Článek
Americká stanice CNN se dostala do věznice na ostrově Haiti a promluvila se skupinou 5 zadržených Kolumbijců a dvou Haiťanů. Ti podle vyšetřovatelů 7. července brzy ráno vnikli do ložnice haitského prezidenta Jovenela Moïseho a zastřelili ho. V souvislosti s atentátem bylo celkem zatčeno přes 40 podezřelých, včetně 18 kolumbijských žoldnéřů.
Haitské úřady tyto muže označují za vrahy. Muži sami sebe ale označují za nevinné. „Byli jsme užiteční idioti pro někoho jiného. Ale tento zločin jsme nespáchali,“ řekl CNN jeden z mužů. Od jejich zadržení uběhlo více než pět měsíců, stále ale nebyli oficiálně obviněni.
Jde o jediné podezřelé, kteří dosud v případu atentátu veřejně promluvili. Souhlasili s tím pouze pod podmínkou, že jejich totožnost nebude zveřejněna.
Třiapadesátiletý Moïse, který od nástupu do úřadu v únoru 2017 čelil řadě protivládních protestů kvůli zhoršující se ekonomické krizi a jehož mnozí vinili i z autoritářského způsobu vládnutí, byl zavražděn na předměstí Port-au-Prince 7. července asi v jednu ráno místního času.
Zasáhlo ho 12 střel, zraněna byla i jeho manželka, která byla posléze převezena do Miami a není už v ohrožení života. Zraněn ale nebyl nikdo další ani prezidentova ochranka.
Soukromá ochranka
Všech pět mužů uvedlo, že na Haiti přijeli v červnu, tedy asi měsíc před atentátem. CNN řekli, že je najala společnost CTU jako soukromou ochranku. Přestože jim společnost slíbila 2700 až 3000 dolarů (60 až 67 000 Kč) měsíčně, podle svých slov nikdy nedostali ani dolar.
Televize CNN se opakovaně pětice vězňů vyptávala na podrobnosti o atentátu, včetně toho, co se během oné noci stalo. Muži trvali na tom, že za prezidentovu smrt nejsou zodpovědní, ale odmítli zabíhat do podrobností, a to ze dvou důvodů. Za prvé, nikdo z nich nemá v současné době právního zástupce, a za druhé, obávají se o svůj život.
„Jsme uvázli v tomto vězení,“ řekl jeden z mužů. „Musíme tu zůstat. Až odsud budu moci odejít, budu nahlas křičet všechno, co vím, ale dokud jsme tady, máme strach z represí.“
„Bojím se toho, co by mohli udělat mně, ale také toho, co by mohli udělat mé rodině,“ dodal další.
Věznění pro CNN uvedli, že je 7. července uprostřed noci někdo naložil do vozidel, která se záhy měla vydat na cestu po Pelerin Road k prezidentskému sídlu. Někdy v tu dobu byl prezident smrtelně postřelen a jeho manželka těžce zraněna.
V časných ranních hodinách po atentátu byla pětice mužů, s nimiž CNN hovořila, ve stejném „konvoji“ převezena jinam. Jejich vozidla tehdy několik místních obyvatel zachytilo na videozáznamu z mobilního telefonu.
Nedostali se však příliš daleko, než je obklíčila haitská policie. Auto poté podle výpovědi museli opustit a ukrýt se v nedaleké prázdné budově. O několik hodin později utekli zadní částí budovy do strmého kopce a dostali se k tchajwanskému velvyslanectví.
Podle tchajwanského ministerstva zahraničí a zdroje z haitských bezpečnostních složek si skupina Kolumbijců prorazila cestu dovnitř a přitom svázala dva strážce. Haitští strážci zákona je však vypátrali a Kolumbijci se nakonec vzdali. Co tedy přesně v tu noc dělali, vysvětlit nedokázali.
Podvedli nás, tvrdí vězni
Pro CNN vězni také popsali těžko stravitelné podmínky, jimž jsou po zadržení vystaveni. Jeden z Kolumbijců utrpěl od haitských policistů několik bodných ran, jiného zbili pistolí přes hlavu, uvedli.
Muži prohlásili, že před převozem do nechvalně proslulé národní věznice byli více než tři týdny drženi na neznámém místě. „Drželi nás 25 dní spoutané ve dvojicích,“ řekl jeden z vězňů. Násilí podle nich bylo nepřetržité a brutální. Dodali, že se obávají o bezpečnost svých rodin doma v Kolumbii.
„Víte, jak je to těžké, když vám na mobilu ukážou fotku vaší rodiny? Museli jsme udělat, co nám řekli,“ uvedl jeden z mužů. A to, co po nich chtěli, se ukázalo záhy. Měli se podepsat pod úřední prohlášení, jež bylo napsáno ve francouzštině, tedy v jazyce, kterému podle svých slov nerozuměl.
„Seděl jsem tiše, neřekl jsem ani slovo a policista za mě psal prohlášení. Pořád se na mě díval a psal další, i když jsem nic neřekl. Psali a my jsme byli potichu,“ řekl jeden z mužů. Všech pět Kolumbijců uvedlo, že k podpisu prohlášení je policisté donutili.
„Lidé, kteří jsou za to skutečně zodpovědní, jsou mimo věznici a my trčíme tady. Podvedli nás, hodili to na nás,“ řekl jeden z mužů.
Mluvčí haitské federální vlády popřel, že by oficiální výpovědi byly zaznamenány bez vědomí Kolumbijců. „Na základě věrohodných informací jim byli poskytnuti překladatelé, aby pochopili, co mají podepsat a co ne,“ uvedl mluvčí.
Málo jídla, žádné právní zastoupení
Podmínky ve věznici jsou viditelně otřesné, v jedné cele se tísní více mužů, napsal web CNN. „Naše životy tu nemají žádnou cenu,“ uvedl jeden z kolumbijských vězňů. Muži říkají, že dostávají jeden talíř rýže denně nebo někdy kukuřici. Všichni uvedli, že zhubli o více než 30 kilogramů.
Některým znatelně vypadávají vlasy a na hlavě jim zůstávají trsy, což je jasná známka podvýživy, popsala situaci televize CNN. „Je to nelidské, co se nám tu děje,“ řekl prý jeden z mužů.
Přední haitská organizace na ochranu lidských práv The National Human Rights Defense Network (RNDDH) rovněž popisuje obecné podmínky ve věznici jako nelidské. „Věznice nemá dostatek jídla, plynu na vaření a odpovídající přístup k péči, přestože během posledních 12 měsíců přijímala stále více vězňů,“ uvedli ve zprávě zveřejněné minulý měsíc.
„Plně respektujeme lidská práva,“ uvedl mluvčí haitské federální vlády. „Vůči kolumbijským vězňům nemáme žádnou zášť.“
Více než pět měsíců po atentátu však žádný z mužů nemá právního zástupce, což je předpokladem pro to, aby jejich výpovědi vyslechl soudce. Haitská administrativa jim prý nabídla pouze začínající právníky, se kterými se nedokázali domluvit. „Poslali mi nějakého právníka ve druhém semestru, který neuměl španělsky. Nehodlám mu svěřit svůj život,“ prohlásil jeden ze zpovídaných.
Podle CNN nebyli právníci, které Haiti Kolumbijcům nabídlo, studenti, ale spíše koncipienti. Než se absolventi právnických fakult stanou praktikujícími právníky, musí absolvovat obvykle dvouletou koncipientskou praxi.
Přestože nejsou plně kvalifikovanými právníky a mají jen málo zkušeností, jsou tito koncipienti běžně jmenováni, aby zastupovali ty, kteří si nemohou dovolit soukromého advokáta, uvedl Brian Concannon, odborník s desítkami let zkušeností s prací v haitském právním systému. Muži podle svých slov doufali, že jim kolumbijská vláda poskytne právní pomoc, ale zatím se tak nestalo.
Vláda Haiti rovněž uvedla, že odpovědnost nyní nese Kolumbie. „Doufáme, že vládní představitelé Kolumbie poskytnou vězňům právníky, aby je mohl vyšetřit soudce,“ uvedl mluvčí haitské vlády s tím, že bez přítomnosti advokáta nemohou být oficiálně vyslechnuti.
Podezřelý premiér
K tomu muži dodali, že se jim nikdy nedostalo vysvětlení právního základu jejich dlouhého zadržování.
„Nikdy se mi nikdo v procesu nepodíval do tváře a neřekl, proč jsem tady. My samozřejmě víme, proč jsme tady, ale neexistuje tu žádný právní stát ani řádný proces. Každý by měl být nevinný, dokud se neprokáže jeho vina, všichni máme právo na právní zastoupení,“ řekl jeden z mužů.
Vězni zakončili hodinový rozhovor vzkazem mezinárodnímu společenství. „Prosím, najděte ve svých srdcích lásku, abyste pochopili naši situaci. To nejlepší, co by se mohlo stát, je, že se to dostane před mezinárodní soud. Až se dostanu z této země, řeknu světu všechno, co vím,“ zakončil rozhovor jeden z vězňů.
Do vraždy prezidenta Jovenela Moïseho podle prokuratury mohl být zapletený současný premiér Ariel Henry. Ten jakékoli zapojení do vraždy popřel, k informacím o telefonátech s podezřelým se však nevyjádřil. Henry odvolal ministra spravedlnosti Rockfellera Vincenta a řízením jeho resortu pověřil ministra vnitra Liszta Quitela, vyplývá z oznámení ve vládním věstníku.
Na Haiti v posledních měsících zesílila činnost gangů, které bojují o teritorium a které žijí z únosů či obchodu s drogami a se zbraněmi. Haiti je na důležité trase tohoto nelegálního obchodu mezi Kolumbií a Venezuelou na jedné straně a Spojenými státy na straně druhé.
Situace lidí na Haiti se v posledních týdnech zhoršila. Kriminální gangy blokují dodávky pohonných hmot či unáší cisterny a palivo pak prodávají na černém trhu. Kvůli nedostatku pohonných hmot v zemi začaly kolabovat služby, včetně nemocnic, bank či veřejné dopravy.
