onemocnění“.

Nebezpečí může číhat i v oteplujících se mořských vodách. Evropská agentura pro životní prostředí (EEA) uvádí, že oceány a moře jsou stále vhodnější pro bakterie Vibrio, které se vyskytují v rybách a měkkýších, stejně jako v mořské vodě, zejména na pobřeží Baltského moře. Vibria mohou být nebezpečná i u lidí - způsobují nevolnost, zvracení, horečku a zimnici.

Zásadní je ale i lidský faktor. Odlesňování, těžba, zemědělství a rozrůstání měst. To vše ukusuje ze zbývajících přírodních oblastí na světě a příspívá k úbytku biologické rozmanitosti. Podle studie, která vyšla ve vědeckém časopise Proceedings of the National Academy of Sciences (PNAS), právě i úbytek biologické rozmanitosti zvyšuje riziko vystavení člověka novým i zavedeným onemocněním.

I ředitel pro oblast klimatu a životního prostředí v Organizaci pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) Lacy Tamayo v květnu pro web Tecscience varoval, že zásahy člověka do biologické rozmanitosti vytvářejí podmínky pro snadnější přenos patogenů ze zvířat na člověka. Podle něj totiž od roku 1970 zmizelo 85 procent mokřadů na planetě.

Vědci totiž podle OECD odhadují, že takzvané zootické choroby, tedy ty, které se přenáší ze zvířat na člověka, budou představovat až tři čtvrtiny všech nemocí, kterým bude muset lidstvo v budoucnu čelit.

Podle agentury AP se výše uvedené hrozby týkají jak dosud známých nemocí, tak i nemocí, které vědci dodnes identifikovat nedokázali. Otázkou ale zůstává, jak rychle dokážou vlády a nevládní organizace na případný výskyt dosud neznámých infekčních onemocnění reagovat.

Staré i nové nemoci budou podle predikce AP stále častější a budou se objevovat i na místech, kde se nikdy předtím nevyskytovaly.