Hněv farmářů otřásá Evropou. A krajní pravice loví tam, kde to nikdo nečekal

Analýzu si můžete také poslechnout v audioverzi.

Když vyšli v minulých dnech do ulic francouzští farmáři, jimž se nelíbí nízké výkupní ceny ani ekologické normy, které je nutí snižovat používání pesticidů, rychle našli pro své požadavky politickou podporu. Dostalo se jim jí od krajně pravicového Národního shromáždění.

Jeho vůdce a jednička kandidátky do evropských voleb Jordan Bardella se vydal do rybářského přístavu Lorient-Keroman, aby podpořil rybáře protestující proti měsíčnímu zákazu lovu - ten vydala vláda na ochranu kytovců, kteří se stávají náhodnými oběťmi lovců. Rybářům přitom slíbila kompenzace.

„Lidé, kteří píší tyto texty, vás nikdy neviděli, nikdy nebyli na trawleru (rybářské lodi s vlečnou sítí, pozn. red.),“ volal Bardella na rybáře před letákem oznamujícím zákaz.

Šéf lepenovců asi třicítce přítomných rybářů vysvětlil, kdo za jejich problémy může: „tyranie nevládních organizací, vláda soudců a Evropa (která tomu nezabránila)“. O nevládních organizacích mluvil Bardella jako o „profesionálních škůdcích“, spadeno měl i na elity v Bruselu a Paříži: „Mám dojem, že oni nechtějí zemědělství a rybolov,“ hlásal. Řešení, jak ochránit ohrožené kytovce, nicméně nenabídl.

Příklon krajní pravice k rozzlobeným zemědělcům není přitom jen otázkou Francie, stejný trend zažívají i další státy Evropské unie. Nespokojenost farmářů doutná v Belgii, Německu, Nizozemsku, Polsku, Itálii či Portugalsku.

„Hněv farmářů se po celé Evropě stal pro krajní pravici zásadním tématem,“ citoval server Politico politologa Kevina Cunninghama z think-tanku Evropská rada pro zahraniční vztahy. Cunningham dodává, že sázka krajní pravice na zemědělství je překvapivě účinná. Zemědělci byli přitom dlouhá léta spíše voliči levice nebo křesťansko-demokratických stran.

„Důvodů (protestů zemědělců) je několik a napříč Evropou se mnohé z nich opakují. Často citovanými problémy jsou nedostatečné příjmy zemědělců a nízké ceny zemědělských produktů, snížená konkurenceschopnost kvůli dovozu levnějšího zboží ze zemí mimo EU, nadměrná byrokracie a regulace v oblasti ochrany životního prostředí. Jiné otázky, jako například vyjednávání o cenách potravin, jsou specifičtější pro Francii. Významným bodem v několika zemích byl také plán postupně zrušit daňové úlevy pro zemědělce na naftu,“ napsala Seznam Zprávám Michaela Kožmínová, analytička think-tanku Asociace pro mezinárodní otázky.

Podle francouzského politiologa Gillese Ivaldiho z pařížské vysoké školy Sciences Po stížnosti zemědělců dokonale rezonují s tématy blízkými krajní pravici. Ivaldi citovaný serverem Huffington Post připomíná, že Bardellou vedené Národní shromáždění bylo vždy proti ekologické politice, a má tak nyní blízko k zemědělcům stěžujícím si na příliš přísné ekologické normy. Kromě toho vidí Ivaldi další faktor: „V krajně pravicovém nacionalismu existuje velmi romantická ideologie kořenů, půdy a tradic,“ vysvětluje.

Snaha populistů a krajní pravice vytěžit politické body z hněvu zemědělců existuje i v Itálii. Podle novináře a zemědělce Fabia Botonelliho, který s manželkou provozuje rodinné vinařství v kopcích u Boloni, má ale většina farmářů spíše křesťansko-demokratickou DNA.

Naštvání a negativní dopady klimatické politiky na obor nicméně v rozhovoru pro Seznam Zprávy potvrzuje i on. „Přehnaně ‚zelený‘ přístup má daleko od reality. Mohl bych o tom psát nebo mluvit celé hodiny, ale pokusím se být stručný: hlavní problémy jsou kulturní… lidé si neuvědomují roli zemědělců v moderní zemi, a to jak z hlediska zásobování potravinami, tak z hlediska ochrany krajiny a životního prostředí, což je role, která je strategická pro celou ekonomiku a zdraví národa,“ vysvětluje.

„Společná politika EU je příliš mnoho byrokracie, příliš mnoho nákladů… ale nejen Evropa, i Itálie má příliš mnoho byrokracie a zemědělci jsou vždycky ti poražení. Dokonce osobně cítíme, že všichni jsou proti nám: úřady, Itálie, Evropa, dokonce i lidé uvnitř samosprávy,“ myslí si vinař Botonelli.

Analytička AMO Michaela Kožmínová ale zdůrazňuje, že je potřeba opustit narativ „klimatická politika versus zemědělci“. „Zemědělci jsou mezi prvními, na které dopadají projevy klimatické změny, jako jsou dlouhá sucha a další extrémní klimatické jevy. Přechod k zemědělskému modelu, který bude udržitelnější, odolnější vůči změně klimatu a šetrnější k přírodě, je v současném kontextu nezbytný, ale vyžaduje systémovou transformaci a odvážné kroky podložené vědeckým výzkumem, které nebudou populární a výhodné pro všechny,“ připomíná fakt, že transformace zemědělství bude mít nutně své vítěze i poražené.

Velkým tématem je nespokojenost zemědělců pochopitelně i v Polsku. Novinářka deníku Rzeczpospolita Aleksandra Ptaková-Iglewská v telefonátu se SZ připomněla, že rozzlobení farmáři dokázali zablokovat dálnici A2 vedoucí z Německa do Polska, což byl krok, který vláda nemohla přejít bez reakce.

„Krajní pravice se snaží využít jakékoliv zloby a protestů ve společnosti, co jsem ale tak sledovala, zemědělci mají jasný byznysový cíl a chtějí, aby je vláda a Evropská unie vyslechly. Někteří pravicoví politici, jako je Janusz Kowalski, v tom vidí potenciál, nezdá se mi ale, že by měli na farmáře vliv,“ říká novinářka, která v posledních dnech s organizátory protestů osobně hovořila.

Velkým tématem je podle ní pro polské farmáře požadavek na zastavení zemědělských dovozů z Ukrajiny, chtějí také větší podporu pro lokální výrobce a jednání o změnách v Green Dealu. „Zemědělci vědí, že jim přibudou nové povinnosti, ale nerozumí, proč se tak děje. Jde jim o budoucnost, protože teď to vypadá, že budou mít víc práce a za ni dostanou méně peněz. Byla jsem ale překvapená, že další protesty už nechtějí, řekli mi, že teď je čas na jednání,“ dodává Ptaková-Iglewská.

Vzhledem k tomu, že mohutné protesty zemědělců zachvátily řady unijních států pár měsíců před volbami do Evropského parlamentu, se nabízí otázka, jak velkou roli může hrát hněv farmářů při červnovém hlasování.

„Nemyslím si, že se nespokojenost zemědělců sama o sobě stane významným celoevropským tématem parlamentních voleb, protesty se zatím netýkají všech států EU,“ připomíná analytička Kožmínová. Zároveň ale upozorňuje, že v některých státech to může být jinak a že například ve Francii podporuje podle průzkumů protesty zemědělců na 82 % obyvatel.

Francouzský politolog Ivaldi pak označuje nynější protesty za „požehnání“ pro ty, kdo se snaží oživit protievropský diskurz. A takových stran není málo - vedle výše zmíněného francouzského Národního shromáždění je to třeba i Alternativa pro Německo (AfD), španělský Vox nebo nizozemská BBB (Občanská zemědělská strana).

Novinářka Aleksandra Ptaková-Iglewská soudí, že nespokojenost farmářů může hrát v nadcházejících volbách důležitou roli, ostatně zemědělci v minulých letech pomáhali vyhrávat volby Straně práva s pravedlnosti (PiS): „Nyní krajní pravice nemá na farmáře vliv, ale očekávám, že se pokusí volební debaty co nejvíce vyhrotit.“