Hledání šéfa NATO má nového favorita. Ukrajina by byla spokojená

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Ve stínu konfliktů na Ukrajině a na Blízkém východě se rýsuje nový favorit na post generálního tajemníka Severoatlantické aliance. Zájem o tuto prestižní funkci dal o víkendu najevo dosluhující nizozemský premiér Mark Rutte.

Šestapadesátiletý politik vede nizozemskou vládu už 13 let. O jeho možné kandidatuře do čela NATO se začalo spekulovat už v létě, když Rutte po rozpadu své vlády oznámil, že skončí v politice. V blížících se parlamentních volbách nekandiduje.

V nedělním rozhovoru pro rozhlasovou stanici Den Haag FM Rutte řekl, že pozice generálního tajemníka NATO „by byla zajímavá“, protože nabízí šanci ovlivnit na pár let dění na mezinárodní scéně.

Zástupci vlád členských zemí zatím nechtěli případnou Rutteho kandidaturu hodnotit. Tři seniorní evropští představitelé nicméně pod podmínkou anonymity pro bruselský web Politico.eu uvedli, že Nizozemec by mohl získat širokou podporu.

Jeden z těchto zdrojů předpověděl, že Rutte by se mohl opřít o státy z východního křídla NATO, pro které je velmi důležitý postoj uchazeče k válce na Ukrajině.

Nizozemsko má pod Rutteho vedením pověst jednoho z nejbližších spojenců Kyjeva ze západní Evropy. Když se Spojené státy v létě neměly k trénování ukrajinských pilotů na stíhačkách F-16, Rutteho vláda společně s dánskou převzaly iniciativu, zařídily výcvikové centrum v Rumunsku a ohlásily darování desítek těchto bojových letadel Ukrajině.

„Rutte má výhodu v tom, že je velmi zkušeným politikem ze země, která tradičně funguje jako převodový řemen mezi názory Anglosasů a kontinentální Evropy. Z pohledu mnoha členských států by mohl být považován za dobré kompromisní řešení,“ citovalo Politico Bena Schreera, výkonného ředitele berlínské kanceláře Mezinárodního institutu pro strategická studia.

Určitou nevýhodou je, že Rutte není příliš známý ve Spojených státech coby vůdčí zemi Aliance. „Asi jsem ho potkal, ale nevzpomínám si na to,“ řekl republikánský senátor Mitt Romney. Podobně se vyjádřil také další významný senátor za republikány Lindsey Graham.

Demokratický šéf senátního výboru pro zahraniční vztahy Ben Cardin si nicméně na Rutteho vzpomněl a řekl, že o něm slyšel jen samá pozitiva. Ve prospěch nizozemského politika hovoří také fakt, že byl ve vrcholné politice za prezidentování Donalda Trumpa, což by usnadňovalo jeho pozici v případě Trumpova návratu do Bílého domu po volbách v příštím roce.

Podle webu Politico se zkušený politik musí popasovat také se dvěma dalšími hendikepy - nízkými výdaji Nizozemska na obranu a rozšířeným přáním, aby v čele NATO poprvé usedla žena.

Co se týče obranných výdajů, bylo Nizozemsko v minulosti jednou z nejhorších členských zemí, v posledních letech ale na armádu přidává. V letošním roce by měly výdaje Nizozemska na obranu odpovídat 1,7 procenta HDP země. Dvouprocentního cíl stanoveného Aliancí by měla země dosáhnout v příštím roce.

Sám Rutte v rozhlasovém rozhovoru připomněl, že post generálního tajemníka by mohla vůbec poprvé získat žena. Jednou ze skloňovaných kandidátek je estonská premiérka Kaja Kallasová.

Větší šance na politickou podporu by mohla mít dánská premiérka Mette Frederiksenová. V jejím případě by ovšem šlo o dalšího dánského představitele v čele NATO v poměrně krátké době - před Jensem Stoltenbergem byl generálním tajemníkem někdejší dánský premiér Anders Fogh Rasmussen.