Článek
Nebezpečně horké počasí je kvůli klimatickým změnám stále častější a extrémnější, a to na všech kontinentech. Riziko vysokých teplot dopadá na lidi z různých skupin – fatálním může být pro starší osamělé lidi, chudší lidi, kteří nemají peníze na pořízení klimatizace, nebo pro ty, kteří musejí pracovat venku.
Nová studie vědců z univerzity v Bristolu se zaměřuje na jeden prostý důvod, proč mohou být některé společnosti vůči vedrům obzvláště zranitelné: protože si takovým počasím ještě nikdy neprošly.
„Až bezprostředně po katastrofě si obvykle lidé a politici uvědomí rizika a jak na ně reagovat,“ citoval deník The New York Times Danna Mitchella, klimatického vědce a autora studie, která vyšla v časopise Nature Communications.
Vědecký tým pod Mitchellovým vedením posuzoval maximální denní teploty po celém světě v letech 1959 až 2021. Zjistil při tom, že oblasti pokrývající 31 procent zemského povrchu nyní zažívají tak mimořádné teplo, že by k němu statisticky vůbec nemělo docházet. Tato místa jsou podle něj do jisté míry na budoucí vlny veder připravena.
Pak jsou ale i oblasti, které ještě horko nezažily, a proto také připraveny nejsou.
Podle studie k nim patří vyspělé země, jako je Německo, Nizozemsko, Belgie a Lucembursko, ale také okolí čínské metropole Pekingu.
Vzhledem k bohatství výše jmenovaných zemí se dá očekávat, že se s vlnou veder dokážou vyrovnat, i když tomu bude pravděpodobně předcházet první nebezpečná zkušenost.
Čerstvá zpráva o klimatu
„Klimatická bomba tiká,“ řekl generální tajemník OSN António Guterres při představení souhrnu ze šesté hodnotící zprávy IPCC. Pro dosažení cílů Pařížské dohody je podle ní třeba snížit emise CO2 o 48 % a metanu o 33 % do roku 2030.
Takovou si například v roce 2021 odbylo severozápadní pobřeží Severní Ameriky (více například zde).
„V červnu 2021 zažila západní část Severní Ameriky rekordní vlnu veder. V Lyttonu v Britské Kolumbii byly 29. června naměřeny teploty 49,6 °C, což překonalo dosavadní rekord o téměř 5 °C. Vlna veder byla spojena s neobvyklým vzorem cirkulace, kdy blokující tlaková výše vedla ke stagnaci teplé vzduchové hmoty. Událost byla tak daleko od toho, co bylo dosud pozorováno, že ji vědci považují za prakticky nemožnou bez změny klimatu,“ popisují vědci ve své studii.
Vlna veder tehdy lámala rekordy a kvůli horku zemřely jen ve státech Washington a Oregon stovky lidí.
Mnohem zranitelnější budou vůči horkům rozvojové země, jako je Afghánistán, Guatemala, Honduras nebo Papua Nová Guinea, u kterých je pravděpodobné, že své občany před rozmary počasí ochránit nedokážou.
Mezi zvláště ohrožené oblasti řadí studie ruský Dálný východ, severozápad Argentiny nebo část severovýchodní Austrálie.
Studie se zaměřuje pouze na maximální teploty, ty ale nejsou jediným faktorem způsobujícím vlny veder. Dalšími faktory jsou například vlhkost nebo vysoké teploty v noci, které lidem znemožňují si od únavného horka přes den odpočinout.
Obecně platí, že úleva – například ve formě zeleně – je méně dostupná pro chudé než pro bohaté.
