Článek
Ve čtvrtek, v první den letošní konference OSN o změně klimatu, se země shodly na spuštění fondu, do kterého mají přispívat bohaté země chudším státům na vyrovnávání se s dopady klimatické změny.
Základní myšlenkou je zmírňování takzvané klimatické nespravedlnosti či nerovnosti, kdy bohaté země, které nyní nebo v minulosti produkovaly o hodně větší množství skleníkových plynů, díky svému bohatství, ale často i geografii nepociťují ty nejhorší následky globální změny klimatu. Ty totiž z většiny dopadají na rozvojové země globálního Jihu, které mají na klimatické změně minimální podíl.
Jde o zcela nový fond. Chudší země sice už dostávají peníze například skrze Zelený klimatický fond či jiné fondy spojené s adaptací na klimatickou změnu a různé zelené projekty.
Fond „pro ztráty a škody“ je ale prvním, který má chudým státům přispívat na pokrývání škod způsobených například suchem, záplavami či jinými důsledky klimatické změny.
Nová iniciativa má začít fungovat od Nového roku a zaštiťovat ji bude Světová banka. Zatím se přesně neví, jak bude fond fungovat, a podle AP nebudou příspěvky do něj pro bohaté státy povinné.
Zelený klimatický fond
O Zeleném klimatickém fondu jsme psali loni u příležitosti obnovení příspěvků Česka.
Po mnoha letech nicméně ve čtvrtek v Dubaji došlo při nejmenším ke shodě, že fond má vzniknout, a také k prvním slíbeným příspěvkům.
První sliby dávají dohromady jen mizivou částku
Jako první vlastní příspěvek ve výši 100 milionů dolarů (asi 2,2 miliardy korun) do fondu slíbily Spojené arabské emiráty, hostitelská země summitu. Přidalo se k nim například Německo, které slíbilo stejnou částku, Velká Británie s příslibem příspěvku ve výši 60 milionů liber (asi 1,7 miliardy korun), EU jako celek má dát ještě 145 milionů dolarů (zhruba 3,2 miliardy korun) nad rámec německého příspěvku, USA slíbily 17,5 milionu dolarů (389 milionů korun) a Japonsko deset (222 milionů korun).
Součet těchto prvních slibů přesáhl 400 milionů dolarů. Podle agentury ČTK, která se odkazuje na nedávné zprávy OSN a Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), jde zatím o mizivou částku. OSN totiž odhaduje, že rozvojové země budou na klimatická opatření každý rok potřebovat až 387 miliard dolarů, a OECD zase odhadla, že v roce 2025 budou potřebovat zhruba bilion dolarů.
Očekává se, že v dalších dnech summitu, trvajícího až do 12. prosince, oznámí své plánované příspěvky další země.
Média zprávu o dohodě označují za překvapující, protože mělo jít o možná nejspornější bod vyjednávání a očekávalo se, že se k němu dojde až po tuhém vyjednávání na samém konci summitu.
BBC upozornila i na rétoriku USA, které deklarovaly, že „chtějí, aby všechny země věděly, že zaplacení příspěvku neznamená souhlas s tím, že by fond byl určen na reparace za historické emise“. Fond má být podle Spojených států založen na „otevřenosti a spolupráci“, a nikoliv na „závazcích a kompenzacích“.
